Bol raz jeden kráľ...

"Mám tě ráda jako sůl"....šprch, špruch, šum, šprach (lupání ve zvukové stopě). Komu by se nevybavila v souvislosti s touhle větou tahle notoricky známá pohádka, která se překvapivě jmenuje "Byl jednou jeden král", nikoliv "Sůl nad zlato", na jejíž motivy je natočena. Mně se na prvním místě vybaví neskutečný výkon Vlasty Buriana, který i v pozdějším hereckém věku prokázal, jak dokázal na první pohled slabší roli dát esprit a komický (nikoliv šaškovský) punc. Jistě, nebyl nejmenší problém přehrát Wericha v roli krále, ale Burian to neudělal a učinil z něj rovnocenného hereckého partnera. Ti dva jsou na tomhle filmu to nejlepší. Všechno ostatní kolem na ně nemá, a to je trošku škoda, protože filmu chybí celistvost, a dva kvalitní herecké výkony z něho trčí natolik, že po skončení si vybavím jen tohle a zbytek ani moc ne. 60% (25.12.2011)

Odjakživa jsem nesnášel kulisové záležitosti, dvojnásob pokud šlo o pohádku. Proto u mě vždycky vítězila slovenská "Soľ nad zlato". Veškeré magično solného prokletí je nahrazeno směšnou úřední konfiskací a celé to má šedivý civilní podtón, i když nadpřirozena je tady více, než ve zbylých pohádkách Bořivoje Zemana dohromady. Díky Werichovi a Burianovi si určitě zaslouží víc, ale jako pohádka na mě zkrátka nikdy moc nefungovala. (13.09.2005)

Ísť do polemík o to, či je resp. nie je - Bol raz jeden kráľ... (1954) klasikou využívajúcou humor ako náruživý stupienok odľahčenia, poučení a vľúdnej nálady je scestné. O tom sa s nikým prieť netreba. Ide o to, že z dnešného pohľadu je film trochu neobratný, a aby som docenil jeho rozprávkový svet skrz umením ako takým, nesmiem sa spoliehať na tieto nižšie štandardy (dramaturgická jasnosť) a pointovú celistvosť, okolo ktorej veľa muziky nevystaviam. 5* si zaslúži samozrejme Werich a jeho charizma, s ním dejové linky fungujú a rovnako alegorické poznámky s Burianom sú improvizačne vhodné a vtipné. Veď skúste sa mnohí trošku odosobniť a nazrieť na túto dejovú konštrukciu očami cudzincov a s vedomím, ako asi hodnotíte a vnímate diela s kultúrnou odlišnosťou a potom našinské (v tomto prípade české). Spokojnosť áno (dám predsa tie 4), kult ako taký - (pomôžem si ironickou poznámočkou teraz ja) nemastné neslané. (28.12.2015)

Chce se mi spát. Chce se mi spát. Chce se mi spát. Chce se mi spát. Chce se mi spát! Spát se mi chce. Co se mi chce? Spát. Spát se mi co? Chce. Komu se chce spát? Mně ne. Já neusnu a neusnu. S největší pravděpodobností nejpůvabnější adaptace klasické Soli nad zlato. Vtipné, ironické, příjemné, zábavné. A navíc s několika řádky veršů Jaroslava Seiferta. Napoprvé, opakovaně, stále. Pohádka s nezapomenutelnými dialogy, exkluzivním hereckým obsazením i nasazením. (05.10.2008)

Chce se mi spát. Chce se mi spát. Chce se mi spát. Chce se mi spát. Chce se mi spát! Spát se mi chce. Co se mi chce? Spát. Spát se mi co? Chce. Komu se chce spát? Mně ne. Já neusnu a neusnu...... Najlepšia a najkrajšia rozprávka! Milý humor, skvelí herci a pekný príbeh. Klasika, ktorá nikdy neomrzí a hravo prekonáva vačšinu západnej produkcie aj dnes (o tej domácej ani radšej nevravím). (17.09.2011)