Obsahy(1)
Rok 1897. Prázdninový výlet plachetnicí se pro osm chlapců z prominentních novozélandských rodin změní v boj o přežití. Osudným se jim stane nález láhve se vzkazem a následná záchrana dvou trosečníků. Jeden z nich má u sebe mapu ostrova, na kterém se údajně skrývá poklad nebývalé hodnoty. (mibara)
Recenzie (92)
Na tuhle parádu jsem si vzpomněl, když jsem si dnes začal v práci pobrukovat ústřední písničku... Chvíli jsem přemýšlel z jakého filmu/seriálu je. Pak se mi rozsvítilo a já si vzpomněl. Nemohu než hodnotit vysoko,protože, ač jsem seriál viděl jako kluk, když si na něj vzpomenu pohodové a pozitivní pocity přetrvávají i přes ty léta která uplynula. Za mě 88% ()
Poprvé jsem sledoval tento seriál když mě bylo cca 10let. To, co jsem prožíval při sledování každého dílu se nedá absolutně vůbec popsat. Seriál zcela ovládl mé sny a touhy. Každou neděli jsem jako špunt zcela nekompromisně zabral prostor před televizí a rodičům bylo jasný, že kdyby mě měli za mé " školní zločiny" zakázat byť jen jediný díl tohoto skvostu, znamenalo by to navždy umrtvit moje srdce. Zcela určitě moje nevětší doživotní seriálová láska. A co jsem dělal mezi nedělí a nedělí ? Měl jsem zavřené očíčka a to i ve škole a snil jsem o tom jak kormidluji loď na širým moři a jak zdolávám s klukama tíhu osudu na ostrově plném nebezpečí. Seriál skončil, ale sny zůstaly. Pak přišli vánoce a já rozbalil první dárek byla to knížka a na ní stalo Jules Verne - Dva roky prázdnin, ten den zazněl Žižkovem asi největší křik štěstí v historii. Další dárky už mě vůbec nezajímaly. Třísknul jsem sebou do postele a 28.12. žižkovskej prcek triumfálně oznámil - Mám přečteno ! Uběhlo mnoho let a já poprvé stanul za kormidlem lodičky z napnutými plachtami, ucítil ve tváři první poryv, který nakopnul plachetnici k větší rychlosti, uslyšel vlny šplouchající o loď a měl svého prvního skutečného mořského kapitána, který mě položil otázku " Tak co Pavle, co se ti teď honí v hlavě? " a já odpověděl "Jak jsem jako dítě sledoval seriál Dva roky prázdnin." Tak tedy vzhůru na palubu, dálky čekají a Vám pane Verne děkuji, že jste mě pozval do svého světa plného dobrodružství a udělal ze mě největšího snílka na světě. ()
Pro mě to bylo dobrodružství, které si pouštím dodnes, kde cítím dech moře, šplouchání vln a modré nebe. Vlastně takové pěkné odreagování od všedních starostí. A váže se k tomu malá vzpomínka. Na konci naší ulice žil starý námořník, jménem Michal, který možná proplul všechny vody oceánů. Měl vypravěčský talent a já byl vděčným posluchačem. Ještě dnes si pamatuji, jeho příběhy, které se někde odehrály pod souhvězdím Jižního kříže nebo u Hornova mysu. Škoda jen, že sny s tímto seriálem a starým Michalem odešly kamsi do ztracena spolu s dětskými léty. ()
Nechápu, že tenhle skvost se nepokusí dávat znovu, mě to přikovalo ke gauči každou neděli, když jsem byl malý a věřím, že seriál by mne nezklamal ani dnes. Tak píši po delší době kdy jsem si seriál už opět sehnal a mohu říct. že je to opravdu paráda a že ze svého kouzla nic neztratil.PS: nezdá se vám mapa ostrova s pokladem nápadně stejná jako mapa Kypru??? :D ()
Dva roky mám přečtené asi pětkrát, a tak mě vývoj děje přeji jen poněkud překvapil. Tu zápletku, jak se hoši vůbec někam dostanou, asi potřebovali kvůli natažení stopáže do seriálu. Nicméně po dvou dílech to vzdávám a jestli chcete vědět proč, přečtěte si komentář kolegy monologa, protože on to vysvětluje přesně. Ještě bych dodal, že tvůrce dialogů neuměl dobře česky, a tak se tu dočkáte obratů jako Petrovo babička apod. ()
Zaujímavosti (3)
- Celý seriál byl natočen v Rumunsku. (Rattus Rattus)
- Úvodní píseň zkomponoval Alain Lemeur, text napsal Claude Desail. Českou verzi písně opatřil textem Zdeněk Štěpán a nazpíval Karel Černoch. (sator)
Reklama