Femina ridens

Chvili jsem se na zacatku bal, aby neslo o nejaky "mechanicky pomeranc"... Nastesti to zustalo na hranici divnosti, kterou jsem schopen jeste tak nejak akceptovat. Leroy za perfektniho uchyla/vraha, Dagmar za krasnou. Cili kdyz to shrnu do jedne vety - uchylny sadomasochisticko-sovinisticko-machisticky thriller o dvou hercich, natoceny spickovym artovym zpusobem, v cele s ultranadhernou krasavici z Prahy, a se skvelou muzikou. Fajnsmekrum lze vrele doporucit, pro bezneho divaka nestravitelne. P.S.: pobavilo, ze k vyjizdkam do prirody pouzivaji Amphicar 770, obojzivelne auto... 4- (10.05.2014)

Pozoruhodný, na dnešné pomery mierne erotický thriller s krásnou Dagmar Lassander narodenou v Prahe. Úchylný lekár robí svoj nový pokus a "testuje" ďalšiu ženu s cieľom dokázať nadradenosť mužov a zabiť... V každom prípade film vtiahne do deja a nepustí až do poslednej sekundy. A to doslova: Ešte aj pri titulkoch sa stane z diváka poslucháč - soundtrack od Stelvia Ciprianiho je geniálny. Tento neznámy klenot talianskej kinematografie si zaslúži oprášiť aj v našich končinách. /komentár #1/ (07.02.2012)

Film mi doporučil Karlos80 a k tomu zde napsal komentář, kde není co dodat. Souhlasím s ním také v tom, že závěr byl trochu předvídatelný, ale film je klenotem od začátku a snad každá scéna je nádhera. Nemá cenu dál komentovat, je nutno vidět. Doporučuji nejen milovníkům italského filmu, je to opravdu filmová lahůdka. (09.05.2013)

O art se nejedná (i přes vyobrazení veleslavné sochy Niki de Saint Phalle "hon-en katedral" - "ona katedrála"), ale i tak má film mnohé co nabídnout. Nejde tu totiž přímo o obsah jako takový, ten by se dal shrnout jednoduše: postupující feminizace společnosti vyvolá u machistického a psychicky nevyrovnaného, leč tím víc metodičtějšího muže, obrannou reakci v podobě snahy o to brutálněji a silněji, o kolik slabší jako muž obecně i konkrétně je, znovunastolit vládu nad ženou. Ale o obsah opravdu nejde, protože všechny verbální projevy onoho chladného inteligentního sadisty neznějí nijak inteligentně, ale spíš jako teorie gen. Jacka Rippera z Dr. Divnolásky... Ne o přímý obsah, ale o film jako celek tu běží. Z jeho celku jsou totiž cítit 60. léta v krystalické podobě (ale ne jako z Antonioniho, není to přeci art...) - design, hudba, místy hrátky s formou, elegantní nahota. Film je navíc značně sebeironický a proměnlivý (i když vskutku k samotnému konci předpověditelný, ale určitě ne od začátku), ne mnoho filmů po dvou třetinách stopáže zásadně změní kurz a začnou podkopávat samy sebe a své postavy. (22.11.2014)

Maria nevědomky zaujme místo otrokyně místo objednané ženy, která se na poslední chvíli omluví. Dr. Sayer Mariu uvězní ve svém domě a ukájí na ní své s/m choutky a sny. Maria tuší, že bude jen další v řadě mučených a následně utýraných žen. Rozhodne se udělat vše pro to, aby se role obrátily. Má však s psychopatickým doktorem vůbec naději přežít? Hra kočky s myší má vtipnou pointu. Mysteriozní erotický thriller nasnímala skvělá kamera - detail, celek, průhledy, podhledy, dvojité zrcadlo - v báječných interiérech (prostě Italové s vytříbeným uměleckým vkusem). Divák se setká i s díly několika významných umělců. Barvám vévodí oblíbená červená, hudba je tu dobová - 60. léta, tam zazní spinet, trocha cukrkandlu, varhan a temných strun. Speciální efekty má na svědomí mistr C. Rambaldi. Lassanderová se z polohy normální žena dokáže mávnutím proutku změnit ve svůdnou vamp. (19.07.2018)