Obsahy(1)
Kouzelný příběh o Krabatovi, pocházející původně z Indie a objevující se později v různých obměnách souboje čarodějova učně a mistra v mnoha zemích světa, je příběhem chlapce, který se na prahu dospělosti přiblížil temným silám a je jimi fascinován, dokud nepozná, že jej mohou zahubit. Převyprávění lužickosrbské legendy o Krabatovi (Krawatovi, Chorvatovi) z přelomu 17. a 18. století ze slezské Horní Lužice, již nám svým nenapodobitelným způsobem předkládá mistr českého filmu Karel Zeman na motivy knihy liberečáka Otfrieda Preusslera. Čarodějův učeň je o silách srdce, jež nelze změnit a jež ovládají naše city a jednání a mohou být zdrojem nenávisti i lásky, zloby, závisti či radosti. Je možné je využívat k dobrému či zlému (neboli k bílé i černé magii, jak se kdysi říkávalo). V tomto věčném souboji vede k osvobození z osidel zla jen cesta pevné vůle a víry v lásku. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (540)
Legendární převyprávění literárně vícekrát pojednaného lužickosrbského cyklu o jakési obdobě našeho Ječmínka nebo jiného srovnatelného hrdiny nepostrádá kouzlo starých pohádek prvních syrových sběrů první poloviny devatenáctého století (mezi pohádkami bratří Grimmů např. najdeme jednu s incestním happyendem). Režisér, výtvarník i oba herečtí vypravěči svými přístupy zůstali předloze věrni a ještě ji dále domysleli a dotvořili. Výsledkem je dílo více české než lužické a jeden z klasických vrcholů českého animovaného filmu, v té době oprávněně soupeřícího v míře kvality i pojetí a toho, čemu se dnes módně ne zcela přesně říká "filozofie" této svébytné části hrané kinematografie, s uměním americkým nebo západoevropským. A současně jeden z absolutních vrcholů našeho umění nejen dramatického vůbec. ()
No, čekal jsem, že bude Čarodějův učeň víc hororovější a drsnější; tím chci říct, že je určen širokému kruhu diváků včetně (a právě) těm (nej) menším (přecejenom, doba už je někdě úplně jinde a děti jsou mnohem otrlejší). Ba naopak, myslím si, že tahle pohádka by je mohla bavit. Animace se mi líbila (a to rozhodně nejsem vyznavačem animovaných filmů), dále měla pěknou hudbu, trochu tajemna a napětí, pak smysluplný příběh a hezký, poučný konec ("Láska je silnější než všechna kouzla"). Škoda jen, že jsem film neviděl jako mladší, nejspíš by pro mě tenkrát měl větší (tedy 5*) kouzlo. ()
Skoda, ze som na tuto hororovu rozpravku nemal stastie v detstve, urcite by som mal daleko väcsi zazitok, ako dnes, ale aj dnes ma to celkom bavilo, pretoze to malo zaujimavy scenar a pekny pribeh. Dost velky vplyv mala na pribeh hororova hudba miesana s peknou melodiou... 28.06.2010 ________ Hrajú: Luděk Munzar - (vyprávěč) +++ Jaroslav Moučka - (havran / čaroděj) +++ Hudba: František Belfín +++ ()
Bezvýhradný obdiv k umění Mistra Zemana a jeho imaginaci. Jeden z mála filmových děsů mého dětství:-)) 2 ježík: "Když tomu nerozumíš, pitomče, raději drž hubu, nebudeš tak trapný. " Doporučuji k přečtení i komentář Xavi6, ve spojení s jeho profilem jde o výtečnou příležitost podívat se na skutečného kreténa. ()
Kdepak se v Moučkovi ten hlas vzal? Děsivost až za hrob. Deprese číší z každé minuty. Nejvíc se mi na filmu líbí právě občas mu vytýkaná animace, ta naprosto odpovídá ději a jeho ponurosti, ale i té romantické stránce - Krabatova dívka je opravdu krásná. A k tomu jasně dokazuje, že tenhle příběh vůbec není o tom, jak je zpracován, ale co zpracovává (i když i to jak, je tady dost povedené). Ohledně zpracování bych souhlasil s názorem eagle-eye! ()
Galéria (14)
Fotka © Filmové Studio Gottwaldov
Zaujímavosti (5)
- Film je zpracován tzv. ploškovou animací. (Ded@M@tes)
- Předlohou filmu byla kniha "Čarodějův učeň" (1971) napsaná libereckým rodákem Otfriedem Preußlerem (Otfried Syrowatka, 1923-2013) podle lužickosrbské legendy o Krabatovi. Příběh knižně zpracoval také Jurij Brězan (1916-2006) pod názvem „Čorny mlyn / Die schwarze Mühle“ - stalo se tak o dva roky dříve, ovšem v ČSSR byl český překlad k dispozici ve stejném roce jako Preußlerova kniha. (Ded@M@tes)
- Předobrazem legendárního Krabata byl Jan Šadović, německy Johannes Schadowitz, žijící v letech 1624 až 1704, důstojník chorvatské lehké jízdy, který si svými zásluhami ve válce s Turky od saského panovníka vysloužil statek Gross Särchen - Wulke Ždźary na Horní Lužici. (Ampi)
Reklama