Vrchol nebes

Hodně zajímavé téma, ale celkem nezajímavě zpracované. Hodně se to snaží divákovi zprostředkovat pocit horolezců při šplhání na osmitisícovky, ale v animovaném podání to prostě pořádně nevynikne, kór když se to snaží animací připomínat anime (tak hlavně že tu Japonci mluví francouzsky...). Když pominu posledních 25 minut, které jsou asi na celém filmu nejsilnější a hodně zapůsobily i na mě, tak to celou dobu je spíš zbytečně roztahané, než cokoli jiného. Ta práce s tempem scén se tu holt moc nepovedla. Hrané podání by podle mě bylo působivější, byť náročnější na natočení, navíc už jsem jich pár s horolezeckou tématikou viděl a z těch, na které si teď vzpomínám, mi všechny přišly zapamatovatelnější, nicméně i Vrchol nebes má své klady. Jen u mě na víc než průměrné hodnocení nestačí... 3* (16.05.2022)

NÁDHERA. Tenhle film je zkrátka naprostá nádhera. Až mi vyrazil dech. Myslím, že se na něj budu muset podívat znovu, protože jednou mi to nestačilo. Každej záběr vypadá jako obraz od Da Vinciho, hlavně scény, kde vidíte hory v celé své kráse, ty jsou prostě dechberoucí. Stejně tak animace, všechno vypadá tak uhlazeně a plynule, až jsem si říkala, proč nemůže trvat tři hodiny a jaká je škoda, že ho u nás nedávali v kině, na plátně by to byl ještě lepší zážitek. Příběh ani zdaleka nezaostává, i když se ze začátku může zdát jednodušší, počkejte si prvních pár minut a dostaví se vytoužená existenční krize. Ale ze všeho nejvíc musím ocenit hlavního hrdinu Habu, což je skvěle napsaná postava. A to jsem si prvně říkala, že je to arogantní blbec. Má totiž tu úžasnou vlastnost, že ho scénáristi napsali jako opravdovýho člověka se všemi neduhy. Konec mě zasáhl přesně do srdce, to taky dokážu ocenit, stejně jako hořkosladký konce, který se často nevydaří, ale tentokrát předčil moje očekávání. Nebudu přehánět, když řeknu, že tohle je jeden z nejlepších filmů, co jsem viděla. Hodnocení: jestli si říkáte, že ho vychvaluju až do nebes, přesvědčte se sami/10 (05.06.2023)

hmm... V roce 1924 se George Mallory a Andrew Irvine pokusili vylézt na Mount Everest a už nebyli nikdy viděni. O sedmdesát let později se Makoto Fukamachi, mladý japonský reportér, setkává s tajemným horolezcem jménem Habu Joji, v jehož rukou si Fukamachi myslí, že vidí Malloryho kameru, která by mohla odhalit, zda Mallory a jeho společník byli skutečně první, kdo zdolali Everest. Fukamachi se postupně s Habuem více zaplete do té míry, že se k němu nakonec připojí na Everestu, aby zaznamenal Habuův vlastní pokus dosáhnout vrcholu. (30.11.2021)

Frantíci zadaptovali japonskou mangu do anime a vyšli z toho se ctí. Horolezec nejsem, ale obdivuju lidi, co mají tu touhu překonávat sebe a nacházet stále cestu vzhůru. Zde novinář pátrá po fotoaparátu z výpravy na Everest z roku 1924, kde se vrchol pokusil zdolat George Mallory, ale zahynul a neví se, jestli se mu podařilo dosáhnout vrcholu, jinak by vzal prvenství Hillarymu z roku 1953. Fotoaparát ma japonský horolezec Habu, kdy novinář pátrající v jeho životě se prolíná s flashbacky do jeho života, kdy ho nakonec najde, aby se dozvěděl pravdu, ale zjišťujeme, že ta někdy není vůbec důležitá. Opravdu nádherný příběh o lidské touze překonávat samu sebe, pěkná animace a hudba. Nebýt francouzského dabingu, tak opravdu bych si myslel, že za tím je nějaké významné japonské studio (Ghibli např.). 9/10, horolezci můžou jít i výš. (30.11.2021)

Kombinace všeho, co horolezecké filmy mají umět a v tomto případě i umí. Strhnout napětím, přimět diváka ustrnout v hrůze z nekonečných hloubek a přesto fascinovat výhledem, kterému není rovno. Vrchol nebes za pomoci unikátní mezikulturní spolupráce funguje po všech zmiňovaných stránkách. Přednost přesto dostávají hodnoty introspektivní i retrospektivní a díky tomu stojí za vidění nejen mně, který jsem přišel na návštěvu k zamyšlenému animáku, tak i někomu, kdo se s žánrem setkal už mnohokrát. Jediné, čemu pořád (naštěstí) nerozumím, je síla onoho vábení, které dokáže dospělého muže dobrovolně přivést na hranici života a k ochotě vykročit i za ni. (27.05.2022)