Vesmírne dobrodružstvá

Po kazdem dile jsem dostal silenou! chut, na zapekane nudle. Asi to budou nase flicky. Asi. :-))) P.s. K Addamosovi21, ja mel vzdy za to, ze to je kaktus. Nikoli, kiwi. :)))) Cituji wikipedii...antropomorfní rostlina, která připomíná kaktus.;-) Byla nehorazna prdel, sledovati ve 13ti, japonsky tv s. aka anime, s francouzskou zvukovou stopou, kterou vicemene prekryvala ta nase. :)) To dnes nikdo mladsi 40let, neda.:) A jak se tam na detsky tv s. resi socialneekonomicke problemy, to je total pridana hodnota. Neskutecne! (15.07.2020)

Kvůli tomuhle seriálu by mělo být desetihvězdičkové bodování. Roztržitý inženýr, svědomitý kapitán a nezodpovědný Rama, tohle byly nejoblíbenější postavičky nejoblíbenějšího animovaného seriálu. Co díl to nový originální příběh, ať už s hororovým, fantasy nebo technickým prosrtředím společnosti jednotlivých planet. Dobrodružství, napětí, jednoduchost a přitom poučení šly ruku v ruce v tomto úžasném dílku, které kdysi vysílala OK3. Kde jsou ty časy? (28.07.2005)

Tak tuhle pecku dávali na naší čt a já koukal na každý díl, pak už jsem ho nikdy neviděl ani o něm nic neslyšel až nedávno jsem něco vyhrabal na youtube, vždycky se mi líbila ta písnička co zpívala ta okurka:) u nějakých dílů jsem se i bál, třeba ten jak tam byli mechaničtí pavouci na které platil oheň a málem tam všichni zařvali, prostě mi tenhle seriál připadal hodně neobyčejnej a i to je důkaz, že jsem na něj ani po tolika letech nezapomněl. (19.12.2008)

Tenhle seriál jsem sledoval cca v roce 1992, když ho vysílali na tehdejším kanále OK3. Vzhledem k tomu, že mi tenkrát bylo sedm, tak si z něho opravdu moc nepamatuji. Vím jediné - byl jsem jím naprosto uchvácen. Co si ale pamatuji do dneška, je úžasná písnička z úvodních titulků. Ta sama by si nějakou tu hvězdičku zasloužila. No nic, doufám, že budu mít ještě někdy příležitost tenhle seriál vidět. I když zase na druhou stranu... Vzpomněl jsem si teď na jednu knížku. Myslím, že to napsal Honoré de Balzac, a jmenuje se to Ztracené iluze... :-) (20.10.2004)

Tenhle seriál jsem jako dítě žral takovým způsobem, že mi máma upletla svetr s hlavou Gerarda, do jehož postavy jsem se pravidelně vtěloval, a to podle vzoru, který jsem vykřížkoval na kostičkovaný papír. Svetr jsem pak hrdě nosil, dokud jsem z něj nevyrostl.(Jenže já jsem magor takového kalibru, že jsem nosil taky tričko s nápisem T- rex a podobně :) Prostě paráda! Scifi a ještě animák! Navíc tak trošku manga styl. Nejvíc mi utkvěla v hlavě epizoda s Orlogany, nebo jak se jmenovali. Byly to takové podivné chapadlaté bytosti se zobáky, které kosil tuším nějaký tank či co. A naši hrdinové ze Střelce se jim snažili pomoci. A pak jsem zbožňoval Sibet s tou svojí kytárkou a "pípa", aneb to, co každou chvíli vydávala, to mě dokázalo skoro rozbrečet. Strašně rád na tenhle seriál se slzou v oku vzpomínám. Dnes bych možná neustál ani jeden díl, ale zrovna tuhle příjemnou vzpomínku si hýčkám a nechci si jí nechat zkazit. Vždyť co jiného nám zbude na stará kolena než právě vzpomínky. Až se vrátím v séniu do mládí, budu se třebas vidět, jak usedám za knipl zelenkavého Střelce a letím ke hvězdám... A propós, nedávno jsem ten svetr našel, a opravdu jsem se podivoval nad tím, jaký jsem byl tehdy malý smrad :) (03.03.2011)