Statečné srdce získá nevěstu

Khanovi a Kajol to pred kamerou náramne sekne. Tým by som asi zmyslupný komentár ukončil, pretože moje prvé stretnutie s Bollywoodom vo mne zanechalo značne nevyrovnané pocity, kedy som prepínal medzi rôznymi módami, od nadšenia až po momenty, kedy som musel zaliezť radšej pod perinu. Zvyknúť si na trojhodinové dĺžky chce taktiež určitý tréning, je ale škoda, že európske turné tejto dvojice proste ubiehalo rýchlejšie a bolo celkovo zábavnejšie, než druhá polovica, ktorá sa odohráva na jednom pozemku. Piesne mi vážne nič nepovedali a soundtrack si zháňať nebudem, ale jedna pieseň ma zaujala, jej názov mi ale rýchlo vypadol... (03.07.2019)

Romantika ve velkém. První polovina filmu je o tom, jak se do sebe zamilují, druhá polovina je o tom, jak o savou lásku bojují. Má to tři hodiny, ale vůbec to nevadí. Je to zábavné - Indové ve Švýcarsku vypadají překvapivě skvěle - je to skvělé co do choreografie a vlastně i herecky mě to naprosto nadchlo. Začínám chápat lásku k Bollywoodu. (21.03.2016)

Indický muzikál ve znamení ulítlé choreografie, kýčové romantiky a pestrobarevných hábitů... Ač mi to připadalo místy hodně kýčovité, celkově hodně rozvláčné a dějově nepříliš originální, musím říct, že chvílemi jsem se nakonec bavil i dovedl ocenit ten ojedinělý styl, který (nejen v rámci žánru) ve filmu z jiné zemi nespatřím. Nejvíc mne bavil ten postarší herec, který ztvárnil despotického otce rodiny, s hezky vykutálenýma očima. Určitě bych nebyl proti, kdyby se z příběhu v druhé půli vykloubalo opravdové drama, leč téměř neustálá hudební stylizace mu nedávala možnost příliš vyniknout a závěrečná bitva mi už úplně naznačila, že i linku někde pořád přetrvávajícího rodinného patriocismu je zde téměř nutné brát s jistou nadsázkou. Váhal jsem mezi dvěma a třemi hvězdičkami, ale jelikož to byla moje první zkušenost s Bollywoodem a zřejmě na dlouhou dobu zůstane i jediná, nemusím být zase tolik přísný a ve víru obohacení z poznání další kultury skrze hranou kinematografii přihmouřím oči. 55% (viděno v rámci "Challenge Tour 2020" – 30 dnů se světovou kinematografií) (01.03.2020)

I když zpočátku nevypadá nic moc, jde o příjemnou komedii, z níž jednoznačně lepší je první polovina odehrávající se v exotickém alpském podhůří a romantických řepkových lánech. Shahruk Khan v bavorském kloboučku má vážně ránu, škoda, že do nějakého drindlu neoblékli i Kajol. Dneska by už oba na nějakém tom evropském nádraží jen tak bez problémů nenatáčeli. (07.06.2009)

Ani čtyři stovky let britské kolonizace nezbavily Indy touhy po barevných cetkách, které jim zřejmě dodávají pocit domoviny. To by ještě nebylo nejhorší, za mnohem závažnější prohřešek v boji proti všem možným kýčům bych označila tento superkýč. Zcela stupidní příběh o tom, kterak jeden pidlooký mladík s odulými rty vyráží na cestu Evropou, během níž jen tak náhodou potká jednu dívku, která při zpěvu vydává enormně neluzné zvuky, je dokrmen tradičními indickými filmovými zpěvy a tanečky. Ona ho nejdříve nechce, on ji záhy chce, ona se do něj zamiluje, leč okolnosti v podobě despotického otce jim brání ve štěstí. A tak spolu hopkají, trdlují, občas hovoří hodně lámanou angličtinou a pozpěvují si. Nejzdařilejším úsekem tohoto filmu byly závěrečné titulky, ale čekání na ně se nekonečně táhlo. Kdo se k nim pronudí, je odměněn komickou vložkou v podobě souboje dvou nápadníků hlavní hrdinky. (05.09.2015)