Vlaštovky a Amazonky

Převést román na filmové plátno se bohužel nepovedlo, ale není to úplně špatný film. Minimálně pro čtenáře Ransomeovek může sloužit jako obrazový průvodce, neboť se to natočilo přesně v místech, o kterých Ransome psal.Obsazení už je horší - Titty je mimo, John je takový malý cucák, Nancy je málo cool, Zuzana je taková nezuzanovitá. Jediná postava obsazená přesně podle mých představ je maminka Walkerová. Přesto jsem rád, že to někdo natočil a na chviličku mě nechal se podívat na místa, o kterých jsem (nejen) v dětství zasněně čítal. (31.10.2010)

Pomineme-li seriál z roku 1963, jedná se o první filmové zpracování jednoduchého dětského dobrodružství na základě knihy autora Arthura Ransomeho. Příběhy o prázdninovém dobrodružství dětí a mládeže byly vždy v jistém smyslu přitažlivé nejen u nás a není snad nikoho, kdo by nechtěl prožít něco podobného. Děj se odehrává v roce 1929, ale nutno uznat, že to na celé koncepci ani není poznat. Děti na prázdninách vyplují na loďce na ostrůvek jezera tábořit, když se po chvíli objeví původní vlastníci, hrající si na piráty. Boj o právo tábořit může začít a nejen to. Snímek je mířený na dětského diváka a tak neoplývá složitostmi a zbytečnými odluky od děje. Vše je odvyprávěno dětským pohledem na věc, a tak typická dětská naivita a smysl pro lumpárny má své opodstatněné místo. Snímek v podstatě u dětí nabízí nekonečné množství nápadů, jak strávit prázdniny, pokud jim rodiče v plné důvěře dají absolutní svobodu prožít aspoň chvíli svého bezstarostného dětství. Co si budeme povídat, to, alespoň u nás, dělaly i veškeré dětské komiksy, jako jsou Rychlé Šípy, Strážci, Modrá pětka, a mnoho dalších. Krásný film pro krásné dětské rozjímání, případně pro vyvolání vzpomínek dospělých diváků. (16.11.2020)

Vlaštovky a Amazonky: jako malé dítko jsem měl několik knih Arthura Ransomeho, miloval jsem je a hltal jedním dechem. Čítal jsem i ten Boj o ostrov, jak je v českém jazyce pojmenována knižní předloha dětského filmu. Vždyť šlo, v dětských očích, o sladké dobrodružství, které se mohlo v nezbedném věku prožívat (a jen plachtění zůstalo na hony vzdáleno). Film se celkem věrně drží předlohy, je milý a přístupný dětskému pohledu na svět, obejde se bez zbytečného násilí, té mondénní libůstce moderního věku, avšak nevyhýbá se klukovinám a dětsky bezelstné představivosti. Dospělí herci jsou vkusně nadnesení, ti dětští zase opravdoví a já jsem ovlivněný nostalgickou vlnou věků dávných a ztracených. Hlavní hereckou konstrukcí filmu jsou děti, Vlaštovky, tedy sourozenci Walkerovi: nejstarší a kapitán Vlaštovky John (Simon West), nejstarší děvče a první důstojník Susan (Suzanna Hamilton), slavným Robinsonem okouzlená Titty (Sophie Neville) a též benjamínek a plavčík Vlaštovky Roger (Stephen Grendon). Nejvýraznější dospělou postavou je James Turner, neboli strýček Jim, neboli kapitán Flint (příjemný Ronald Fraser), rozpustilé spisovatelovo echo. Dětské obsazení jezerního dobrodružství doplňují Amazonky - Blackettovic děvčata: kapitánka Nancy - Ruth (Kit Seymour) a důstojnice Peggy (Lesley Bennett). Ještě zaujme matka početných dítek Walkerových (šarmantní Virginia McKenna) a počestní paliči dřevěného uhlí Mladý Billy, syn (John Franklyn-Robbins) a Starý Billy, otec (Jack Woolgar). Vlaštovky a Amazonky jsou milým filmem pro dětské diváky, o možné nostalgii pro ty další nemluvě. (29.08.2021)

"Jestli nejsou ňoumové, neutopí se." Jako dítě bych rozhodně chtěl mít rodiče, kteří mě na prázdniny nechají odplachtit na pustý ostrov, kde budu svádět bitvy s Amazonkami a kapitánem Flintem. Jako mladistvému by mi asi ke štěstí stačil pobyt s Amazonkami na pustém ostrově a v současné době bych si asi klidně střihnul roli kapitána Flinta, jehož loď budou dobývat mladí válečníci. Ke knihám Arthura Ransoma jsem jako dítě zkrátka měl velmi pozitivní vztah a může za to tento snímek, který se kdysi záhadně objevil na černobílé obrazovce mé televize značky Tesla 4261A Bajkal. (03.11.2016)

I když je nová verze adaptace celkem akčnější, tenhle film má v sobě něco sawyerovského, něco tak správně nostalgického, že se mi to prostě líbilo. Jasně, dospělí jsou zde nějací moc hodní, ale ono to k tomu sedí. Film z roku 1974 mě tak zaujal ještě více než jeho novější verze, která ale také není špatná. (31.01.2017)