Réžia:
Hector BabencoKamera:
Lauro EscorelHudba:
Zbigniew PreisnerHrajú:
Tom Berenger, John Lithgow, Daryl Hannah, Aidan Quinn, Tom Waits, Kathy Bates, Stênio Garcia, José Dumont, Niilo Kivirinta, Ruy Polanah, Nelson XavierObsahy(1)
Film vznik podle slavného románu Petera Matthiessena napsaného v 60. letech, tj. v době, kdy američtí spisovatelé reflektovali vztah indiánské menšiny a většinové společnosti (Přelet nad kukaččím hnízdem od Keyseyho, Malý velký muž od Bergera). Hlavním hrdinou knihy a filmu je Indián Lewis Moon (Berenger), který mezi indiány v Amazonských pralesech najde nový směr svého života. Hlavní myšlenkou díla je střet skomírající indiánské kultury s moderní civilizací, kterou zde představují jednak představitelé místní státní správy a protestantští misionáři (Aidan Quinn si zahrál intelektuála Martina Quarriera, John Lithgow pak tvrdého obchodníka s vírou Leslieho Hubena). (JimJam)
(viac)Recenzie (22)
Nejen záběry amazonských deštných pralesů je tenhle film výjimečný. Také a zejména tím, jak přesvědčivě, protože evidentně pravdivě, zobrazuje netolerantnost, která nutně a vždycky provází všechny náboženské víry. "Copak tady v deštných pralesích mohou ti lidé uvěřit tomu, co prohlašoval jakýsi bledý muž v zemi, kde nikdy neprší?" Anebo další přibližný citát z úst misionáře: "Bylo by lepší, kdybychom sem nikdy nepřišli." K tomu skvělý Tom Berenger - a i přes délku filmu se téměř není kdy nadechnout. ()
Odzbrojující námět, silný příběh, nadčasová záležitost.. Upřímně řečeno Hector Babenco upoutal cele mou pozornost, jeho filmy jsou výjimečné a zaslouží si publicitu.. Jeden míšenec a partička „pomatených“ mě dokázala přikovat k obrazovce, je to krásně natočené a lokalita naprosto úchvatná.. Dlouze a zajímavě by se dalo o tomto snímku polemizovat.. ()
Zdařilý dobrodružný film konotující staré (paraguayské) i současné misie v divošských územích. Jeho morální poslání však odbudu jen porovnáním se současnými světoběžníky, kteří lezou na střechy světa, do afrických savan, deštných a jiných pralesů, aby nám z nich přivezly fascinující reportáže a skvělé záběry. Domorodcům však poskytují stejnou medvědí službu (mnohdy ještě horší) než misionáři – stále s nimi mění pouze pár korálků za pintu zlata (Jim Morrison: " To trade some beads for a pint of gold"). Změňme však pohled: "Hráči na hřišti Páně (At Play in the Fields of the Lord)" je zřejmě zlehčující narážkou na "Dělníci na vinici Páně" (Mt 20, 1 – 16). O co zde jde? Ježíš najímá celý den dělníky na práci na své vinici za fixní mzdu 1 denár, někoho hned ráno (Židy?), jiné v poledne (Bělochy?) a jiné večer (Indiány?). Při výplatě (všem po denáru) se ale situace dramatizuje a "ti první" si stěžují: "Tihle poslední dělali jedinou hodinu, a tys jim dal stejně jako nám, kteří jsme nesli tíhu dne a vedro!“ On však odpověděl jednomu z nich: „Příteli, nekřivdím ti! Nesmluvil jsi se mnou denár za den? Vezmi si, co ti patří a jdi! Já chci tomu poslednímu dát jako tobě; nemohu si se svým majetkem udělat, co chci? Nebo snad tvé oko závidí, že jsem dobrý? Tak budou poslední první a první poslední". ()
Tenhle film jsem kdysi nehorázně žral, hlavně kvůli skvělému příběhu amorálního a cynického severoamerického indiánského míšence, který se, po svém ayahuascovém prozření, přidá ke kmeni svých amazonských bratranců (výborný Tom Berenger). A taky kvůli tomu, jak sympaticky jsou tam vykresleni všichni ti milí američtí křesťanští misionáři - každý soudný člověk by ty omezené pitomce s mesiášským komplexem ihned určitě nejradši naházel do jednoho kotle, katolíky i evangelíky, a pěkně pomalu uvařil zaživa. Na filmu spatřuju i nějaké ty drobné mušky v podobě typických románových konstrukcí - třeba naprosto nevěrohodný pár přízemní mastodontská megera Bates a křehký idealista Quinn, nebo nesmlouvavý a suchopárný bigotní fanatik Lithgow a éterická a usměvavá misionářská běhna Hannah... Nebo to "dojemné" přátelství indiánského chlapce s tlustým bílým mazánkem. Je to zkrátka zfilmovaný román. Ale tyhle drobné vady na kráse jsou nepodstatné, film je to krásný a silný, i když už mě neoslovuje tolik, jako když mi bylo dvacet. Mé oblíbené scény: nemocný buřt: "Tati, já umírám?" otec: "Ano, umíráš." Nebo scéna z baru na začátku, konkrétně rozhovor Quinna a Berengera o Indiánech... A pak taky povedený indiánský taneček šílené krávy Hazel. (pozn.: rozhodně nedoporučuju českou verzi, protože v ní nepochopitelně nejsou dabované (někdy hodně důležité) pasáže v "indiánštině", zatímco anglické titulky k anglické verzi je překládají) ()
"Ve jménu Ježíše!" .... co všechno se může za šířením náboženské víry do jiných, odlišných civilizací lidstva skrývat. Může to být nepochopení, strach, bolest, ale i šíření neznámých nemocí a smrt. Bylo tomu tak v 17. století, kdy misionáři přinášeli "Boží lásku" kanadským indiánům (film Black Robe), bylo tomu tak i v dobách poměrně nedávných minulého století, mezi indiány amazonských pralesů. "Žij a nechej žít" ... to je ta správná výzva, kterou by se měla naše tzv. vyspělá civilizace řídit. A kdo stále nechápe, měl by se na tento opravdu dramatický snímek podívat a zamyslet se nad tím, co autor románu Peter Matthiessen, podle kterého je film natočen, chtěl naši společnosti vzkázat. /poznámka: nenechte se mýlit čb fotografiemi, film je barevný/ ()
Galéria (19)
Fotka © Universal Pictures
Zaujímavosti (2)
- Filmovou předlohou se stala stejnojmenná kniha úspěšného amerického novelisty Petera Matthiessena z roku 1965. (Conspi)
- Filmové městečko Mae de Deus bylo výhradně pro účely filmařů zkonstruované na pozemcích společnosti Pirelli. Ta se po natočení filmu rozhodla rozprodat jej místním obyvatelům jako topivo. (Conspi)
Reklama