The House of Mirth

Kritický pohľad na ľudí, ich vypočítavosť, závisť, pomstychtivosť, pretvárku, pokrytectvo. Lily, tiež člen tejto spoločnosti sa na jednu stranu snaží hrať podľa očakávaní, potrebuje sa/ chce sa výhodne vydať. No ide proti tradícii, keď z jej rozhodnutia zanecháva možnosť manželstva z lásky. Na druhú stranu odmieta podľahnúť správaniu, aké jej ostatná závistlivá (?) spoločnosť prisudzuje. Jej povesť je tvorená pomyselnými škandálmi, klebetami. Tie vznikajú jej nedomyslenými pobytmi s mužmi osamote, pohybmi peňazí, keď Lily nevidí, ako to môže vyzerať pre ostatnú spoločnosť. ("What is truth? When a woman is concerned, it is a story that is the easiest to believe.") A tak jej povesť, ktorú nie je schopná napraviť (ako?) ničí postavenie v spoločnosti, v ktorej Lily stráca schopnosť plávať. Je obeťou ľudských žiadostí, žiarlivosti a nečistých pokryteckých hier. Nechce využiť nečestné príležitosti, lebo by poškodili iných, i keď jej by priniesli úžitok. Je to jej naivita, snaha o čestnosť či nezávislosť, alebo že nechce využívať pomoc tých pár verných priateľov? Lily nedokáže odolať a berie riziko, hazarduje. Je optimista života, keď vždy dúfa v lepšiu výhru? - Že nájde ešte lepšieho možného manžela, že ďalšou výhrou v kartách splatí svoje dlhy? Že jej investícia pomôže vytrhnúť sa z oprát života danými nízkym príjmom od tety? She always takes the risk. Aj omylom. "What luck!" "Good luck?" - prvé repliky filmu sú jeho definíciou. Film je pre mňa zaujímavý premenou názorov človeka (tu na manželstvo, spôsob zaobstarania si živobytia) a predsa možnou stálosťou, pevnosťou charakteru (neškodiť druhým, nešíriť klebety, nepomstiť sa, i keď má príležitosť). A fascinujúce i keď veľmi smutné sú zlomyselné detinské hry, ktoré jedine ničia životy druhých. (01.06.2014)

Pěkné drama s povedeným příběhem a perfektní Gillian Anderson v hlavní roli. Bohužel děj je poměrně dlouho až příliš pomalý a nezáživný, konec naopak v porovnání s předcházejícím moc uspěchaný. Chtělo to trochu práce navíc a mohla z filmu být perla kinematografie, takhle se jedná jen o slušnou žánrovku. (16.03.2010)

Narazil jsem na český název filmu DůM SMÍCHU, což je zavádějící. Jde o adaptaci slavného románu Edith Whartonové, který vychází česky od dvacátých let, naposledy r.2014 jako vázaná a také e-kniha pod názvem DůM RADOVÁNEK. Pojetím film vystihuje stylistiku autorky, s esteticky bohatým vykreslení prostředí a noblesní mluvou vyšších kruhů. Pod kurtoazním chováním a elegantním vnějškem se ovšem skrývá chtivost majetku, která vždy byla v USA silnější a bezohlednější než jinde. Jako u ostatních filmů Daviese plyne vyprávění volněji a poněkud utlumeněji. V centru děje je neustále "mladá žena", společností -podobně jako sama autorka předlohy-předurčená na vdávání", kterou skvěle ztvárnila Gillian Andersonová.(max.90%) (26.02.2015)

Perfektní výkon Gillian Anderson zvýšil hodnocení o hvězdičku, a to navzdory vystupňovanému melodramatickému závěru. Literární předlohu Edith Whartonové neznám, bohužel, ale oceňuji posun této psychologicky a sociálně přesné studie ze sféry vysoké společnosti (jako tomu bylo u Věku nevinnosti) směrem k mnohem nižším vrstvám a mnohem závažnějším existenčním problémům. Zde už nejde pouze o etiketu a společenské postavení ve spojení s pokryteckou morálkou, zde už jde o chleba, ba o samo bytí. V tomto smyslu se mi zdá poselství příběhu závažnější než u Věku nevinnosti. (08.12.2011)

...jak nam rika IMDb "...Terence Davies' The House of Mirth, is a tragic love story set against a background of wealth and social hypocrisy in turn of the century New York. Based on the classic Edith Wharton novel...." ---- Na zbytek se podivejte sami. Ja jsem se nakonec rozhodl dat hodnoceni ctyri. Upozornuji jen, ze uz samotny fakt, ze hlavni postavu hraje Gillian Anderson pravdepodobne zvysuje me hodnoceni na zcela neobjektivni uroven... :-) (12.10.2008)