Réžia:
Carl Theodor DreyerScenár:
Carl Theodor DreyerKamera:
Rudolph MatéHrajú:
Maria Falconetti, Eugene Silvain, André Berley, Maurice Schutz, Antonin Artaud, Michel Simon, Jean d'Yd, Alexandre Mihalesco, Léon Larive, Jean Aymé (viac)Obsahy(1)
Slavné zpracování příběhu o Johance z Arku není typický historický velkofilm. S výjimkou kostýmů se oprošťuje od dobových reálií, zato vyzdvihuje střet fanatismu a klerikalismu soudců se vznešenou prostotou nevinné dívky. Působivost procesu stupňuje užití detailů a i v následných scénách si kamera často všímá jen fragmentů lidské tváře. Němý film inspiroval nejednoho skladatele k hudebnímu „ozvučení“. Vilnius – evropské hlavní město kultury 2009 a filmové fórum Scanorama daly podnět ke vzniku osobité hudby litevského skladatele Broniuse Kutavičiuse, kterou pro Febiofest nastudoval Orchestr BERG. (Febiofest)
(viac)Recenzie (127)
Před komentářem jsem si musel opět pustit finální scénu. Je dokonalá, řekl bych až výjimečná na svou dobu. Falconetti stojí na hranici s velmi přesvědčivým, urputným výrazem ve tváři a dává na srozuměnou, že nyní bude mučen i divák. Začne brečet, ale není to ten typický pláč, který znáte z ostatních filmů. Je to vyloženě přesvědčivá záležitost, bez zbytečného přehrávání. Člověk se až ptá, kde na to ta Falconetti bere sílu? Její fascinující herecký výkon mě dostal, Jahanka z Arku má pro mě novou tvář. Mariinu tvář. Celý film je navíc podpořen výbornou hudbou, která nikde nezněla lépe a když to vezmu suma sumárum, zjistím, že La Passion de Jeanne d'Arc je zatím nejlepším němým filmem, který jsem doposud viděl.__ Chtěl bych ještě vyzdvihnout scénu ve které stříhají Johanku dohola. Na první pohled se zdá obyčejná, ale na mě měla neuvěřitelně emotivní dopad, z něhož se dávám do kupy ještě teď. 95% ()
Co se dá psát o klasice takového formátu? Osobně mě uchvhátila jakási fllmovost tohoto díla. Již od prvního švenku, přejíždějícím přes soudní síň. zachycujícím círekvní pohlaváry v družných hovorech, totiž není pochyb o tom, že Dreyerovi se podařilo vytvořit velmi přirozeně půobící svět, kde se nenosí afektované předimenzované teatrální herectví. Naopak vše působí velice reálně a díky koncepci scénáře, která zachycuje pouze samotný proces vyvolává film velice sugestivní dojem. Nejvíce působivé mi přišly detailní záběry obličejů soudců, které s jejich herectvím navozují znepokojivou atmoséfru doby, kdy bych rozhodně nechtěl žít. Filmy je navíc pojat celkem neutrálně, nikoho nesoudí a díky téměř rekonstručnímu postupu může sloužit jako svědectví o bestialtiě oné doby. Geniální díla nepodléhají zubu času a to je i případ tohoto filmu, v němž je taková porce vyspělé filmařiny, že film vůbec nepůsobí archaicky. ()
Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Jeden ze 100 nejlepších životopisných filmů - 100 Greatest Biography Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. ()
Viděl jsem jednu z původních kopií bez zvuku s vyleptanými titulky. První Dreyerovi bohužel shořela, ale měl natočeno tolik materiálu, že bez problémů sestřihal další. Tato verze se našla až v osmdesátých letech, jak psal Matty, ale není to originál, jak si myslí. Do té doby vznikaly kratší verze z nalezených částí dalších kopií. Utrpení Panny orleánské je velmi působivé, a to nejen kvůli bravurní mimice Marie Falconetti. Tento film je důkazem, že obraz (v tomto případě mimika herců) může říct víc než tisíc slov. Pro mě to je nejpůsobivější němý film bez hudebního doprovodu, jaký jsem kdy viděl. Pochybuji, že by mě nějaký jiný němý film takto dokázal zaujmout jen obrazem. ()
Když jsem na to šla takhle na stará kolena poprvé, samozřejmě jsem se bála, že mě čeká jen chladná klasická krása. Ale byl to zbytečný strach. V tomto filmu je totiž kromě toho, o čem jsme milionkrát četli, cosi, co se o něm nikdy nikomu nepodaří napsat. Tak. ... Nicméně musím poznamenat, že kinokoncert v rámci Febia 2010 stál docela za houby. Orchestr hrající přímo před plátnem a navíc svítící si žárovičkami na notičky je prostě menší renonc. Neukázněná část publika a chlápek po mé levici, který spotřeboval veškerý kyslík ze sálu na svoje chrápání, tomu taky nepřidali. Chtít to vidět za každou cenu jedině v kině byla hrozná pošetilost. ()
Galéria (93)
Fotka © Gaumont
![Utrpenie panny Orleánskej - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/163/743/163743374_d1d150.jpg)
Zaujímavosti (19)
- Jako scénograf na Dreyerově filmu pracoval Hermann Warm, který navrhoval dekorace i pro Kabinet doktora Caligariho. (Hwaelos)
- Režisér namiesto literárnych spracovaní príbehu vychádzal zo súdneho protokolu. (Adam.Kubala)
- Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Nachází se v kategorii filmů, které jsou významné svou uměleckou hodnotou. (gjjm)
Reklama