I Spit on Your Grave
Obsahy(1)
Mladá atraktivní spisovatelka Jennifer Hills (Camille Keaton) přijíždí na venkovskou usedlost u řeky dopsat svůj román. Namísto vytouženého klidu na práci a inspirace tu ale nalezne pouze bolest a ponížení z rukou čtveřice brutálních buranů, kteří ji opakovaně znásilní a zničí její knihu. Zdrcená umělkyně se jim rozhodne krutě pomstít - a vytvoří tak mistrovské dílo!
Nechvalně známá klasika žánru exploitation filmů, který prožíval konjunkturu v 70. letech. Ještě donedávna byl tento film v řadě zemí zakázán, protože měl podle cenzorů glorifikovat násilí páchané na ženách a přední americký filmový kritik Roger Ebert jej označil za nejhorší film, jaký kdy viděl. Camille Keaton za svůj výkon obdržela v témže roce kdy byl film natočen cenu na Katalánském mezinárodním filmovém festivalu ve Španělsku. (choze)
(viac)Videá (1)
Recenzie (197)
CITÁT - Víte jak se na tu chatu dostanete? Je to celkem složitý........... Je vám, doufám, jasný jak to dopadne? Mladá, hezká měšťanda, se rozhodne ubytovat na osamělé chatce v lese a napsat svou knihu. Ale.....ano velké ale. Potká pár místních buranů a je vymalováno. Kniha nekniha, dál se příběh vyvíjí v rámci mučení, znásilnění, šikany a podobně. Od té chvíle mě to přestalo bavit. To není, dle mého, zábava, není to drama, není to romantika, je to prostě sračka na kterou se nemusím dívat, protože z příběhu nic nemám. CITÁT - Banda buranů............ Ano má to své napětí, ale je to tak smutný, že mě to nebavilo. Bohužel jsem si sehnal i další filmy na toto téma a to Plivu na váš hrob 1 a 2. A už teď se jich bojím, protože vím, do čeho jdu a nevím, zda do toho vůbec chci jít. CITÁT - Jseš moc blbej na to, aby jsi věděl, jakej jsi kretén............ ()
Moje první setkání s hororovým subžánrem exploitation. No mohlo to dopadnout i lépe. Americkou tvorbu ze 70. let zbožnuji a maximálně respektuji, ale tohle bylo asi příliš. Když v Boormanově "Deliverance" vojeli tomu tlusťochovi anál, měl jsem nervy v kýblu. Jenže "I spit on your grave" je prostě jenom nechutné a brutální, žádné emoce jsem u toho neměl, akorát jsem se docela nudil. Druhá část filmu s pomstou je zvládnutá o hodně lépe a nestydím se říci, že mne i vtáhla. Zabití retardovaného Matthewa mě spíše rozesmálo, ale scéna ve vaně mi dala zabrat. Rozhodně si tím člověk rozšíří obzory. ()
Je to brutálne, extrémne drsné a divácky nepríjemné, ale. Ale je to neskutočne plytké, rozvláčne a niekoho to môže poriadne nudiť. Poloamatérske, formálne minimalistické a v skutočnosti by filmu vôbec neuškodilo, keby bol o takých 20 minút, možno aj polhodinu kratší. Našťastie to trochu zachraňuje výdatná porcia násilia a sexi Camille Keaton. ()
S očakávaním najhoršieho amaterizmu, ma film prekvapil práveže tým najprofesionálnejším amaterizmom čo sa týka ako réžii a scenára, tak aj hereckých výkonov (keď to porovnám napr. s takým BROKEN). Ani na sekundu ma nenudil a vytýkať tomu slabú charakterizáciu postáv považujem tiež za neobjektívne. Takto to bolo správne realistické a surové a v rámci žánru môže ísť smelo príkladom. Z posledných filmov súčasnosti mi pripomenul STORM WARNING. ()
“Day of the Woman“, od roku 1980 vďaka znovuvydaniu titul známy pod názvom “I Spit on Your Grave“, svojim novým označením reaguje na kontroverzný román Borisa Viana z roku 1946 - “I Spit on Your Graves“ (“J'irai cracher sur vos tombes“). Okrem inšpirácie titulným názvom nemá Zarchiho exploit nič spoločné s touto francúzskou knižnou klasikou. Zato je však jednoznačne postrehnuteľná inšpirácia Cravenovým THE LAST HOUSE ON THE LEFT a ako sám režisér aj povedal, skutočnými udalosťami z jeho života. Jednej noci v New Yorku sa stal totiž svedkom scénky ako sa z miestneho parku plazí skrvavená a zúbožená žena po nevyberavom znásilnení. Dievčina nemala už v tom momente tú silu, aby sa o seba postarala, preto zasiahol Zarchi. Jadro jej osudu neskôr obalil zmysleným príbehom newyorskej spisovateľky Jennifer, čím jej dal možnosť aspoň takýmto spôsobom sa na filmovom plátne svojim przniteľom kruto pomstiť a vrátiť úder späť. Vznikla tak klasika “Day of the Woman“. Označením klasika, resp. cult, sa film mohol honosiť samozrejme až po čase. Pod pôvodným názvom “Day of the Woman“ skoro vôbec nezabodoval. Nový smer v propagácii, prechod na väčšie trhy s video zábavou a v konečnom dôsledku útok na povedomie divákov, slávil časom svoj úspech. Nezabudnuteľné scénky, reálne pôsobiaca brutalita, psychický a fyzický teror padajúci na hlavu a telo často nahej Jennifer – spočiatku bezbranný objekt túžob skupiny vidieckych hovád, myšlienky, alternatívny uhol pohľadu na situáciu, herecký prejav, dialógy, ...no je toho proste dosť, čo dokáže zaujať a prispieť tak ku zaujímavému filmovému zážitku hodnému pripomenutia. Avšak totálna absencia hudby a v druhej polovici zvraty na úrovni zvratkov – až šialene nelogický priebeh, opierajúci sa iba o snahu čo najviac šokovať či už to dáva zmysel alebo nie, zrážajú v konečnom, doposiaľ výbornom dojme “I Spit on Your Grave“ do iba niečo málo nadpriemernej skupinky filmov. Amaterizmus vysokého stupňa! Len aby bolo jasné, neznevažujem týmto film ako celok ani chovanie Jennifer. Po tom čo si prežila, jej úsudok a racionálne riešenie situácie sa výrazne nabúralo neprekonateľnou vlnou, ktorá zahalila a rozožrala existujúce receptory v mozgu. Stará dobrá Jennifer zomrela. Jej nové ja sa prebúdza – z toho dôvodu veľmi trefne zvolený aj pôvodný názov “Day of the Woman“. K tomu, aby som uviedol konečne to, čo mi najviac vadilo, netreba od Jennifer chodiť ďaleko. Uvažovanie skupinky násilníkov po ohavnom čine opakovaného prznenia a nedostatočného riešenia vzniknutej situácie, stojí teda zato. Ani po opakovaných impulzoch (doslova bleskoch) do ich sedliackych hláv im stále nič nedochádzalo. Bez urážky, ale s nimi by si dokázal poradiť aj malý Kevin zo SÁM DOMA. Taká dôverčivosť sa len tak nevidí. ### Vďaka svojmu obsahu - detailnému zobrazeniu krutosti znásilnenia, vrážd a všeobecne teroru a nahoty, sa “I Spit on Your Grave“ stal terčom nevyberavého odporu zo strany kritikov a cenzorov, vrátane časti diváckej obce. Vo Veľkej Británii sa “I Spit on Your Grave“ po svojom tunajšom vydaní na VHS-ky z roku 1982 zásluhou distribučných štúdii “Wizard“ a “Astra“, dokonca úplne zakázal. Stalo sa tak v júli 1983, kedy film cenzori z BBFC umiestnili na zoznam tzv. Video nasties, čím znemožnili jeho propagáciu a distribúciu. K banu na film sa okrem UK uchýlili napríklad aj cenzori z Austrálie (zákaz 1998-2004, avšak s minimálnou účinnosťou), Írska, Nórska, Nemecka, Kanady, ... K re-releasu vo Veľkej Británii sa po zákaze pristúpilo až v roku 2001, kedy vychádza Cut verzia skrátená o 7 minút a 2 sekundy označená vekovou prístupnosťou Rated:18. O dva roky neskôr sa namiesto zvoľnenia zásahov pristúpilo k opačnej variante – vychádza disk orezaný tentoraz o 7 minút a 43 sekúnd. V roku 2020 vychádza zásluhou distribučného štúdia "Kaleidoscope" verzia skrátená o 1 minútu a 41 sekúnd (Rated 18). V Británii Full uncut verzia doposiaľ nevyšla. PS videný Uncut. () (menej) (viac)
Galéria (31)
Zaujímavosti (19)
- Cenzurovaná americká verze byla uvedena v roce 1982 na australském trhu jako nepřístupná do 18 let. Roku 1987 pak neuspěla žádost na jeho zákaz. V prodeji snímek zůstal až do roku 1997, kdy došlo se zavedením nových opatření k jeho stažení. V roce 2004 byl prodej nesetříhané verze obnoven. Soudní rozhodnutí uvedlo, že kastrace není druhem sexuálního násilí. (SeanBean)
- Chata, kterou si pronajala představitelka Jennifer Hillsové, a exteriéry okolí s řekou a benzínovou pumpou byly natáčeny na lokacích v Kentu v americkém státě Connecticut. Chata, ve které vznikla většina interiérů, byla majetkem režisérova přítele a kameramana Nouriho Haviva. Dále probíhalo natáčení také v New Yorku. (SeanBean)
- Jennifer (Camille Keaton) používa vo filme prvorepublikovú československú pištoľ CZ 27. (Jello Biafra)
Reklama