Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Paul Kersey (Charles Bronson) sa vrátil do New Yorku na pozvanie spolubojovníka z čias kórejskej vojny, ktorého okolie je terorizované bandou surových mladých gangstrov. Svojho starého priateľa však nachádza zavraždeného. Kersey sa rozhodne zastaviť chuligánsku vlnu násilia a vrátiť pokoj do ulíc pre ľudí, ktorí tu žijú. Po zuby ozbrojený vyráža do mestskej bojovej zóny s odkazom pre každého výrastka okolo: Poďte a dostaňte ma. Alebo to aspoň skúste! Prevaha proti Kerseymu je obrovská. Ale s nadšenou podporou suseda zavraždeného priateľa (Martin Balsam), so zapáleným záujmom ilúzií zbavenej obhajkyne (Deborah Raffinová) a s tichou podporou šéfa polície (Ed Lauter) berie Kersey spravodlivosť do svojich rúk. (TV Markíza)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (113)

mira007 

všetky recenzie používateľa

Penzista Bronson opět kosí gaunery jako samozvaný soudce , přičemž gauner se pozná podle toho, že má barevný nestandardní účes, roztrhané hadry a vykulené oči. Oproti předchozím dílům ubylo syrové brutality - pouze jedno znásilnění a postižená ukáže jen prsa na tři sekundy. A Charles je starší a straší ... ()

mzss1 

všetky recenzie používateľa

(65%) Sakra, jak tohle celé popsat aby to nevyznělo moc negativně? Přesto to zkusím, protože špatný film to rozhodně nebyl. Po x dlouhých letech jsem se pustil do téhle známé série se skvělým Charlesem Bronsonem. První dva filmy byly totálně skvělé, dvojka paradoxně v mých očích ještě lepší. Oba ty filmy byly tak nějak se vším všudy podobné, zde už jsem ale zaznamenal velký rozdíl. Jednak téma bylo už slabší, včetně příběhu a nějakého scénáře, ale čert to vem. Hlavně mi to přišlo celé takové nadlehčené, nic se zde nemohlo brát vážně, což nebyly ani vyloženě předchozí díly nijak extra seriozní (první teda měl i vážnější chvíle). Nemohl jsem se zde o hlavního hrdinu ani jeho kladné postavy bát. Hlavní záporák byl ale dobrý, to se musí nechat. A ta závěrečná akce byla opravdu mimořádná. Dokonce i technická stránka filmu byla o něco slabší. Přeci jen, vidět přestřelky, kdy hlavní hrdina zaměřuje cíl, ten se divně zahýbe a spadne bez nějaké krve či nějakého lepšího efektu či vyhýbání kulek kladných postav atd – ale to vše dokážu odpustit. Přeci jen to mělo vysoké tempo, i když se první cca hodina v podstatě rozjížděla a akce byla sem tam. Nicméně, i tak jsem si Bronsona užil. Zde už z jeho postavy sálala jistota chlapa, co si jde bez nějakých ostychů za svým. Role zabijáka už zde nebyla tak výrazná, ale co. Hudba zde snad ani nebyla, nevím. Nooo, není to na x shlédnutí, ale neurazilo to. . Původně jsem dal nejslabší 4*, ale po zvážení musím srazit na 3*, což ale neznamená, že je to tak strašné. ()

Reklama

Wacoslav1 

všetky recenzie používateľa

Tenhle dil mam nejradsi ze zacatku se sice az tak moc nedeje pribeh uz je tezce neoriginalni ale pak se to celkem rozjede no a ja musim vysvetlit svoje maximalni hodnoceni za ten ultimatni konec a asi tak 100 mrtvych za ctvrt hodiny proste musim dat 5* i dneska kdyz jsem to zkouknul mi to proste bralo dech... neuveritelna akce holt stara dobra nasilnicka 80 leta budiz pozehnana Bronson to pod taktovkou Cannonu a producenta Golana dopracoval od cistokrevny kriminalky k jednomu z nejvetsich akcnich masakru jakej sem kdy videl a jeste poznamka sakra to co tu napsal choze o pozehnanem roku 1985 tak na tom neco bude... kazdopadne podepisuji se pod to stoprocentne! ()

pipapa 

všetky recenzie používateľa

Paul Kersey končí hned na začátku omylem ve vězení. Policajti se chovají jako gangsteři, ale s pouličními bandami si poradit neumí. Po domluvě se Kersey vrací do domu svého zabitého přítele, aby chránil staré obyvatele domu a postupně likviduje členy pouliční bandy. Vše vrcholí válečným stavem, kdy Kersey vlastně sám zlikviduje těžkými zbraněmi desítky pouličních násilníků a dodá tak odvahu k boji/pomstě i ostatním obyvatelům. Celá čtvrt´ je pak v jednom ohni...Černá akční komedie. ()

JFL 

všetky recenzie používateľa

Charles Bronson, coby štít konzervativních amerických hodnot na domácí půdě, se vrací do New Yorku a tentokrát se zcela otevřenou podporou policie rozpoutává válku proti chuligánům. Třetí eskapáda mstitele Paula Kerseyho přichází s castingovým konceptem, který posléze převzal Tomáš Magnusek, kdy proti mlaďochům a nehercům v rolích grázlů staví coby personifikace tradičních hodnot vrásčité tváře oceňovaných hereckých veteránů. "Přání smrti 3" podobně jako další dobový hit Cannon Films, "Delta Force", zaujme coby film vytěžující reálné události hýbající společností s tím, že ale realitu ideologicky přepisuje a vyhrocuje. Nezmiňovanou inspirací snímku byla událost z 22. prosince 1984, kdy Bernhard Goetz v newyorském metru postřelil čtyři mladíky, kteří se ho pokusili okrást. Incident se stal zosobněním nálad obyvatel New Yorku, který začátkem osmdesátých let platil za jedno z nejnebezpečnějších měst na světě, a rozpoutal debaty stran práva nosit zbraň a sebeobrany. Braková fantazie s Bronsonem v hlavní roli pak představuje zcela otevřenou oslavu práva nosit zbraně a přímo jednotlivými scénami zdůrazňuje, jak blahodárné může pro městské komunity být, když její členové budou ozbrojení. Bronsonova adorace velkorážních zbraní pak už hraniční jednak s otevřenou reklamou, ale i zvrhlým fetišem a jasnou freudovskou kompenzací v jiných oblastech. Právě díky opulentní nesoudnosti a otevřené radikálnosti, ale i pompézně heroickému scénáři představuje trojka nejpřímočařejší, nejzábavnější i nejabsurdnější díl série "Přání smrti". ()

Galéria (45)

Zaujímavosti (24)

  • Charles Bronson působí unaveným dojmem a moc toho nenamluví. Jeden z amerických kritiků dokonce napsal, že pravděpodobně řekl méně slov než kterákoli jiná hlavní postava od dob zavedení zvuku ve filmu. (hippyman)
  • Paul Kersey (Charles Bronson) obdrží poštou pistoli Wildey Magnum ráže .475 a později protitankový raketomet M72 LAW. To dost dobře nelze, protože americký federální zákon o kontrole zbraní z roku 1968, známý jako GCA68, zásilkový prodej střelných zbraní zakazuje. (ČSFD)
  • Auto, ktoré si Paul (Bronson) kúpil ako návnadu na výtržníkov, bolo Cadillac Seville z roku 1976. (m.a.t.o.)

Reklama

Reklama