Réžia:
Dietrich BrüggemannKamera:
Alexander SassHudba:
Dietrich BrüggemannHrajú:
Anna Brüggemann, Alexander Khuon, Isolde Barth, Andreas Döhler, Petra Schmidt-Schaller, Rüdiger Vogler, Mark Waschke, Monika Anna Wojtyllo, Hanns Zischler (viac)Obsahy(1)
„Občas přemýšlím nad tím, že bychom se měli rozejít,“ svěřuje se Michael Dině, s níž je šťastných pět let. Není trajektorie partnerského života předem nadefinovaná? Vzít se, mít děti, být jako ostatní… Třináct kapitol mapuje soužití hrdinů poté, co Dina pochybnosti přítele rozežene a rozhodne o budoucnosti vztahu. Dietrich Brüggemann znovu přináší kritiku společenských hodnot a postojů, tentokrát generace třicátníků, která má zdánlivě vše, selhává však v naplnění nastavených ideálů. I přes charakteristický jízlivý tón je nový film provokativního tvůrce svědectvím o lásce a zodpovědnosti, jež se k ní pojí, stejně jako o snaze neztratit ji z očí. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (4)
Recenzie (8)
Nejvtipnější film z 55 ročníku filmového festivalu v Karlových Varech. Soubor na sebe navazujících povídek o jednou páru třicátníků. Některé povídky (scény) jsou až komicky absurdní. Například scéna u zubaře, gynekologa, na operačním sále a hlavně na hřbitově se musí vidět! 85%. [KVIFF 2021] ()
[KVIFF 2021] Ne! Fakt ne! Jestli jsem doteď měl pocit, že u básníků nevím, co kdo chtěl říci, tak tady ho podezřívám, že zkoušel snad všechny drogy, co existují. Kameraman se v první polovině filmu moc nenadře a co se týče i vedení filmu, tak i přes režisérskou cenu, tak já si nemůžu pomoct s onou nerozklíčovaností filmu. Je to totiž občas vážné, občas je to kompletní bizár. Jsou zde myšlenky, které si člověk i rád odnese a přijde mu to silné, ale mnohdy se spíše topíme v prázdných řečech, které nás mají posunou dál, ale potom se začne střílet, blít, motivovat a já nevím, co ještě. Film je to v tomto případě neuvěřitelně chaotický a pro mě osobně nic neříkající. Scéna z hrobu fakt pobavila. Mnoho věcí ve filmu bylo upřímně vtipných a super. Ale nemůžu si pomoct, že jsem zase koukal na něco, co bylo absolutně o ničem. ()
Pokud nejste 30+ a nemáte děti, asi je to pro vás zcela ztráta času. Bezdějová, velmi suchá komedie, ve které chybí chemie mezi postavami, je doplněna naprosto příšernou hudbou a vcelku působí jako nějaká nucená párová terapie. Vtipy byly často absurdní, nesmyslné až hloupé... Musím zcela upřímně podotknout, že k mému překvapení se půlka kina bavila, čtvrtina tiše seděla a zbývající čtvrtina skutečně z kina odešla. ()
Záživnost či vtip těchto povětšinou statických, nehorázně ukecaných scének je tak na 30% (epizody ultrazvuku či pohřbu byly opravdu dobré, to přiznám), plus mi to často zavánělo snobstvím, popřípadě plytkou intelektuálností (existuje to slovo vůbec?). A teď jsem se sám nachytal, poněvadž ty dvě věci tady teď provozuji. ()
Těžko uchopitelný film rozdělený chronologicky na mnoho milých a po hromadě dobře držících epizod. Téma? Večné napětí mezi mužem a ženou a jejich odlišné vidění světa. Některé "epizody" příběhu jsou fascinující svou hravostí a pobavily mě tak, až jsem byl sám překvapen. Další mají našlápnuto podobně, ale "divadelní" stylizace trochu ubírá na účinnosti. Každopádně moc milé překvapení. ()
Reklama