Omámení a zmatení

Vyprávění postavené na zažitém souznění s jednotlivými charaktery a hlavně na soundtracku, jenž rozhodně patří mezi 10 vůbec nejlepších. Bohužel aktérů je příliš mnoho a nějaký ucelující cliffhanger slabý až neexistující, tudíž není moc šance příběh postav nějak výrazněji prožít. Americké graffiti přineslo mnohem komplexnější vývoj protagonistů a silné zakončení, Dazed and Confused je pouze pohodovým a dost povrchním náhledem na dospívání v zobrazované době - kromě písní si nejvíce zapamatujeme šikanátora Bena Afflecka a playboye se slabostí pro zrzky Matthewa McConaugheyho, jenž si právě zde začal pilovat své libozvučné "Alright". 65% (14.10.2019)

70%.. Richard Linklater v tomto filmu vzpomíná na svoje školská léta a je to vzpomínání zábavné a nanejvýš pohodové. K té pohodě hodně přispívá velmi vkusný písničkový doprovod (Aerosmith, Deep Purple, Alice Cooper, Nazareth, Black Sabbath, Sweet, ZZ Top, Peter Frampton, Kiss, Lynyrd Skynyrd a další) a v neposlední řadě potěší herecké obsazení, tehdy začínajících a dnes mnohdy hodně známých herců..)) (15.02.2008)

Režisérský enfant terrible Richard Linklater vzpomíná na svá středoškolská léta obdobným stylem jako o dvacet let dříve George Lucas. Omámení a zmatení stejně jako Americké graffiti nic zásadního neřeší, nesměřují k žádným určitým cílům a pro mnohé bude problém strávit s nimi celou noc. Ač kvůli neobratné retro stylizaci (působilo to na mne příliš současně) nešlo o srovnatelně „nadnášející“ jízdu, rád jsem se pobavil pohledem na některé nedozrálé hvězdičky (kdo napoprvé pozná Bena Afflecka, vyhrává dvacet deka dobrých pocitů) a ještě radši zaposlouchal do vymazleného soundtracku, který právem spolknul největší část nuzného rozpočtu. Nabídka dále čítá pěkná auta, trapné vtipy a zvonové kalhoty. Buď berte, nebo nechte být. Možná pochopíte, čím si Omámeni ve Státech vysloužili kultovní status a oblibu u Quentina Tarantina. 75% (03.02.2008)

Stačí se kouknout na herecké obsazení a je jasný proč jsme tomuhle filmu nemoh odolat. Kdo z nás v roce 1993 dokázal odpovědět na otázku znáš Matthewa McConaughleyho, Bena Afflecka či Millu Jovovich ? Znám ! A za dvacet let někteří z nich maj Oscara. Bena jsem kupodivu poznal, ale u Renée Zellweger jsem se bál, že jsem jí minul, ale početný tábor fans Matta se bát nemusí, jeho minout prostě nejde ani při debutu. Samotnej film je neskutečně pohodovej a i když americký studijní život se od toho českýho liší nebo alespoň za mě lišil, to hlavní je společný, složenky v nedohlednu a vzduchem voní sex, drogy a rock 'n' roll. Z toho filmu jde taková ta správná mladická bezstarostnost a na rovinu říkám, že jsem jim to zaviděl, každej z nás by měl v tomhle období chlast, šukat a užívat si co to jen jde, protože druhý takový období už život nenabídne. Takže vy kterejch se to aktuálně týká vyserte se na mobily, facebooky a další krámy, uspořádejte mejdlo, pozvěte každou holku co se na vás hezky koukne, nakupte tři prdele chlastu a mařky, seženťe dobrou muziku a nevažte se. No trocha výchovy od strejdy Enšpígla nikdy neškodí, ale všeho s mírou, takže howgh. (24.03.2014)

Jedna noc v sedmdesátých letech, která může napovědět, kam povedou životní koleje v několika příštích zatáčkách. A nejsou to Americké graffiti. Naopak, Linklater má spíš než k Lucasovu pomníku mládí daleko blíž k bezstarostným epizodickým komediím typu Zlaté časy na Ridgemont High. Trvalo mi snad hodinu než jsem se vůbec dokázal trochu vcítit do těch pár postaviček a začal cítit zaujetí při jejich plánech či nezdarech. Ale až do konce jsem se toho otravného pocitu pouhé figurkovitosti a prvoplánovitosti charakterů nedokázal zbavit. Zábavné, díky soundtracku parádně poslouchatelné, ale dva roky před tímhle bych od pana režiséra čekal něco daleko trvalejšího. (11.02.2008)