Dva roky prázdnin

Pro mě to bylo dobrodružství, které si pouštím dodnes, kde cítím dech moře, šplouchání vln a modré nebe. Vlastně takové pěkné odreagování od všedních starostí. A váže se k tomu malá vzpomínka. Na konci naší ulice žil starý námořník, jménem Michal, který možná proplul všechny vody oceánů. Měl vypravěčský talent a já byl vděčným posluchačem. Ještě dnes si pamatuji, jeho příběhy, které se někde odehrály pod souhvězdím Jižního kříže nebo u Hornova mysu. Škoda jen, že sny s tímto seriálem a starým Michalem odešly kamsi do ztracena spolu s dětskými léty. (11.02.2020)

Nádherný seriál mého dětství, nesměl jsem vynechat žádný díl. Už jen úvodní znělka naháněla a nahání husí kůži. Tohle je pravé filmové dobrodružství. Samozřejmě vím, že hodně dělá nostalgie a pohled dětskýma očima, proto také nedám 5 hvězd, i když ten malej kluk co na to kdysi koukal by jich dal ještě víc. (28.04.2015)

Koukám, že 90% lidí tady nevidělo tenhle seriál třicet let a že hodnotí čistě z nostalgickýho hlediska. Byl jsem jedním z nich a pamatoval jsem si z něj jenom úvodní píseň a to, že jsem ho coby smrad hrozně miloval. I když jsem trochu tušil, že když si ho pustím dneska, budu zklamanej, nedalo mi to a šel jsem do toho. Předně musím říct, že dabing je neuvěřitelná tragédie a nepamatuju se, že bych kdy vůbec slyšel něco tak příšernýho. Za celou dobu jsem nebyl schopnej si na něj zvyknout a i když jsem se sebevíc snažil bejt objektivní a nenechat ho ovlivnit můj pohled na seriál, bojím se, že se mi to nepodařilo. Ale to není zas až tak úplně podstatný, protože i seriál jako takovej není bůhvíco. Herecký výkony jsou dost mizerný, dialogy, (i když nemůžu posoudit, jestli to není způsobený překladem očividně "profesionalni" dabingový společnosti) taky dost hrozný a že bych byl z příběhu napětím a nadšením celej bez sebe, tak to taky fakt ne, i když musim uznat, že ve druhý půlce, kdy se kluci ocitnou sami na moři, je to trochu lepší. Hudebni stránka je dost rozpolcená, ale ta její lepší část mě obzvlášť v dramatických pasážích docela příjemně překvapila. Takže Vy všichni čtyřicátníci a starší, co máte na Dva roky prázdnin z dětství jen ty nejlepší vzpominky, nenechte si je vzit a už se na ně nikdy nedívejte, snad jen když seženete verzi s původním dabingem, ale ani tak bych to radši neriskoval, přece jen, už nejsme ti malí kluci s hlavama v oblacích. Nechci bejt nespravedlivej, takže hodnotím jak podle tehdejších(90%), tak i nynějších(60%) dojmů, celkově teda 75%. (12.06.2018)

Převod syžetově i kompozičně průzračných Verneových próz do filmové podoby se zdá být snadnou záležitostí. Je to však zdání, které je současně fatamorgánou svůdně vnějškového pohledu. Dnes již nepřehledná filmografie rozsáhlého Verneova díla je však ve své až lehce většinové části svědectvím pravého opaku. Snaha o doslovnou deskripci právě tak jako úsilí o křečovitou modernizaci či posluchačsky nebo divácky vděčná "vylepšení" jakoby již nemoderních látek a nostalgizujících témat končí až příliš často v křečích povrchnosti a neumětelství. Dětský divák je schůdný jen pro některé tvůrce; jiní, neméně početní, se ho naopak - často oprávněně - obávají. Je totiž divákem věcně a spontánně bezprostředním, nezřídka krutým a nemilosrdným. Vedle moderních českých verneovek druhé poloviny minulého století (NA KOMETĚ, OCELOVÉ MĚSTO) se však čas od času podaří i zde látku poeticky a romanticky dětskou dostat v nezkreslené podobě s úspěchem na pomyslné stříbrné plátno. Koprodukční seriál hned čtyř národních kinematografií-televizí ústrojnými a až překvapivě úspěšnými zásahy do verneovského příběhu dociluje potřebného napětí, nezbytné přesvědčivosti a strhujícího, opravdu napínavého účinku. Účinku, který nepůsobí jen na děti, ale i na velmi podstatnou část dospělé, kdysi rovněž bez rozdílu dětské populace obou pohlaví. Po třiceti letech přes mizernou editorskou "nosičskou" práci FILMÁKU dostává možnost přesvědčit se o nadčasovosti tohoto koprodukčního, ale svou podstatou jasně francouzského počinu s průrazným pohledem do anglosaské identity (srovnatelné zhruba s česko-německým vztahem) další část divácké veřejnosti, které kdysi její vysílání ušlo nebo se vytratilo z paměti nebo která mezitím stačila vyrůst. Jisté je jedno: ani jedna, ani druhá část vděčných diváků nebude v ničem oslyšena. (07.08.2009)

Seriál si pamatuji z dětství. Tehdy mě uchvátil a tak jsem ho dnes pustil svému sedmiletému synovi. Je jím naprosto nadšený, takže asi bude pro tuto věkovou skupinu výborný. Mě ale zarazil ten nejpříšerněší dabing, jaký jsem kdy slyšel. Opravdová hrůza. Z nostalgie nehodnotím, ten dabing mě fakt odrovnal. (23.06.2014)