M*A*S*H
M.A.S.H.
Réžia:
Robert AltmanScenár:
Ring Lardner Jr.Kamera:
Harold E. StineHudba:
Johnny MandelHrajú:
Donald Sutherland, Elliott Gould, Tom Skerritt, Sally Kellerman, Robert Duvall, René Auberjonois, David Arkin, Jo Ann Pflug, Gary Burghoff, Fred Williamson (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Do mobilní chirurgické nemocnice MASH 4077, kterou americká armáda umístila nedaleko frontové linie, je převelena dvojice nových lékařů. Jak kapitán dr. Benjamin Franklin Pierce, zvaný Hawkey, tak kapitán dr. Augustus Bedford Forrest, přezdívaný Duke, nemají vůbec žádnou vojenskou morálku a neuznávají armádu. Svým postojem sice nepřispívají k udržování vojenské disciplíny, na druhé straně svérázným humorem a zvláštním druhem kolegiality napomáhají sobě i ostatním lépe přežít v drsných podmínkách války, daleko od domova… Černou komedii z korejské války natočil režisér Robert Altman. Film vznikl v době odporu proti účasti vojenských jednotek USA ve Vietnamu a diváci aktuální zpracování tématu i jeho kvalitu ocenili. Získal Oscara za nejlepší scénář (Ring Lardner Jr.). Inspiroval také vznik jeho televizní seriálové podoby pod názvem M*A*S*H, jež se po jedenáct sezón s úspěchem vysílala nejen v USA, ale i v zahraničí...
Osamělý ironik, společenský provokatér a demystifikátor za filmovou kamerou – to je jeden z nejvýznamnějších světových tvůrců – scenárista, producent a režisér Robert Altman (20. 2. 1925 – 20. 10. 2006). Je také považován za důležitého zakladatele amerického nezávislého filmu a osobnost podporující mladé filmaře. Přestože původně vystudoval techniku, pokoušel se prosadit v rozhlase, později v rodném Kansas City založil vlastní produkční společnost, podílel se na natáčení mnoha krátkých snímků a pak dalších deset let pracoval v televizi jako režisér a autor seriálů. Po snímcích Delikventi a Odpočítávání se Robert Altman prosadil jako filmař právě až černou komedií z korejské války MASH, natočenou v roce 1969. Tímto dílem naznačil vlastní režijní styl: směs výstřednosti, nadsázky, překvapivého a ostrého pohledu na vztahy v rodině a společnosti. Po celou svou další kariéru se pokoušel bořit a ironizovat americké mýty, společenské stereotypy a schemata, stejně jako nemilosrdně kritizoval praktiky médií. Svět Divokého západu zesměšnil ve filmech McCabe a paní Millerová, Buffalo Bill a Indiáni. Do prostředí módního průmyslu nacílil snímek Pret-a-porter, zatímco v Hráči dokonale zkompromitoval hollywoodskou továrnu na sny. Do společenských a rodinných vztahů míří jeho Tři ženy, Dokonalý pár, Svatba či Prostřihy. Pro své režijní plány dokázal skvěle využít zaběhnuté filmové žánry, například krimi v titulech Zloději jako my, Perníkový dědek a Dědictví tety Cookie. K většině svých filmů si psal scénář, anebo se na něm alespoň významně podílel. V roce 2006 byl tento významný filmař členy Americké filmové akademie oceněn Oscarem za celoživotní dílo.
(Česká televize)
Videá (1)
Recenzie (302)
(1001) Pro pořádek je potřeba uvést, že následný seriál jsem v dětství sledovala častěji než večerníček, takže ten bude v mých představách při jakémkoliv srovnávání vždycky představovat zlatý standard. A když už jsem v tom uvádění, tak pro zjednodušení bude dobré říci, že jsem tento film nepochopila. Nějakým způsobem "rozumím" tomu, co se tam děje, a jaké asi byly tvůrčí záměry za jednotlivými rozhodnutími, ale zvolený směr nechápu (kdyby se k chápání používalo srdce) a občas mi jde opravdu hodně proti srsti. S celým filmem to mám nějak podobně jako s úvodní písní "Suicide is painless". Bez kontextu je to skoro děsivé, jak se zpočátku zdá neškodná a líbivá, ale s každým dalším zamyšlením se stává hloupější a nebezpečnější - zejména kvůli textu a unylému tónu interpreta, který nenaznačuje moc odstupu nebo probíhajících rošťáren. Použití písně ve filmu samotném během poslední večeře jí mírně napravuje reputaci, protože tam jí díky sledu událostí mohu částečně odpustit. A toť právě i můj soud nad celým filmem. Některé momenty můžou být působivé, ale celek není zkomponován tak, abych to ocenila. Moje oblíbené antiválečné satiry vypadají jinak. Už jen co se týče roku 1970, tak u mě vyhrává Hlava 22 na celé čáře. Tam se s absurditou pracuje tak, že tomu rozumím hlavou i srdcem a obojí plesá. Oproti tomu jdou Altmanovy způsoby mimo mne. Ponižování Šťabajzny v ní odhaluje tu křehkost, kterou toužil ukázat? Co to probůh?! ()
Taky se hlásim k těm lidem, co pravidelně sledovali seriál MASH a tento film viděli až později. Srovnávat film a seriál moc nejde, protože snad kromě postavy Radara (Gary Burghoff) je všechno o hodně jiný. Humor ve filmu je černější, postavy nejsou tak černobílý a nejsou tady ty tuny patosu a pokusy o moralizování, který tak od půlky seriálu byly snad v každym druhym dílu. Zklamalo mě, že film postrádá nějakej souvislejší děj. Je tam nějakej začátek, pak následuje několik epizodek, který nemaj spolu prakticky žádnou souvislost a najednou je konec. Ale celkově se mi to určitě líbilo o něco víc, než seriál. ()
Skvělý film, výborně komponovaný, s působivou hudbou a věrohodným hereckým obsazením. Jistě je možno porovnávat jej se seriálem (ten ostatně patří k mým nejoblíbenějším), ale přeci jen jsou to různé žánry a širší škála témat, větší počet perspektiv, emocí a nálad u seriálu (umožněný pochopitelně jeho rozsahem) je ve filmu nahrazen větší sevřeností, expresivitou a nekonvenčností, která byla naopak v seriálu vzhledem k předpokládanému „rodinnému“ publiku potlačena. Pakliže by tedy takové porovnání vyústilo ve vyzdvižení některého z nich, nevyjádřilo by jeho vyšší hodnotu (či její dojem), ale spíše by poodhalilo divákův vkus. ()
Asi jako vetsina lidi jsem driv videl serial, kterej je jeden z mejch nejoblibenejsich. Ale po skouknuti filmu nemuzu rict, ze by me nak vyrazne zklamal. Oproti serialu tu je vic krve pri operacich a cely to pusobi vetsim dojmem, vic hudby, vetsi tabor atd. Na druhou stranu, spousta postav tu ma jen minimum prostoru. Tim se dostavam asi k nejvetsimu rozdilu oproti serialu. Jedinej herec ze serialu, aspon co jsem si vsim, je Gary Burghoff, jinak tu nebyl zadnej znamej herec. Ne ze bych mel neco proti Sutherlandovi, Duvallovi a dalsim, ale zkratka jsem zvyklej na obsazeni serialu, jsou mi sympatictejsi a mam je radsi. To je asi tak hlavni problem, co jsem s filmem mel. Jinak tu je par skutecne skvelejch vtipu a celej film dokaze dobre zabavit. Ale serial je o nekolik trid lepsi. ()
Reflexia vojny pohľadom tých, ktorí sa na ňu vôbec nehrnuli. Ich vlastenecké nadšenie začína aj končí na operačnom stole. Mimo to sa snažia užiť si čo to dá a zabaviť sa na účet tých, čo sú príliš zažratí do armádnych povelov a príručiek, čo zbožňujú dodržiavanie príkazov a zákazov. Skvostný výsmech ambicióznym zmrdom, snažiacim sa všemožne odstaviť podrývačov ich autority. Poznámka: Seriál vo všeobecnosti prirodzene boduje viac. Ideologická mašinéria masovej zábavy je totiž vždy účinnejšia, pretože sa zameriava na čo najširší masový príjem. Seriál dokázal ostro absurdné posolstvo filmu zmäkčiť, sústredil sa na charaktery postáv a ich "nesmrteľné hlášky" (čítaj drísty) a prostredie tábora ako keby poľudštil. Aby to vyzeralo šmrncovnejšie, vypreparoval z filmu len humorné scény a prilepil na ne stovky ďalších gagov. Pobyt v Kórei tak pôsobil podľa seriálu takmer ako nejaká vidiecka selanka. ()
Galéria (98)
Fotka © Twentieth Century-Fox Film Corporation
Zaujímavosti (49)
- V roce 2006 vybral časopis Premiere film jako jednu z „50 nejlepších komedií všech dob“. (kaladze77)
- Robertu Altmanovi připadla řežie filmu až poté, co odmítli Stanley Kubrick, Sidney Lumet, William Friedkin a mnozí další. (Divočák)
- V roce 1998 sestavil Americký filmový institut žebříček 100 nejlepších amerických děl ve filmové historii. V roce 2007, po 10 letech, byla kolekce přezkoumána a znovu vybrány ty nejlepší. Tento film je v tomto seznamu na 54. místě. (kaladze77)
Súvisiace novinky
Filmová bonboniéra
Je střed pracovního týdne, povinnosti se na každého jen sypou ze všech stran a vytoužený oddych je v nedohlednu. Po včerejším informačním nášupu tu tedy pro vás mám tři filmové jednohubky, které sice… (viac)
Reklama