superzurda

V první pro mě méně zajímavé části vidíme dementní lidi, co kupují levný chlast od lidí stejně dementních, ovšem nebezpečnějších kvůli ambici zbohatnout. Ve druhé se do všeho vloží policie a začíná vyšetřování, které vypráví o tom jak se dementní lidi pokouší vyhnout odpovědnosti za to že ředí líh methanolem. Samozřejmě za všechno může stát, který paratizuje spotřební daní na poctivém podnikání. :-)

Když na to člověk kouká, tak mu každé rozhodnutí Marka Taclíka přijde logické pochopitelné, aby v závěru došel k myšlence, že je snad úplně pitomej.

Jedná se o příběh začarovaného kruhu, kdy se dáma chová jako kráva, protože nemá chlapa. Jenže ona chlapa nemá, protože je úplná kráva. Zlá, arogantní, hrubá a s nulovou sociální inteligencí, až se člověk diví, jak se mohla dostat na post ředitelky televize. Jediný záblesk lidskosti nastává ve chvíli, kdy padne. Ovšem nejsem optimista, abych věřil, že to bude mít trvalejší ráz. Jana Plodková tu hraje tak dobře, že si musí dávat pozor, aby ji mužští zaměstnanci restauračních zařízení neplivali do kafe.

Film si drží skvělý humor ze seriálu, ale nevystačí s ním po celou stopáž, kde se to chvilkama mění až v trapnost. Je to škoda, protože dílo, kde se nechá parodovat tolik osobností, by mělo být lepší.

Absolutně nesdílím zdejší hodnocení ...... podle mě se jedná o film, který tady chyběl. Možná trošku kvalitnější herci by tomuto filmu dali víc. Mé nadšení z dvojí roviny příběhu, které se prolínají do velké konspirace. Jediné, co mě opravdu štvalo, byl závěr ala Hollywood.

Člověk by čekal, že autor je z rodiny, která byla od začátku proti. Trochu odlišný pohled do poměrů, kde lidé třeba věřili a na kterých to museli soudruzi postavit, dává filmu nový a dost reálný rozměr. Film úspěšně balancuje na hraně dětského filmu a dramatické deprese.

Nemohu uvěřit kolik prostoru zaberou někteří neumětelé

Ono to v týhle zemi stálo všechno za hovno, ale když se vyhrálo Nagano, tak se vše obrátilo k lepšímu. Lidi proberte se.

Celý seriál Červený trpaslík má scény, které jsou nezapomenutelné. Tady je to pro mě scéna, kde Lister jamuje na kytaru s Hitlerem. Trpaslík si stále drží svou úroveň, sice nenaplní dvakrát do týdne prime time, ale zase má svou kvalitu. Dialogy plné jedu, zla a bezohlednosti, kterým tu vládne hlavně Kocour, dokáží kompenzovat někdy až jednoduché a laciné rozzuzlení jednotlivých dílů.

Od krásného příběhu o tom, že cesta do pekla je lemována dobrými úmysly přes digitální orgie, se tato sága dostala k rozvleklé a těžkopádné nudě.