RapStory

Desať epizód sa rozbieha chronologicky aj vertikálne (sledujeme prierez dejinami českého rapu, a zároveň aj pokrytie diverzity súčasnej scény), no finálny výsledok ostáva rozporuplný. Pútavý vizuál relácie sa rýchlo transformuje do klasického postupu hovoriacich hláv prestrihávaných archívnymi zábermi alebo videoklipmi. Väčším úskalím, než rýchlo odhalená formálna „tradičnosť“, je povaha informácií, ktoré RapStory ponúka. V tomto smere ide o sériu sfilmovaných (v komunite dobre známych) encyklopedických hesiel o vzniku scény a stručnú charakteristiku kľúčových interpretov. Pre fanúšikov a fanúšičky žánru sú oveľa atraktívnejšie napríklad youtubové formáty rozhovorov s rapovými interpretmi, ktoré sa nesú v rozvoľnenejšom štýle a prinášajú relevantnejšie náhľady dovnútra, na fungovanie celej scény. Viac tu (21.04.2022)

Pokud posloucháte (byť jen okrajově) rap, o většině věcí co tam jsou řečeny, jste se již doslechli. Vskutku moc nových informací jsem se nedozvěděl. Nejsmutnější je, že téměř všichni aktéři živící se slovem na kameru bezproblému užívají to nejhorší vycpávkové slovo "jakoby." Za Kouli zpívající kouli dávám ovšem tři. Protože James Cole je tak očividný samolibý narcis, až je to JAKOBY úsměvné. (07.12.2021)

V době, kdy frčeli PSH, Indy a Wich, Kato nebo SuperCrooo tomu na základce a střední nešlo uniknout. Ten styl jsem nikdy nevyhledával, ale už teď vím, proč mě tak přitahoval. Byl o svobodě slova, svobodě projevu, o tom dělat něco po svým, jinak. A dnešní skoro padesátníci Vladimir 518 a Orion mi tak rázem docela měli co říct. Počátky rapu, Vrtulník Majkl Ví, devadesátá léta, přelom tisíciletí je zajímavé. Novodobí poeti už jdou mimo mě. (15.12.2021)

RapStory přináší drobné střípky z pozadí vzniku české rapové scény. Ovšem celé mi to přišlo příliš mělké a nedostatečné. Dokument vždy nakousne něco potenciálně zajímavého, ale nejde do hloubky. Spousta protagonistů obrazovkou jen prošumí, u některých známých jmen se dozvíme jen to, že si dělají svůj merch. Zkrátka, celé to na mě působí jako promarněná příležitost. (19.12.2021)

Se vší úctou ke Karlovi Veselýmu, kterýho mám fakt rád, tohle má úroveň ankety v Respektu. Pro člověka, kterýho ta scéna zajímá, je to poučenej průlet českou názorovou kotlinou a podobama rapu v posledních třiceti letech, ale přesně pro tuhle cílovku to zároveň postrádá jakoukoli hloubku, protože formát 12minutových dílů to prostě neumožňuje. Tam, kde by to mohlo zafungovat, jsou outsideři, kteří jen podvědomě tuší, že někdy existoval nějakej Chaozz a od té doby mají velký černý prázdno. Jenže pro ně to taky úplně není, protože nebudou rozumět pojmům, nebudou tušit, kdo je kdo a o čem se vlastně mluví. Samotná forma ale není marná - být to rozvedené do 45-60 minut na díl, mohla by to být solidní česká odpověď na netflixové Hip-Hop Evolution. Což je ale spíš záležitost zadavatele, než tvůrců, proto hodnotím o něco shovívavěji. (24.01.2022)