Réžia:
Mark MylodKamera:
Peter DemingHudba:
Colin StetsonHrajú:
Ralph Fiennes, Anya Taylor-Joy, Nicholas Hoult, Hong Chau, Janet McTeer, Reed Birney, Judith Light, John Leguizamo, Paul Adelstein, Aimee Carrero (viac)VOD (3)
Obsahy(3)
Mladý pár, Margot (Anya Taylor-Joy) a Tyler (Nicholas Hoult), cestujú do luxusnej reštaurácie Hawthorn na pobrežnom ostrove v Severezápdnom Pacifiku, kde samotársky, ale celosvetovo preslávený šéfkuchár, Julian Slowik (Ralph Fiennes) pripravil pre vybraných hostí bohaté degustačné menu. (Cinemart SK)
Videá (3)
Recenzie (606)
Musím říct, že už je to poměrně dlouho, kdy jsem se ve filmu bavil z každé další minuty. Zábavný kousek, u kterého od začátku nevíte, co se v další scéně bude dít, ale právě proto Vás to každou další minutou baví víc a víc. Herci skvělí, Ralph Fieness ještě o chlup lepší. V ději série nápadů, které kombinují horor, drama a černou komedii. Ve všech ohledech to ale dělá tak, aby to nezašlo do nějaké extrémní škatulky. Prostě překvapení, které stojí za to vidět. ()
Sociopat otrávený vařením jídla pro nevděčnou společnost, která ubližuje jeho osobnosti a jeho umění. Nepochopený umělec. Odpadlík ve vysokých patrech smetánky. Hlavní protagonista a antagonista v jednom se pokusí vytvořit nejhlubší pomstu a poslední odkaz dokonalosti v poskytování nejlepších pokrmů. ()
Satira skrze kulinářství (ne v tomto ohledu to není originální), která zpočátku příkladně kombinuje tenzi s humorem a připravováním si postav pro "bod zlomu". Ovšem všechno co chce říci, zvládne během první poloviny a... A pak nic, ve druhé se již jen tápe a tak nějak se doklopýtá k závěru. Navíc po tom "zlomu" je to vyloženě zoufalé právě v práci s postavami, což zpětně devalvuje i začátek. Vše se "trefně a sofistikovaně vysatiruje" v první polovině a druhá jakž takž funguje pouze díky hercům, kteří dělají co mohou, aby se to nepotopilo zcela. Měla to být povídka a nikoli celovečerák. ()
Výtečně rozehrané psychologické drama s výraznými prvky hororu v posledních minutách usne a již se nevrátí. Vystřídá jej vizuálně podmanivá scéna posledního chodu. Leonardo da Vinci odpustí, ale poslední chod se mi líbí více než jeho Poslední večeře. Navíc se poslední chod mění v satiru tryskající z rozpouštějící se čokolády. Celému filmu vévodí Hong Chauová, její Elsa má půvab nacistické dozorkyně, vyšinutá, komisní, chladná, zkrátka dokonale zahraná. Tento film zřejmě u široké veřejnosti nenajde pochopení, jeho ryze levicová orientace, každému nevoní. Ale své diváky si může přivábit výbornou atmosférou i černočerným humorem. ()
Moc nevím, co si o tom filmu mám myslet. Koncept je rozhodně originální, nenapadá mě jiný film, ke kterému bych to přirovnal. Je to i celkem chytré, ale člověk si možná připadá trochu podvedený, že to mohlo být klidně chytřejší. Už od začátku je jasné, že na tomto ostrově něco nehraje a že ne každý odsud vyvázne živý. Ralph Fiennes nám jako přísný šéfkuchař servíruje jeden chod za druhým a ty jsou čím dál podivnější. Celé jeho menu vlastně určuje příběh filmu a kam se bude vydávat. Určitě to má své momenty a donutí vás to přemýšlet. Jinak teda nejsem moc fanda této nóbl kuchyně. "Dnes nebudete jíst." ()
Galéria (18)
Zaujímavosti (20)
- V novembri 2022 Julia Moskinová v článku New York Times o zatvorení reštaurácie The Willows Inn na ostrove Lummi v štáte Washington uviedla, že táto reštaurácia (a jej "početné obvinenia zo sexuálneho obťažovania a žaloby týkajúce sa krádeže miezd") boli jednou z inšpirácií pre reštauráciu zobrazenú v tomto filme. V predchádzajúcom článku s názvom "'The Menu' Serves Fine Dining on a Skewer" (Menu na špajdli) Moskinová vymenovala aj ďalšie reštaurácie, ktoré boli medzi inšpiráciami filmu: "Hawthorn, fiktívna reštaurácia, je zmesou haute-rustic destinácií ako Noma v Kodani, Blue Hill v Stone Barns severne od New Yorku, Mugaritz v Baskicku, Willows na severozápade Pacifiku a súkromný ostrov šéfkuchára Francisa Mallmana pri pobreží Patagónie. Tieto reštaurácie, ktoré obdivujú kritici a ocenené komisie a ktoré navštevujú najmä bohatí gastroturisti, sú miestami, kde - podľa ich vlastnej literatúry - šéfkuchári nie sú kuchári, ale "rozprávači" o "čase a mieste", ktorí nielen kŕmia ľudí, ale "tkajú príbeh zmyslov, gest a emócií". (molcan2)
- Okázalé pokrmy ve filmu připravila proslulá francouzská šéfkuchařka Dominique Crenn, jediná šéfkuchařka v USA, která od roku 2016 do doby uvení filmu pro svou restauraci Atelier Crenn v San Franciscu získala tři michelinské hvězdy. (Claw)
- Keď sa kuchár asi po 40 minútach zastrelí, žulové dosky v kuchyni sú postriekané krvou. Po dvoch strihoch a niekoľkých sekundách sú opäť čisté. (molcan2)
Reklama