47 metrov

No páni, film za pár babek, natočený v nějakém zaflusaném bazénu, a jaké je to sugestivní, klaustrofobické a hustoatmosférické drámko. Možná, že při jeho sledování budete chvílemi podvědomě zadržovat dech, abyste šetřili vzduchem a nezačali se topit. A další plus - v tomhle případě se fakt nemusíte obávat, že byste si k hrdinkám vytvořili nějaký vztah a trpěli soucitem s nimi, nebo tak podobně. Obě dvě ségry jsou totiž vymaštěné slepice, hlavně starší Lisa. Ale to by vám na druhou stranu nemělo zabránit v tom, abyste se trochu zamysleli nad podstatou života vezdejšího, a začali si vážit tak všední a samozřejmé činnosti, jakou je obyčejné lidské dýchání. Aspoň já jsem na tohle téma srovnatelně intenzivně uvažoval naposledy někdy ve dvanácti, při četbě Verneova 20 000 mil pod mořem. (12.09.2016)

Skvělý klaustrofobní thriller se žraločí tematikou...v té kleci bych nejspíš zešílel (samozřejmě ne, páč bych do ní nevlezl). Původně jsem zvažoval mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale za povedený konec musím jednu přihodit. A taky mám rád jakýkoliv příběh z mořských hlubin, i když je mi jasné, že většinu filmu natočili v mělkém zatopeném lomu, ale nechť... Místy opravdu napínavé a strašidelné, hlavně v momentech, kdy člověk čeká, co se ze tmy vynoří (jistě, žralok). Samotní žraloci jsou věrohodní, čemuž napomáhá i šedá modř přecházející až do temnoty, počítačové efekty nejsou do očí bijící. A dojde i na krvavé útoky! I když s každou drobnou rankou a následnou krví jsem čekal okamžitý útok, tak čekání bylo o to mučivější. (19.08.2016)

Jak natočit dobrý horor se žraloky, když je scénář levnější než thajské společnice a nejsympatičtějšími postavami jsou právě žraloci? Johannes Roberts by o tom zvládl krátkou přednášku, protože jeho režie je dobré dvě třetiny filmu poměrně vynalézavá a zájem diváka o osudy dvou hysterických pipin uvězněných pod vodou drží zdařile nad vodou. Především ve chvílích, kdy holčiny vynuceně opouští pohodlí klece, je atmosféra díky intenzivní hudbě a zmáknutým lekačkám opravdu nepříjemná. Netradiční konec ale potěšil jen napůl a určitě mě jako lidumila mrzí nízký počet roztrhaných na kusy, byť se tím znásobuje uvěřitelnost instinktivního chování žraloků. Slabé 3*. (05.02.2018)

Co si budeme povídat, o kvalitě snímku rozhodla hned první scéna, ve které se mrštná blondýna mocnými tempy blíží k hladině, aby se vzápětí ukázalo, že jde o bazén, v němž jí voda sahá po kyčle. Jaká skvělá práce s perspektivou! Následný děj byl dost předvídatelný, pokud se dvě Američanky nechají spustit ve zrezivělé kleci mezi dravé paryby, automaticky předpokládám, že jedna už rodnou hroudu nespatří. Obě mi navíc byly tak velmi sympatické, že mě jejich pobyt mezi mřížemi nechával naprosto chladným, ale ty neustálé výkřiky mi kazily podřimování. Závěr přece jen trochu rozčeřil hladinu, ale horor jsem v tomto snímku opravdu nenašel. (19.04.2018)

Máme tu léto a kromě akčních popcornovek je potřeba i nějaké té hororové atmosféry. Nejlépe s troškou krve v moři. 47 meters Down mě zaujal trošku zajímavým nápadem a to poslat dvě hezké holčiny v kleci vstříc osudu do hlubiny. Kolem krouží žraloci a ukazatel vzduchu klesá. Co teď? Snahu o dobře natočený horor tvůrcům upřít nelze. Atmosféra pod hladinou je totiž opravdu dobrá. Navíc žraloci nejsou gumový a ani značně CGI. Film se ovšem nevyhne jistým klišé a to, že jakmile se po dvaceti minutách ocitají dvě krásky ve vlhkém hrobu desítky metrů pod hladinou, tak jedna je velká hrdinka a druhá velká panikářka. Občas mi lezla až na nervy. Krom neúměrného mizení baru vzduchu je i poslední půl hodina až velmi průhledná. Plus má film za kameru, efekty, hezké herečky a napětí. Já si zas pro změnu uvědomil, co mě skutečně děsí. PS: Odpustím i tu nepravděpodobnost s okem. (69 %) (22.08.2016)