Moco

Naprosto šokující případ, kdy ředitel základní školy odvedl žákyně sedmé třídy na hotel, kde s nimi nají sexuální poměr vysocí úředníci, otvírá děj celého dokumentu. Úřady se případ snaží zamést pod stůl, ale skupina aktivistek, mezi nimiž je také známá čínská právnička Wang Jü, situaci odmítá přijmout. Rozhodnou se k případu přitáhnout pozornost veřejnosti a uspořádají protestní akci před základní školou, kam docházely podle všeho znásilněné školačky a kde stále působí onen ředitel školy, který je podle zveřejněných kamerových záznamů přivedl do hotelu. Každá z aktivistek před protestem učiní prohlášení na kameru jako pomyslný dopis na rozloučenou. Ženy tuší, co by mohlo následovat, protože jejich protest zcela jistě přitáhne pozornost úřadů vládnoucí komunistické strany. Dokument je pobuřující, šokující a velice autentický. Na každém kroku z něho dýchá úzkost totalitní společnosti, útěk a pronásledování, ale i solidarita aktivistů bojujících proti zvůli úředníků komunistické strany...

Snímek je unikátní svojí duší. Není vulgární ani tuctový spíš připomíná sondu do skutečného života a je z něj cítit láska k hudbě a vytříbený vkus. Scéna, ve které se nástroje pohybují samy bez hudebníků a jenom on slyší zvuky klavíru, vokálů, houslí nebo violončela je strhující. Díky aranžmá je najednou z prosté skladby neuvěřitelný hit. Snímek má různé příběhové roviny - partnerskou i rodinnou, které se zde prolínají v osudech zpěvačky a skladatelky Gréty a producenta Dana. Pozitivní snímek plný jinotajů, života a fascinací životem korunuje bezvadný happiend a charakterový vývoj postav. Pro mě po dlouhé době skvělý snímek.

Společnost Marvel vemi pravděpodobně cenzurovala snímek Doctor Strange, aby se vyhnula kritice čínského režimu. Marvel záměrně zaměnil původní komiksovou postavu tibetského mnicha (Prastarý) za mnišku keltského původu (teď Prastará) a změnil její oděv i národnost, aby se snímek dostal i do kin v Číně. Nově dosazená postava s nově vymyšleným původem, který neevokuje Tibetské duchovní, by podle tvůrce komiksu C. Roberta Cargilla neměla čínský režim znepokojovat. V její roli na plátnech kin vidíme Tildu Swintonovou. Marvel sice nevysvětluje jak se objevila nově dosazená keltská kouzelnice uprostřed Himaláje, ale to je jedno, v očekávání jsou miliony z Číny. Peníze napomohli změnit i národnost Mandarína ve snímku Iron Man III, nebo vymodelovat postavu učitele kung-fu ve snímku Karate Kid IV a podobně. Jinak je snímek velmi zdařilý z hlediska obsahu i vizuálu, i když i zde by bylo možno vytknout některé, dle mých znalostí, mylné duchovní principy, které snímek předkládá. I tak je to pro mě jeden z nejzajímavějších snímků poslední doby.

Právě jsem snímek shlédl z archivu České televize. Velmi oceňuji záběry přímo z Číny, z míst odkud asi není snadné nějaké záběry získat - vězení, nemocnice. Po filmové stránce zajímavě natočený dokument. Po stránce obsahové dost silné téma. Je fakt, že různé druhy genocidních praktik se odehrávali v historii a probíhají i dnes a stále si lidé kladou stejné otázky a stejným způsobem marní příležitosti proti takovým věcem včas a účinně zakročit. Všiml jsem si, že na toto téma - záhadných zdrojů čínského transplantačního průmyslu, vzniká stále více dokumentů, zejména ve spojitosti s násilnými represemi věřících v Číně. Je neuvěřitelné slyšet obvinění, že komunistická strana Číny vezme křesťana, Ujgura, Tibeťana nebo následovníka Falun Gongu, nechá ho zatknout a ve vězení mu odeberou orgány a tělo spálí. Potom orgány zpeněží a rozdělí si odměnu. Jak neuvěřitelná zrůdnost. Ale je fakt, že podobné věci se děli třeba v Kosově, Albánii, nedávno v rámci aktivit ISIS a jinde. Není to něco nového pod sluncem, ale každopádně je to pro mě vždycky šokující... Pěkný snímek. Dokázal se opřít do závažného tématu. Dávám plný počet.

Toto téma řeší v knize The Slaughter (Jatka) investigativní novinář Ethan Gutmann, který knihu vytvářel sedm let. Celá ta věc se jeví jako nový milník v oblasti zneužití moderní chirurgie rukou zločinu a to za podpory totalitní moci, která značně profitovala na zneužívání "vězňů svědomí" ke komerčním transplantacím v čínských vojenských nemocnicích. Téma je velice aktuální, ožehavé a příběhy o jeho vyšetřování jsou na plátně strhující. Ovšem v realitě je "těžko uvěřitelné" kam až může v dnešní době zneužití moci zajít. Skvělý snímek.

Hluboký snímek od společnosti Disney, který se široce vyjadřuje k otázkám stavu současné společnosti, inspirativní a positivní. Překvapení pro mě začalo ve chvíli, když jsem se začetl do příběhu scenáristy a producenta Damona Lindelofa, který popisuje vznik základní myšlenky snímku. Dalším pro mě vynikajícím aspektem jsou metaforická spodobnění hlavních postav. Zklamaný vynálezce Frank Walker zastupuje schopné lidi, kteří již svoje snahy o lepší svět vzdali. Postava Casey, optimistické dospívající dívky, překypující vědeckou zvídavostí má představovat ty, kteří pomohou svět „napravit“ - lidé s obrovskou dávkou sebevědomí, odhodlání a positivní energie. Velkým hereckým objevem snímku je mladá Raffey Cassidyová, která ztvárnila Athenu, postavu, jež reprezentuje zářnou budoucnost. Takže pro mě má snímek všechno co bych od dobrého snímku čekal - inspiraci, naději, povzbuzení, humor atd., byť nesdílím vizi toho, že lidstvo nalezne štěstí v elektronice a technických vynálezech. Po dlouhé době dobře promyšlený příběh i hluboké poselství.

Snímek přináší myšleny o smyslu života, které si nenárokují hluboké poznání, ale spíše dosažení harmonie s přírodou, se světem a se sebou samým. Zahradní architekti se často učí od přírody. Zlatý poměr, roční období, tvary a architektura, vše má základy v přírodě a hlouběji ve vlastnostech hmoty. Králova zahradnice je postmoderní vícevrstevné dílo, které přináší jak romantickou zápletku tak vhled do světa zahradníků, skutečné dřiny a potu. Výsledkem je jejich cesta do bájného „ráje“, který se učí budovat svojí prací. Hlavní architekt Versaileských zahrad francouzského krále Ludvíka XIV pan André Le Notre zde prezentuje myšlenku, že člověk o ráj kdysi přišel a tak se jej musí nyní svým přičiněním pokusit znovu vystavět. Versaileské zahrady mají být dosud nevídanou nádherou, která pozvedne mysl i ducha člověka.

Snímek vtipně pracuje s dialogy postav. „Za takový oběd ti postaví Tádž Mahal!“ „Ale teto, Tádž Mahal je hrobka.“ Také hojně využívá mimiky postav a hudby, aby vyjadřoval jejich vnitřní stavy a celkovou atmosféru. Režisér Batra přivedl k životu lásku, je to láska, která žije na dopisním papíře, v jídle, který jeden vaří a druhý jí, v myslích a srdcích lidí. Láska, která inspiruje a koření život příjemným vzrušením, ale vyhýbá se fyzickému světu.

Zhen Shou Film Studio jednoznačně získává body za schopnost vyprodukovat snímek, který reflektuje politické pronásledování v největším totalitním státě současné doby. A to ve chvíli, kdy se všichni chtějí velmoci zalíbit a čile s ní obchodovat. Takových nezávislých hlasů ve filmovém průmysl není nikdy dosti.

Pomineme-li zápletku o zombiové epidemii a posílání orgánů uložených v ledu do jiných zemí, Brooksova kniha poskytuje poměrně přesný popis současné praxe odebírání lidských orgánů vězňům svědomí, ke kterému v dnešní Číně dochází. Když se vedení Paramount Pictures rozhodlo změnit nový apokalyptický film o zombiích, Světová válka Z, a smazat zmínku o tom, že nebezpečný virus pochází z Číny. Tvůrci očekávali, že tamní cenzoři film dovolí uvést do čínských kin. Spletli se. Film, který měl v USA premiéru 21. června, byl čínskými úřady odmítnut stejně... Za pravděpodobnou účast společnosti Paramount Pictures na zatajování nekalých praktik a nadbíhání čínskému režimu, dávám filmu jen dvě z pěti. Snímek měl původně silný potenciál se vyjádřit k závažným tématům, ale nakonec se stal pouze promarněnou šancí a odkazem toho, že vůně peněz je někomu dražší než pravda a spravedlnost - ctnosti, které dnes připadají nemorálním lidem k smíchu. Na druhou stranu částečně k tématu přitáhl pozornost.