Jasný terč

Martin Blank (John Cussack) se živí jako profesionální zabiják, a ve svém zaměstnání je velmi dobrý. Jednoho dne dostává zakázku ve svém rodném Detroitu, a jeho sekretářka neváhá, a zároveň mu naplánuje návštěvu srazu spolužáků ze střední po deset letech. Až na místě Martin zjišťuje, že jeho práce nebude tak jednoduchá, zvlášť když cílem je otec jeho dávné lásky a v patách mu jsou dva agenti FBI a další zabiják. A navíc mu jeho dávná láska Debie (Minnie Driver) i po letech vůbec není lhostejná ... Dle komentářů i doporučení kámoše jsem čekal dokonalý film, ale nakonec jsem byl trošku zklamán. Základní myšlenka byla takřka dokonalá, profi zabiják na srazu svých spolužáků - ale autoři film hnali trochu jiným směrem. Důraz byl kladen na milostnou linii, která mi ale nějak neseděla (možná je to tím, že je mi extrémě nesympatická Minnie Driver). Přestřelky (ač slovní nebo skutečné) mezi oběma zabijáky jsou docela k smíchu, ale možná to tak má být (dokonalá scéna je v obchodě, kdy prodavač plně zaujat paří na automatu Dooma, a celé přestřelky si ani nevšimne). Tak či tak, víc než tři hvězdy nedám.. (03.12.2008)

Spolužáci ze střední jsou někdy na zabití. Své o tom ví navenek vyrovnaný, dobře situovaný mladý muž Martin Q. Blank. Ve skutečnosti duševně vykolejený nájemný zabiják. Posilněn radou svého psychoanalytika se nyní snaží na jeden nádech sfouknout poslední fušku i přetrvávající resty z let studentských. Dle nepsaných pravidel high school komedií by si odtamtud krom traumatizujících zážitků ze šikany a nějakých těch nových vědomostí měl do dospělého života přinést také životní lásku. Jenže Martin to tehdy zvoral, proto se na místo (budoucího i minulého) činu vrací nyní, zocelen a přitom stále stejně křehký. Jasný terč chytře a lehce kombinuje nejoblíbenější žánry osmdesátých let. Tvůrci chvíli střílí ostré hlášky (Shane Black by měl radost), hned nato ostré náboje, obojí zvládají bravurně a obojí drží pohromadě mimo jiné zásluhou pečlivě sestaveného soundtracku a mimořádně příjemného výkonu Johna Cusacka (rovněž scénáristy). Navíc dokáži být tak nenuceně nostalgičtí, že i mne, člověka o osmdesátá léta jen lehoučce otřeného, přiměli k iracionálnímu stesku po nich. Anebo spíš po filmech, které se tehdy natáčely. Apendix: Přestřelka v supermarketu a likvidace mrtvoly nemají už po prvním zhlédnutí daleko k tomu, abych je označil za své milované scény. 80% (14.05.2010)

Bohužel to nezajímavější a nejvtipnější z tohoto filmu si přečtete v upoutávce a celých 103 minut to nedokáže přebít. V podstatě nudný a strašně ukoptěně chtěný paskvil, u něhož se asi tak dvakrát pousmějete a tím to hasne ... Minnie Driver se mi líbila v Dobrém Will Huntingovi, tady mi přišla spíš otravná, Cusack jakbysmet a jediný, kdo mě bavil byla Joan Cusack. Dost málo na takovou stopáž. (24.11.2019)

Nijak zvlášť vtipná komedie, u které neustále čekáte, kdy už se děj konečně pořádně rozjede. To se sice nakonec doopravdy stane, ale až v poslední čtvrthodině, což už je jaksi trochu pozdě. Z toho nápadu ‚zabiják na třídním srazu‘ se dalo (a mělo) vytřískat mnohem víc. A vůbec bych se nezlobila, kdyby to mělo být na úkor té nudné zápletky s hrdinovou bývalou láskou. (20.09.2013)

Cusack byl vždycky sympaťák a v roce 1997 bodoval nejvíc. Druhé housle v Con Air jsou snad jeho nejlepší rolí vůbec a návdavkem natočil Jasný terč, kde zabíjí lidi v příjemně ubíhajícím mixu akce, romantiky a humoru. Minnie Driver je tu snad ještě půvabnější než ve Willu Huntingovi a i zbytek ansáblu (Arkin, Aykroyd, Piven...) si svoje role náležitě užívá. "Don't kill anybody for a few days. See what it feels like. " "Alright, I'll give it a shot." :) (09.02.2009)