Před zrodem továrny (E01)

Harrachov ukrývá pravděpodobně nejstarší dodnes fungující sklárnu na světě. Byla založena už v roce 1712. Je to místo, které nás spojuje se začátky průmyslu a kapitalismu. Byla to totiž jedna z prvních manufaktur na našem území. Její příběh vypráví o proměně ještě středověkých pravidel na pravidla kapitalismu. Tato sklárna se stala jedním z prvních míst pokroku, který nakonec vytvořil průmyslovou kapitalistickou společnost. Manufaktury strukturují čas lidí a rozdělují jejich práci na jednotlivé úkony. Do té doby čas plyne jinak a všichni dělají všechno. Lidé se u nás totiž převážně živí zemědělstvím a tady v Krkonoších ještě těžbou dřeva a rozšiřováním pastvin. Manufaktury si můžeme představit jako továrny bez komínů a strojů. Dnešními slovy to jsou montovny založené na dělbě práce. Často určité fáze výroby probíhají v jednotlivých chalupách v okolí a dílčí výrobky rodiny přinášejí do manufaktury k dokončení. Tato nová výroba postupně proměňuje vztahy mezi lidmi, protože vyžaduje disciplínu. Manufaktury vznikají tam, kde mají dostatek surovin pro svou výrobu. Dovoz na delší vzdálenosti nepřichází v úvahu, protože doprava v 18. století není rozvinutá. Protože textilní manufaktury potřebují len a ty sklářské zase dřevo, stavějí se hlavně v horských oblastech. Příběh manufaktur ukazuje, jakou roli má v rozvoji podnikání stát. Manufaktury mají být novým zdrojem financí. Rakouská panovnice Marie Terezie čelí nedostatku peněz ve státní pokladně brzy po svém nástupu na trůn. Válka s Pruskem totiž připraví císařství kromě peněz i o velkou část Slezska, kde se zušlechťuje surovina. Ta se pašuje přes krkonošskou hranici. Po zušlechtění se pašuje zpět, jenže se prodává se za mnohem vyšší cenu. Podporou manufaktur chce Marie Terezie docílit toho, aby tyto peníze zůstávaly doma. Do průmyslového věku vstoupí i harrachovská sklárna. Rozšíří a zmodernizuje výrobu a s úspěchy se zúčastní všech světových výstav. Podnikatele, pracující lidi i stát čeká dramatická revoluce, jejímž středobodem bude továrna. S vynálezem parního stroje se nepromění jen způsob výroby. Turbulentní změny zažijí města i venkov, ekonomické vztahy, životní podmínky lidí, politika i stát. V dýmu továrních komínů vznikne kapitalismus a s ním i nová společnost, která bude mít dost práce i sama se sebou. (Česká televize)