RapStory

Desať epizód sa rozbieha chronologicky aj vertikálne (sledujeme prierez dejinami českého rapu, a zároveň aj pokrytie diverzity súčasnej scény), no finálny výsledok ostáva rozporuplný. Pútavý vizuál relácie sa rýchlo transformuje do klasického postupu hovoriacich hláv prestrihávaných archívnymi zábermi alebo videoklipmi. Väčším úskalím, než rýchlo odhalená formálna „tradičnosť“, je povaha informácií, ktoré RapStory ponúka. V tomto smere ide o sériu sfilmovaných (v komunite dobre známych) encyklopedických hesiel o vzniku scény a stručnú charakteristiku kľúčových interpretov. Pre fanúšikov a fanúšičky žánru sú oveľa atraktívnejšie napríklad youtubové formáty rozhovorov s rapovými interpretmi, ktoré sa nesú v rozvoľnenejšom štýle a prinášajú relevantnejšie náhľady dovnútra, na fungovanie celej scény. Viac tu (21.04.2022)

RapStory přináší drobné střípky z pozadí vzniku české rapové scény. Ovšem celé mi to přišlo příliš mělké a nedostatečné. Dokument vždy nakousne něco potenciálně zajímavého, ale nejde do hloubky. Spousta protagonistů obrazovkou jen prošumí, u některých známých jmen se dozvíme jen to, že si dělají svůj merch. Zkrátka, celé to na mě působí jako promarněná příležitost. (19.12.2021)

Hip hop bylo moje mladí a proto jsem se těšil na ucelený dokument s nějakou časosběrnou linkou. Bohužel tohle jsou jen výpovědi bez dat, vysvětlení pojmů či uvedení do časové / politické situace chybí. Jakmile přijde nová vlna po Supercroo, tak to jsou jen žvatlající děcka bez rozhledu, co si hrají na dospělé. Místo rapování šeptají nebo rýmují beze smyslu. Hrozný úpadek v symbióze s merchem. A když si na dětských posluchačích nahrabali peníze a jsou za vodou, tak metají moudra, že money nejsou důležité. Pokrytci bez talentu. Klauni. (15.08.2023)

Se vší úctou ke Karlovi Veselýmu, kterýho mám fakt rád, tohle má úroveň ankety v Respektu. Pro člověka, kterýho ta scéna zajímá, je to poučenej průlet českou názorovou kotlinou a podobama rapu v posledních třiceti letech, ale přesně pro tuhle cílovku to zároveň postrádá jakoukoli hloubku, protože formát 12minutových dílů to prostě neumožňuje. Tam, kde by to mohlo zafungovat, jsou outsideři, kteří jen podvědomě tuší, že někdy existoval nějakej Chaozz a od té doby mají velký černý prázdno. Jenže pro ně to taky úplně není, protože nebudou rozumět pojmům, nebudou tušit, kdo je kdo a o čem se vlastně mluví. Samotná forma ale není marná - být to rozvedené do 45-60 minut na díl, mohla by to být solidní česká odpověď na netflixové Hip-Hop Evolution. Což je ale spíš záležitost zadavatele, než tvůrců, proto hodnotím o něco shovívavěji. (24.01.2022)

Sbírka srandovních, dutých figurek a největší kulturní bublina ever. Nakonec nám tu všichni přiznají že rap je prázdná póza lidí kteří nemají co říct, jen jsou ochotní s tím vylézt na stage a surfovat na vlnách trendů. Sdílejí s diváky svoje dunivé prázdno. Ty bankovky prachů a pozlátko v klipech jsou taky vyspekulovaný propriety který se musejí vrátit do půjčovny. Nakonec vidíme že sídlo M+ je skromný sklad v nějaké ruině na předměstí Pardubic. Jediný co je tu opravdový je inkoust pod kůží a barva na zdech. A ty views. Good news - jde to i bez ducha. Řeknete “ale vole kdyť všechno umění je jenom iluze.“ Ok, ale nestojí rap na ustavičným ujišťování že “já jsem real, fejk jsou ti druzí“? Řeknete “ale vole lež je základním nástrojem tvorby sebeobrazu už úplně od začátku.“ No jo, máte pravdu. Díkybohu za persony jako Sifon, Kato nebo i ta Koule. (02.02.2022)