Omámení a zmatení

Nedoceněná, správným způsobem "zhulená" pecka Richarda Linklatera která vás přenese do roku 1976 na jednu střední v Texasu. Poslední den školy před prádzninama, hodně trávy, nejlepší kamarádi, nadržené holky, plno "soon to be" hvězd a scénář, ve kterém nejde o nic, a přece o všechno. Ty Aerosmith jim závidím.... Pokud jste neviděli, koukejte to napravit. Po Before Sunrise a Before Sunset můj nejoblíbenější Linklater. (27.04.2013)

Sice bylo strašně zábavný v televizi pozorovat, jak kníže Trautenberg spokojeně spí na pohřbu humanitárního bombometčíka Veškrny, ale nakonec jsem přímej přenos ze státního megasmutku vyměnil za týnejdžrovskou komedii. Už jsem si navyknul na to, že pokud navštěvujete "hááj skůůl" v USA, musíte se nutně stát členem nějakýho spolku (čim víc řeckejch písmen v názvu, tim víc Adidas), protože jinak se s váma nebude bavit ani klika na hajzlu. Pokud chcete do takovýho klubu patřit, obvykle to obnáší, že nováček musí třeba vykouřít péro staršímu členovi nebo nějakou podobnou záludnost. Ale nováčci to s radostí udělaj, takže žádnej stres. Holt amíci jsou prostě divný. Tady mě ale dost překvapilo, že skoro celej film je o tom, jak starší študenti se snažej chytit nový študentíky, aby jim slavnostně nakopali prdel, přestože nikdo z nich o to nemá zájem. Já sice nejsem žádnej Mirek Dušín, ale poslední školní den jsem se šel v klidu, v pokoji a míru vožrat s ostatními spolužáky a nikdo z nás neměl choutky neblaze zmasakrovat nějaký o hlavu menší a o 3 váhový kategorie lehčí prváky. Možná, že Linklater při týhle tradici dostal hodně ran do hlavy, protože všechny jeho filmy, co jsem zatim měl čest vidět, mi připadaly dost debilní. Tady dávám jednu hvězdu za opravdu parádní auta, přestože možná byly parádní až příliš (opravdu si nedokážu představit, jak všichni středoškoláci maj prakticky to nejlepší, co bylo v tý době na trhu) a druhou hvězdu za to, že jsem u filmu vydržel až do konce, protože jsem hledal Renée Zellweger (a nenašel). (23.12.2011)

Úplně obyčejný film o posledním školním dni, kdy se pár lidí jde opít a zhulit se, hledají párty, kde si možná vrznou, jen jsou tam všichni navlečení do hadrů ze sedmdesátek a jezdí tam nádherné bouráky. Filmoví nadšenci ocení budoucí známé tváře s tradičně výrazným Konafym. Jenže je to jeden z těch filmů, které jsou o ničem a přesto z něj má část publika hřejivý pocit u srdce za to, že jim připomněl něco, co v životě zažili nebo přáli si zažít, a já tentokrát do této části publika nepatřím. (20.11.2021)

Každý je jednou mladý a jen se baví, a jednou dospěje a stane se zodpovědným. Nebo dospěje a přestane se svazovat zodpovědností a začne se bavit? | Kultovní americký kousek trochu ve stylu Amerického graffiti říznutého moderními teenage komediemi, poslední noc na střední, parádní hudba a tlupa zmateného mládí. | Škoda trochu dlouhého úvodu, než se člověk dostane do děje. (20.04.2009)

Uplně jak kdybych poslouchal Radio Beat a do toho sledoval snad největší americký fagany sedmdesátejch let. Tady se šikany nebojí. Všechno jede na plný pecky. I přesto se ale z těch parchantů vylouplo pár zajímavých hereckých jmen. Matthew McConaughey, Milla Jovovich a Ben Affleck jsou určitě jména, kterých jsem si hendka všiml. Některým bych ale nafackoval, Matt je třeba vzorovej frajer libovej. (04.04.2014)