Gosford Park

V prvých desiatich minútach sa na vás vyrojí naraz asi 20 postáv - aristokracia, ktorá prišla na anglický vidiek zastrieľať si na bažanty a spolu s nimi i ich služobníctvo ..... Do konca filmu som si nevedel priradiť tie-ktoré mená k postavám. Podobné veci sa mi stávajú pri ruských filmoch: Ivan Nikolajevič, Nikolaj Ivanovič, Sergej Ivanovič atď. atď.... Priznám, sa , že som na avizovanú vraždu čakal ako na spasenie, ktoré pohne dej filmu vpred. Vražda sa stane v 70-tej minúte filmu, ale i po tomto zvrate sa všetko vracia do starých koľají. Potom som už len čakal na jedno - na koniec filmu. A ten prišiel. (24.08.2003)

Robert Altman je IMHO jeden z nejpřeceňovanějších amerických režisérů, ale tohle se mi líbilo. Mělo to atmosféru, styl, zobrazuje to věrně dobu i lidi, o vraždu ve snímku nejde, právě proto nemohu pochopit, co ve filmu dělala ona zbytečná a blbě zahraná komická figurka inspektora "Thom..." v podání Stephena Frye. (21.08.2006)

Detektivní zápletka v této "detektivce" je záměrně zcela nepodstatná. Altman se věnoval především vykreslení a co největšímu příblížení ducha doby. A to se mu podařilo na výbornou. A tak mnohem více důležité, než-li linie příběhu jsou dopodrobna rozebrané třídní vztahy mezi jednotlivými, dočasnými obyvateli výletního zámku v časech předcházejících První světové válce. Onen zmíněný duch doby je podán se suverénní dokonalostí a nezapře v tomto ohledu příbuznost s vrcholnými Ivoryho filmy. (03.05.2007)

Geniálně natočený film, který neohromuje nějakými "vizuálními orgiemi", jakkoli je kamera velmi slušná a vynalézavě vedená, nýbrž propracovaným příběhem se skvělou psychologií postav a výborným vhledem do historických reálií. Altman nejprve vybuduje mezi služebnictvem a panstvem neproniknutelnou hráz a když se mu to bezezbytku podaří, začne ji citelně narušovat a podvratně destruovat. Obojí přitom dělá naprosto skvěle. Navíc, výsledkem není jen efektní a překvapivé rozuzlení (které ostatně divák tuší už v průběhu filmu), ale především velmi životné lidské příběhy, které se postupně vylupují zpod slupek dobových konvencí, lidského ostychu i umně hraných společenských rolí. Opravdovost těchto příběhů, stejně jako fascinující znalost dobových reálií doslova vyráží dech. Na jedné straně tuhý řád a jasné rozdělení pán-sluha, odvěká uzavřenost těchto společenských vrstev, jejich feudální hierarchické uspořádání, na druhé straně nenápadná destrukce tohoto řádu, kterou zprostředkovává jak výskyt neurozených zbohatlíků, kteří ostatně v očích šlechty vždy byli vnímáni s citelným despektem, ale kteří se zároveň snažili šlechtě vyrovnat, tak postupné pronikání moderních prvků v podobě filmu, telefonu, automobilů či rádia, ale především pobytem skupinky amerických filmařů, jimž jsou feudální konvence a řád zcela cizím a zcela nepochopitelným světem... Pomyslnou třešničkou na dortě je pak komická postavička onoho detektiva, který sice působí jako zcela odzbrojující parodie na Sherlocka Holmese, ale přitom nikterak nenarušuje silnou a koncentrovanou filmovou výpověď. Vskutku mistrovské dílo... Celkový dojem: 90% (03.05.2010)

Stará dobrá Anglie. Venkovské sídlo lorda Williama okupují desítky hostů, natěšených na budoucí hon, služebnictvo kmitá z místa na místo a všechen ten cvrkot pobaveně sleduje králoévna mraveniště Maggie Smithová. Místo jako stvořené pro čaj o páté a vraždu o půlnoci, co říkáte? Škoda, že k ní dojde až za osmdesát minut filmového času a že odhalení vraha není zdaleka nejzajímavějším dílkem skládačky. Co je třeba ocenit, je pohled do zákulisí staroanglických mecheche. Majordomové, lokajové, kuchařky a komorné stávají obvykle v pozadí příběhů a ke slovu se dostávají až při výslechu. Ale v Gosford Parku detailně sledujeme jejich život "pod schody", kde nenosí nehybné masky loajální mlčenlivosti jako v patře. Jako u všech Altmanových filmů ovšem platí, že kdyby z toho vyhodil třetinu postav, bude příběh hutnější a film lepší. 60 % (18.03.2005)