Necronomicon

Tak Jeffrey Combs už má za sebou role H. P. Lovecrafta a E. A Poea. Stihne ještě Stephena Kinga? Filmy inspirované H. P. Lovecraftem a pod taktovkou Briana Yuzny zpravidla nemohou zklamat. A vyjímkou není ani Necronomicon. 3 povídky, jedna lepší než druhá, obzvláště ta třetí stojí za to. Triky možná nejsou stoprocentní, ale tyhle triky mám mnohem radši, než triky digitální. Možná často vyvolají úsměv, ale zase jsou realističtější a nechutnější, nejsou tak sterilní. (04.07.2009)

Necronomicon se veze v inspiraci Re-animátorem a From Beyond - tedy snaha přesunout děj do současnosti a předlohu rozvinout. Na efektech a prostředí je znát, že autoři měli ucházející rozpočet, škoda jen, že nikdo z nich není Stuart Gordon. Jednotlivé povídky, režírované každá jiným režisérem, se liší - první povídka Christophera Ganse je vizuálně stylová a připadá mi asi nejvěrnější původnímu duchu povídek, druhá adaptace je něco jako hororová detektivka ve stylu Tales from the Crypt a třetí je obvyklý Yuznův masakr bez nějakého hlubšího zážitku. I přes určité rozpaky je Necronomicon sympatický počin, přestože na první ligu adaptací Lovecrafta díky béčkovosti některých momentů nebo vlastně celé třetí povídky nemá. (05.02.2015)

Nic od H.P. Lovecrafta jsem nečetl, ale samozřejmě jsem četl knihy od jeho obdivovatelů a následovníků a totéž platí i o filmech. Ať už vědomě, nebo ne, všichni jsme jistě viděli něco, co bylo jeho monstry inspirováno. Nakonec...co udělal H:G. Wells pro sci-fi, udělal H.P. Lovecraft pro horor. Takže tento povídkový film, můžu soudit pouze z pohledu diváka, nikoliv znalce, nebo fanouška Cthulhu potvor-universa. Tři příběhy. První je dějově patetická sračka, u které jsem nechápal, co vede postavy k jejich činům. A to včetně potvor. Atmosféra a gore výjevy...nic víc. Druhá povídka už byla lepší, byť tedy přidvídatelná jako blázen...to je nejspíš daň za to, že námět vznikl v době, kdy byli lidi méně otrlí a hlavně neměli srovnání. Tady jsou ty hnusoscény opravdu vydařené a má to jakýsi perverzní smrádek. Poslední část je...intenzivní a v závěru drsná tak, že by omdlel i Tarantino. Občas je to trochu pomatené, ale splňuje to všechna kritéria béčkového vykošťováku, kde je postava tak v prdeli, že ani divák místy neví, která bije. Příběhy jsou zarámované do minipříběhu, jak se snaží spisovatel získat látku pro svou knihu...tam je to taky docela divočina s jednou nechutnou scénou. Tento typ filmů není můj šálek kávy, ale respektuju to jako žánrovou odnož, ve které může vzniknout něco opravdu výjimečného, pokud se toho chopí kvalitní scénárista a trochu tu primitivní zápletku obepíše. (11.05.2020)

Líbí se mi všechny 3 povídky, i když jsou 2 z nich změněny téměř k nepoznání. Hl. ta 3.;-) Ale přec jen dodnes musím prohlašovat...Christophe Gans (excelentní Silent Hill) triumfuje s první povídkou. Ta má totiž (dle mého) opravdovou HPL atmosféru. 1.povídka ***** 2.povídka **** 3.povídka **** (22.05.2018)

Fantazie H.P. Lovecrafta se ve správných rukou může proměnit v dokonalou filmovou hrůzu a za mě patří tenhle povídkový příspěvek k tomu nejlepšímu, co se zatím v bohaté filmografii jeho zpracovaných námětů vylíhlo. Tři povídky, které spojuje nosný příběh se samotným Lovecraftem. První nabídne bez pochyb nejlepší strašidelný příběh s báječně vlhce zatuchlou atmosférou, kde jsem si hned vybavil Carpenterovu Mlhu. Druhý se vydává úplně jinou cestou k ďábelským experimentům a šíleným vědcům a jsou z něj cítit perverzní východní přísliby. Ve své podstatě nezklamal, byť jej považuji za nejslabší článek řetězu. Závěrečný Yuznův výbuch nefalšované a nijak nezjemněné krutosti a beznaděje korunované gore festivalem se mi pak jako pořád víkendovému hororovému fanouškovi líbil asi nejvíc. Plním čtyři a půl pohárku slizu, krve a dalších neidentifikovatelných tělních a jiných tekutin. (29.03.2021)