Statečné srdce získá nevěstu

Vidět Dilwale Dulhania Le Jayenge znamená vidět nejen Shahrukha Khana v bavorském kloboučku, ale také Anupama Khera v zářivě rudé rádionce a Amrishe Puriho poulícího oči tak, jako by chtěl trumfnout Arnolda Schwarzeneggera v závěru Total Recall. Sám film je víceméně ukázkou bollywoodského průměru, v němž jsou tradiční nešvary viditelnější o něco víc, než tradiční klady a není mi tak úplně jasné, proč se z tohoto debutu Aditya Chopry stal výjimečný komerční megahit, který studio Yash Raj Films dodnes ve svých snímcích okázale cituje a parafrázuje. Možná na domácí diváctvo působí tak magicky ubrečené oči Shahruhka a přirozená krása Kajol, možná to celé táhne ta ikonická scéna shledání v horčičném poli a možná jsou to ty evropské exteriéry v první polovině. Já si z Dilwale Dulhania (...) odnáším hlavně píseň Tujhe Dekha, protože ta už se dlouho před zhlédnutím stala mým koupelnovým evergreenem... :-) (09.08.2009)

Ani čtyři stovky let britské kolonizace nezbavily Indy touhy po barevných cetkách, které jim zřejmě dodávají pocit domoviny. To by ještě nebylo nejhorší, za mnohem závažnější prohřešek v boji proti všem možným kýčům bych označila tento superkýč. Zcela stupidní příběh o tom, kterak jeden pidlooký mladík s odulými rty vyráží na cestu Evropou, během níž jen tak náhodou potká jednu dívku, která při zpěvu vydává enormně neluzné zvuky, je dokrmen tradičními indickými filmovými zpěvy a tanečky. Ona ho nejdříve nechce, on ji záhy chce, ona se do něj zamiluje, leč okolnosti v podobě despotického otce jim brání ve štěstí. A tak spolu hopkají, trdlují, občas hovoří hodně lámanou angličtinou a pozpěvují si. Nejzdařilejším úsekem tohoto filmu byly závěrečné titulky, ale čekání na ně se nekonečně táhlo. Kdo se k nim pronudí, je odměněn komickou vložkou v podobě souboje dvou nápadníků hlavní hrdinky. (05.09.2015)

I když zpočátku nevypadá nic moc, jde o příjemnou komedii, z níž jednoznačně lepší je první polovina odehrávající se v exotickém alpském podhůří a romantických řepkových lánech. Shahruk Khan v bavorském kloboučku má vážně ránu, škoda, že do nějakého drindlu neoblékli i Kajol. Dneska by už oba na nějakém tom evropském nádraží jen tak bez problémů nenatáčeli. (07.06.2009)

Romantika ve velkém. První polovina filmu je o tom, jak se do sebe zamilují, druhá polovina je o tom, jak o savou lásku bojují. Má to tři hodiny, ale vůbec to nevadí. Je to zábavné - Indové ve Švýcarsku vypadají překvapivě skvěle - je to skvělé co do choreografie a vlastně i herecky mě to naprosto nadchlo. Začínám chápat lásku k Bollywoodu. (21.03.2016)

Indický muzikál ve znamení ulítlé choreografie, kýčové romantiky a pestrobarevných hábitů... Ač mi to připadalo místy hodně kýčovité, celkově hodně rozvláčné a dějově nepříliš originální, musím říct, že chvílemi jsem se nakonec bavil i dovedl ocenit ten ojedinělý styl, který (nejen v rámci žánru) ve filmu z jiné zemi nespatřím. Nejvíc mne bavil ten postarší herec, který ztvárnil despotického otce rodiny, s hezky vykutálenýma očima. Určitě bych nebyl proti, kdyby se z příběhu v druhé půli vykloubalo opravdové drama, leč téměř neustálá hudební stylizace mu nedávala možnost příliš vyniknout a závěrečná bitva mi už úplně naznačila, že i linku někde pořád přetrvávajícího rodinného patriocismu je zde téměř nutné brát s jistou nadsázkou. Váhal jsem mezi dvěma a třemi hvězdičkami, ale jelikož to byla moje první zkušenost s Bollywoodem a zřejmě na dlouhou dobu zůstane i jediná, nemusím být zase tolik přísný a ve víru obohacení z poznání další kultury skrze hranou kinematografii přihmouřím oči. 55% (viděno v rámci "Challenge Tour 2020" – 30 dnů se světovou kinematografií) (01.03.2020)