Obsahy(1)
Ve třech povídkách se Máša se ctí vyrovnal se zadáním zobrazit téma "současná mládež a její vztah ke společnosti". Satirická povídka Jak se kalí ocel ukazuje, jak se na práci tzv. svazáků podepsala všudypřítomná agitace: šestnáctiletý student je pověřen kampaní za včasné dokončení zemědělských prací, avšak ani svazáčtí funkcionáři jej neberou vážně. Lyricky laděný příběh Místo představuje mladé pražské studenty na chmelové brigádě, jejich setkání s první láskou a snahu zařadit se do party. Poslední povídka, nazvaná Optimista, vypráví o nesmělém a nešikovném chlapci, který na zemědělské brigádě trpí posměchem a neporozuměním ze strany ostatních, nakonec však pozná, že jeho spolupracovníci jej mají rádi. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (20)
První povídka: Neuvěřitelná ptákovina o agitaci mezi pracujícími družstevníky, že se nemají flákat, ale pořádně dělat. Hašek: sakrování a krucifixování. Nicméně začátek není špatný. Pěkná hudba, povedená atmosféra rozpáleného Pelhřimova a jako bonus originální verze Kytice. Ve druhé povídce předvede Potměšil své skvělé pohybové dovednosti. Dobrý Pleskot jako učitel na chmelové brigádě. Třetí povídka s famózním výkonem mladého Vyskočila. Krásný závěr. Symbolika: 17:24 – kino vesmír; 57:17 – Potměšil – one eye symbolism; 1:05:55 – vesmír podruhé; 1:21:06 – skrytá ruka; Vyskočil: „Šel jsem nahoru po ohromném schodišti.“ // „Jestlipak už někdo spočítal hvězdy?“ „No, na každý je přibitej evidenční lístek.“ Žalm 147:4 (Jahve) Sčítá počet hvězd, všem dává jména. ()
Zajímavý pohled na téma mládež počátku šedesátých let. Nejvíc jsem se pobavil u "rebelského" gesta hlavního hrdiny první povídky, když nenápadně (aby ho neviděl nedaleko stojící příslušník SNB) píše postupně po jednotlivých písmenkách na stěny různých domů slovo HOVNO. A k tomu hraje dramatická muzika... ()
Panenkomarjá, to je řevu a k tomu ještě tuny přiblblých nápěvů a jiné nanervyjdoucí hudby. Myslím, že i v šedesátých letech v ČSSR žila mládež poněkud jinak, než jak se nám to tady snaží formou dekadentní "nové vlny" předvádět víceméně anti-rudý vyvrhel, scénárista Antonín Máša. Že mu trojice dosti významných režisérů čs.kina skočí na lep, je též s podivem. Ale asi viděli ve scénáři něco jiného než vidím já. Lidé jsou různé...Velmi hezký pohled na mladého Potměšila a úplně mě uchvátil mladý Vyskočil svým mládím a kouzelným přirozeným hereckým projevem. Za oba jedna hvězda! ()
Tři etudy studentů AMU na téma mládež a socialistické zemědělství. Povídka Jak se kalí ocel byla relativně povedenou satirou na formalismus,s jakou se za starých časů agitovalo. Povídce Místo jsem moc nerozuměl. Pobíhání mezi chmelnicemi a večerním kolotočem, Potměšil jako hoch, pobíhající mezi "uvědomělým" šprtem a bandou zlomyslných mladíků, jimž by se chtěl podobat. Třetí povídka o pražském studentovi, přijíždějící na pomoc při žních mezi odrostlejší mládež, pro niž je budoucí intelektuál při pomoci spíše přítěží, ale zklame ho až zjištění, že s tím sólem pro něho to bylo myšleno jeko legrace. Ivana Vyskočila v brýlích nebylo moc poznat.Celkem vzato - film, který ve mně nezanechá žádnou stopu. ()
Nová vlna přinesla do kinematografie nový svěží vítr. Tím samozřejmě neříkám, že v padesátých letech nevznikaly výborné filmy, ale ten kontrast těchto dvou dekád je obrovský. Ne vše ze žánru nové vlny je nutně kvalitní (něco může být i dost nudné), ale tento povídkový snímek je příjemný, nabízí neokoukané tváře a nadupanou dobovou muziku. Nejvíce se mi líbila poslední povídka. ()
Zaujímavosti (3)
- Natáčanie filmu prebiehalo v meste Pelhřimov. (dyfur)
- Povídka „Jak se kalí ocel“ je narážkou na film Jak se kalila ocel (1942). (sator)
- Filmový debut Petra Svojtky. (M.B)
Reklama