Réžia:
Kenneth BranaghScenár:
Kenneth BranaghKamera:
Haris ZambarloukosHrajú:
Jude Hill, Jamie Dornan, Caitríona Balfe, Ciarán Hinds, Judi Dench, Lewis McAskie, Lara McDonnell, Gerard Horan, Turlough Convery, Conor MacNeill (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Buddy (Jude Hill) je deväťročný chlapec, ktorý má pocit, že mu patrí celý svet, ktorý sa aktuálne obmedzuje na ulice rodného Belfastu. Tu prežíva pravé chlapčenské dobrodružstvá a prvú lásku (respektíve sa o ňu neohrabane snaží). Keď potrebuje poradiť, môže sa obrátiť na babičku s dedom (Judi Dench a Ciarán Hinds), keď potrebuje ošetriť odreté koleno alebo objať, má na to milujúcu mamičku (Caitriona Balfe), a otecko (Jamie Dornan) je tu predovšetkým od toho to, aby mal Buddy ku komu vzhliadať. Prehľadný, bezpečný a zrozumiteľný svet konca šesťdesiatych rokov minulého storočia však začnú narušovať sociálne a náboženské konflikty, ktoré sa valia celým Belfastom a nevyhnutne zavítajú aj do ich ulice. Hrdinovia a zlosynovia, na ktorých sa Buddy a jeho kamaráti dovtedy iba hrali, sú zrazu všade naokolo. Kam v tomto premenenom svete bude patriť Buddyho rodina? (Cinemart SK)
(viac)Videá (6)
Recenzie (129)
Chýba tomu naozaj srdce, a možno aj lepšie vyrozprávaný príbeh. Celý čas som čakala, že herci začnú spievať a tancovať a bude z toho muzikál v čiernobielom háve s peknou kamerou. Za mňa ale lepší priemer, bohužiaľ. A Jude Hill výborný výkon, ale na Hviezdoslavov Kubín. No a muzika miestami dosť slušná. 3,5* ()
Film, který si s největší pravděpodobností odnese oscara za film roku. Hezky si na to koukalo, dobře to ubíhalo, velice pěkná kamera a velice dobrý casting od dětských herců až po ty dospělé, ve své podstatně však ne příliš důležitý film. Nečekejte žádné velké drama, ani nečekejte, že by vám film něco předal, on se o to vlastně asi ani Kenneth nepokoušel, jednoduše si natočil osobní autobiografický snímek věnovaný jednomu období jeho rodiny. Nic víc, ale vlastně ani nic míň. ()
Nebudu spoilerovat, přesto mi na úvod za zmínku stojí, že jsem rád, že to dopadlo, jak to dopadlo, což by mě asi méně překvapilo, kdybych se předem porozhlédl po tom, co Kennetha Branagha vedlo k natočení látky a co s ní má společného. Jednoduše, v Belfastu se narodil a zčásti je film jeho autobiografie. Hodně jsem při filmu vzpomínal na Svěrákovic Obecnou školu, připomene se i nedávný Cuaronův film Rome. Dokonce bych řekl, že někdo používal tahák. Nevadí. Branagh šel místy dostatečně na dřeň a jestli byl něco v Belfastu problém, tak to nebylo jen tak ledajaké povzdechnutí, ale opravdu prázdné kapsy, slepá ulička, bolestivá rána. Na dřeň vrásek Belfastu a Judy Dench šla i kamera. Vděčnost za každý nový kvalitní film, kde nemusím rozlišovat zelené plátno od reality, tady je realita krásně detailní a působivě dobová. Jen když se dívám zpětně do Galerie tady na CSFD, uvědomuji si, jak vymazelný obrazový materiál ten film je. A na dřeň šly i herecké výkony. Od J. Dornana přes hlavní hrdinku Caitronu Balfe, Ciarána Hindse a Judy Dench až po hodně šikovného Jude Hilla v dětské roli, jsou interakce mezi hlavními hrdiny neskutečně funkční a hluboce vztahové, až mě místy dojímaly, výjimečně mi ani patos nevadil. Jsou chvíle, kdy je Branagh příliš doslovný, ale jsou to chvíle, kdy zřejmě posílá pozdravy, lásku a úctu rodičům a prarodičům a jakákoliv mohla být realita, je to citlivé, uvěřitelné a hluboké. Odcházím od Belfastu s pocitem prvních dojmů po Koljovi nebo Obecné škole a v tomto ohledu jsme vlastně v první a světové třídě, takže dobrá zpráva. A ta hudba! Soundtrack je vyloženě lahůdka, není divu, stačí mrknout do titulků na jméno toho, kdo ji obstaral. Celkově, v kontextu tohoto a pár posledních let hodnotím na 5 hvězd, no, na nezapomenutelný zářez do historie kinematografie to sice nebude, v čase asi dojmy zmírním, ale zážitek je to příjemný. ()
I tato černobílá, režisérská, křehká, osobní výpověď mě nechává naproto chladnou. O facku lepší, než Roma o psích hovnech, kterou si nikdo lucidní opakovaně více nepustil. Belfast má sice podstatně zajímavější děj, ale čeká ho stejný osud. Bohužel zřejmě včetně Oscara. Almodóvarova Bolest a sláva mi sedla, ze šuplíku těchto podivných počinů jinak schopných režisérů, nejlépe. Pánové by mohli založit filmařské hnutí s názvem Dogma childhood, jednou z podmínek by měly být nekonečné záběry na obličej dospělého očima dítěte, který diváka vůbec nezajímá. Za krásnou kameru a perfektně natočený videoklip Everlasting love 2x Otčenáš. ()
v jádru obyčejný a hezky natočený (černobílá kamera Belfastu opravdu sluší) příběh jedné rodiny odehrávající se v Belfastu šedesátých let na pozadí nepokojů/bojů mezi katolíky a protestanty.V případě nového Branaghova kousku půjdu proti proudu,protože osobně v tom nevidím nějaký kalkul směrem k filmovým oceněním a vypočítavou hru na city,ale vidím v tom osobní malý film,ve kterém Branagh vzpomíná na svoje vlastní dětství a vzdává tak hold všem těm,kteří byli nuceni opustit své domovy,ale i těm kteří v tom marastu zůstali,nebo položili svůj život.Ano,není to žádné extrémní drama,ale to je dáno naivním pohledem dítěte,které z toho všeho nemá pořádně rozum a podobné věci by nemělo řešit a zažívat...70% ()
Galéria (34)
Zaujímavosti (4)
- Ciarán Hinds (Pop) a Kenneth Branagh vyrůstali ve stejné části Belfastu a oba navštěvovali Královskou akademii dramatického umění (RADA), ale protože je od sebe dělí několik let, nikdy se nepotkali. (HellFire)
- Děj filmu vychází ze skutečných událostí, které režisér Kenneth Branagh zažíval v dětství. K napsání scénáře inspiroval Branagha jeho přítel a herecký kolega John Sessions, který zemřel ještě před uvedením filmu do kin. (HellFire)
- Ve scéně, kdy Buddy (Jude Hill) sedí na chodníku, si čte komiks s názvem „Thor“. To je odkaz na film Thor (2011), který Kenneth Branagh režíroval. (Novko)
Reklama