Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Dobrodružný
  • Rozprávka

Recenzie (21)

plagát

Mission: Impossible Odplata - Prvá časť (2023) 

Když se spojí Christopher McQuarrie s Tomem Cruisem, tak nemůže zákonitě vzniknout špatné Mission Impossible. Je obdivuhodné, že po 27 letech, stále dostáváme výborné, kvalitativně stoupající pokračování legendární série filmů o misích takřka nemožných. Čím začít? Pocitů a dojmů je opravdu mnoho..Odpálím to rovnou poměrně odvážným stanoviskem...Kéž by se ke každému filmu přistupovalo alespoň s poloviční pílí a úsilím jako tomu je u značky Mission Impossible. Jedná se o blockbuster v pravém slova smyslu a se vším co k tomu patří. Dnes to vezmu trošku chaoticky po vzoru zběsilé akce, které je značce vlastní. Stopáž o zhruba 160 minutách se může zdá zprvu přehnaná - to by ale nesmělo být letošní Mission Impossible doslova natřískané akcí a skvělé plynoucím dějem. Od začátku až do konce, kterým není vlastně koncem, se bavíte, zůstáváte v údivu a žasnete nad choreografií soubojů, mistrnou prací s kamerou, výborně zvládnutým scénářem honiček, útěků apod. Od posledního Falloutu se mnohé změnilo k lepšímu a to staré, zůstalo díkybohu na svém místě. Příběh je ze začátku maličko více větvený ač je cíl mise jasný. Tentokrát dostáváme (i mimo návraty známých postav z mnohem starších dílů) poměrně hutnou porci nových postav. Jsem daleko od tvrzení některých recenzentů, kteří novému MI vyčítají špatnou práci s postavami a jejich představením. Jak už bylo řečeno - představí se zde široká škála postav a nějakou dobu zabere, než si postavy v hlavě utřídíte...druhým dechem je ale nutno dodat, že se nejedná o žádný zmatek na plátně. Tom Cruise by si zasloužil samostatnou a oddělenou recenzi, protože začíná být až neuvěřitelně děsivé co všechno ten chlap ve svém věku dokáže. Opět tu máme Cruise, který hraje absolutně naplno a ze všech svých sil...Každým filmem ze série MI mě utvrzuje v tom, že je to opravdu jeden z nejtalentovanějších herců současnosti. A kde by byl Ethan Hunt bez svého týmu! I ten se letos opět vrací v plné síle a dokonce se dočkáme i mírného rozšíření o nového člena. Záporák, tedy lidský záporák, v podání Esaie Moralese má sice charisma, jenže prozatím se jedná o poměrně nevýraznou postavu - uvidíme jak s ním bude pracovat druhá část, která je aktuálně podle všeho plánovaná na první polovinu roku 2024. První část pracuje s dějem a postavami hodně strategicky, krásně se zde rozehrají karty a já se opravdu těším a jsem zvědavý jak si z vysoko nasazenou laťkou poradí slíbené pokračování. Mimo akce je tu i pár vtípků, na můj vkus by jich mohlo být klidně více, nicméně ta hrstka srandiček (převážně v honičce v autech po Benátkách) je překvapivě vtipná a Cruise umí i po letech upřímně rozesmát. Hudby se protentokrát ujal Lorne Balfe, kterého sice neznám, ale hudba byla naprosto epická v každém akčním momentu, ale i v klidných pasážích...dokreslení atmosféry na jedničku a nemám co vytknout...a nebojte, znělka zazní i v tomto díle. Jednou z nových postav je Hayley Atwellová, která je vskutku dobrou herečkou mimo fakt, že je božsky krásná a charismatická. První část nového dílu má opravdu solidní šanci na film roku a očekávání ohledně druhé části jsou pro mě opravdu vysoká. Jsem vlastně překvapený, tím jak nejsem vůbec překvapený, že se to tak povedlo! Dává to smysl? Pravděpodobně ne, ale to vůbec nevadí, protože důležité je, že film se vydařil na výbornou, druhý díl bude určitě stejně dobrý ne-li lepší a já se těším jak malý kluk! Pohrávám si s myšlenkou, že pokud se ta druhá část povede, budu řadit dvojdílný Dead Reckoning do trojice nejlepší Mission Impossible dílů. Přání o pokračování série si ponechám do recenze druhé části, tedy příští rok. Těžko něco, kromě pro mnohé přehnaným výčtem nových postav, vyčítat...tohle se sakra povedlo!

plagát

Indiana Jones a Nástroj osudu (2023) 

Poslední díl světoznámého archeologa brnká na nostalgickou strunu přesně tak, jak jsem očekával a vlastně i potřeboval. Je těžké psát recenzi na film, jehož série je mou nejoblíbenější v historii filmů vůbec. Recenze se tedy bude nést v duchu fanouškovské ódy. Začnu celkovým audiovizuálem, který vlastně splnil má očekávání. Po technické stránce se nejedná o absolutní špičku, spíše bych řekl, že jde o dnešní standart na poli hollywoodských filmů. Vlna kritiky, která se snesla na CGI verzi Indyho v první polovině filmu, je na můj vkus přemrštěná. Přijde mi, že většina diváků zkrátka nedokáže přijmout fakt, že CGI technologie obličejů nebude nikdy 1:1 přesná s originálem...k tomu jsme zkrátka daleko. Na druhou stranu mi ale CGI v pátém díle Indyho rozhodně nepřijde kritiky hodné. Jsem rád, že díky dnešním technologiím je tu taková možnost omladit herce, případně přivést k filmovému životu herce, kteří už tu bohužel nejsou. Co se týče audia, tak já byl v kině s Dolby Atmos ozvučením... technicky mi tak, z pohledu laika, nepřijde na ozvučení nic kritiky hodného. A co vlastně hudba jako taková a jak je na tom soundtrack? No, v případě Johna Williamse není nutné chodit dlouze kolem horké kaše...Hudba je naprosto skvostná, ostatně jako ve všech dílech. Pro stejné blázny do série jako jsem já - zazní spousty známých skladeb z předešlých dílů, přičemž některé z nich prošli jakousi inovací a byl jim přidán nějaký ten tón navíc. Příběh, jeho tempo a celková stopáž? První polovina filmu je opravdu nejlepší - retrospektivní část je plná akce, krásných záběrů a samozřejmě CGI technologie...vše krásně odsýpá a plyne. Ani navazující část filmu neztrácí tempo, nicméně tam už se malinko vytrácí pozornost. Posledních 20 - 30 minut je opravdu napínavých a akce opět nabírá na obrátkách. Ti, kteří viděli, mi možná dají za pravdu...Rozhodně nechci finální retrospektivní lokaci kritizovat (schválně se jí snažím popsat co možná nejméně kvůli spoilerům a možnému překvapení, které se v mém případě dostavilo) , nicméně mi přišlo, že do celého filmu sedí nejméně, ač teda dokázala zahrát na srdíčko. Postavy? Překvapila mě Phoebe Waller-Bridge, která měla na plátně opravdové charisma a její postava mě fakt bavila, Harrison Ford hraje jak nejlépe dovede, ostatně jako vždy, každopádně tady jsem z něj měl pocit, že spousty scén hrát defakto nemusel nebo dokonce vůbec nehrál...Indy už je zkrátka penzista jak se sluší a patří, film to přiznává a dělá si z toho srandu...proto mi přišlo, že Ford vlastně nic hrát nemusel, jestli mi rozumíte. Trošku mě mrzí menší role Thomase Kretschmanna, který mě jako záporák bavil mnohem více než, jindy naprosto skvělý, Mads Mikkelsen. Mikkelsen hraje skvěle ale tady jsem měl chtě nechtě pocit, že mu ta role příliš nesedla. Potěší i návrat starých známých postav - tady už se opět ozývá nostalgická struna. Chválím tvůrce i za obratné vyřešení problému s absencí Shia LaBeoufa, která nám byla vysvětlena poměrně logickým způsobem. Otázka zní: Chybí někomu LaBeouf? No mě teda rozhodně ne.  Závěr a velké finále naposledy udeří nostalgickou notou a já se přistihuju, jak utírám do trička náznaky slz dojetí. Přece jen - jedná se o mojí srdeční filmovou záležitost. Konec je tedy skvělý a nebudu lhát, ale v jeden moment jsem se dějově bál i nejhoršího.  No a jak si pátý díl vede v celkovém pořadí? Začnu nejdříve kratší odpovědí. Je pátý díl lepším pokračováním, než rozpačité Království křišťálové lebky? Sakra že jo. Původní trilogii by páté pokračování nemělo šanci porazit ani ve snu, to je prostě nepřekonatelný. Rád bych ale zdůraznil, že obecná kritika, která se snáší na tento díl, pro mě zůstává nepochopenou. S čistým svědomím mohu ,všem fanouškům dobrodružného archeologa, poslední díl vřele doporučit. Maličko se obávám, jak se bude jevit film lidem, kteří nejsou podobně ujetými blázny jako já a mě podobní...těmto lidem velmi pravděpodobně a vlastně přirozeně nedojde drtivá většina narážek, easter eggů a poohlednutí za předešlými díly - i tak si ale film užijí alespoň jako solidní dobrodružný a akční nářez.  PS: Těším se až si film za nějaký ten pátek pustím znovu a některé scény si pustím vícekrát za sebou. Ta úvodní scéna, ty vole...to je zkrátka atmosféra jak blázen. :)

plagát

Adela ešte nevečerala (1978) 

Michal Dočolomanský je perfektní v roli amerického detektiva. Český komisař Ledvina v podání skvělého Rudolfa Hrušínského je krásným protipólem a přitom se ve filmu tak krásně doplňují a vytváří jednu z nejikoničtějších dvojic českého filmu. Vtip i akce se tu střídá ruku v ruce, kulisy a zasazení do tamní Prahy funguje na výbornou. Potěší i tehdy mladičká Naďa Konvalinková. Kopeckýmu zkrátka ty záporné a neurotické role sednou...šíleného barona jsem mu sežral i s navijákem. Je vlastně hrozná škoda, že nevzniklo volné pokračování, nicméně, kdo by po shlédnutí měl chuť na podobný počit, co do kvalit a hereckého obsazení, může si své kinematografické pohárky ukojit třeba nad takovým Tajemstvím hradu v Karpatech, který se natáčel o 4 roky později. Adéla ještě nevečeřela je pro mě bezesporu jeden z top 10 filmů, které  tehdy Československo dokázalo vytvořit. Plné hodnocení je zasloužené.

plagát

Dračie srdce (1996) 

Od epický soundtrack ,přes špičkové herecké obsazení, až po dojemný příběh. Sean Connery, který propujčil svůj tak charakteristický skotský hlas drakovi, Dennis Quaid jako náš hlavní hrdina, ale i (už tehdy) velmi talentovaný David Thewlis. Má to atmosféru, je to pohádkové, nabízí to klasické ponaučení a konec mě pokaždé robrečí.

plagát

Fantomas kontra Scotland Yard (1967) 

Závěr této trilogie dopadl opravdu ve velkém. Tentokrát se přesouváme na Skotský venkov, do nádherného zámku lorda MacRashleye. Vrací se ikoničtí hlavní hrdinové, masky, převleky, intriky a samozřejmě humor, bez kterého by to nešlo. Atmosféra by se dala krájet, mnohdy až hororový podtón (vyvolávání ducha, noční invaze zámku apod.) Funès naprosto skvělý, především scéna s oběšencem! Dost možná můj nejoblíbenější díl z celé trilogie. Má to super atmošku!

plagát

Vtedy v Hollywoode (2019) 

Filmy od Tarantina se v mém žebříčku oblíbených řadí opravdu na vrchu. Once Upon a Time in Hollywood je mým druhým nejoblíbenějším dílem od Quentina, jedničkové místo si stále drží Inglourious Basterds. Obecně bych filmy od Tarantina popsal asi takto: Jeho filmy buď naprosto milujete a chápete jejich genialitu a jednotlivé signifikantní rysy v každém z nich a nebo to není nic pro vás a filmy od Tarantina vnímáte jako tupé akčňáky s přehnaným výskytem násilí. Pokud patříte do té druhé skupiny, tak...jak vy se strašně mýlíte! aA vlastně mě mrzí, že vám jeho tvorba vůbec nedochází. Za mě je to nejlepší režisér současnosti. A obsazování furt dokola stejných herců taky vnímám jako takové další poznávací znamení. DiCaprio i Pitt jsou ve svých rolích úžasní jako vždy, krásná Margot Robbie - té se nedá nic vytknout. Vše to do sebe tak krásně zapadá, herci si alternují, doplňují se. Atmosféra naprosto boží a velkolepé finále jako v každé Tarantinovce. Zasloužený plný počet bodů za neskutečně zábavnou jízdu.

plagát

Gympl (2007) 

Na Gympl se dá pohlížet dvěma směry. Ten první, mnohem užívanější směr, kterým lze Gympl vnímat, je komediální a pubertální pseudokomedie. Film vycházel, když jsem byl zhruba v 8. ročníku a základní škole. Pamatuju si, jak byl film v kinech a totálně ovládl naší školu. Při hodině se napodoboval hrdelním zpěvem transformátor, vznikly party, které po škole chodily sprejovat, při hodinách se glosovaly kanonické hlášky z filmu apod. Zkrátka ideální film pro mladé.  Dnes jsem si film pustil snad po x letech, mimo hlášek na YouTube, na které člověk naráží pravidelně.  Nestačil jsem se divit, jak pro mě postupem času film uzrál do jiných rozměrů a působí na mě v jistých směrech daleko lépe jak před lety. To už se tedy dostávám ke zmiňovanému ''druhému směru'' jakým se lzee ubírat při koukání na Gympl. Ten film vlastně zdaleka není tak veselý, jak se prvoplánově může tvářit. Už tenkrát očividně dost věně reflektoval problémy tehdejší doby, které bohužel panují dodnes.  Děti, studující obory, které je nebaví, špatně nastavené studijní plány, nevyvíjení disciplín, kterými mladý člověk vyniká nebo vyčnívá, špatně placení učitelé s nulovou motivací a lásce ke své práci nebo např.   Herecké obsazení se sestává z herců i neherců. Najdeme tu tedy, i mimo herecké nováčky, legendy jako paní Holubová, Zuzana Bydžovská, Tomáš Hanák, tehdy mladičký Jirka Mádl a samozřejmě Tomáš Matonoha. Právě role Tomáše Matonohy, coby učitele výtvarky je vlastně nejzajímavější postava celého filmu. Učitel, který má ke svým žákům opravdový vztah, zajímá se o jejich koníčky, nepohlíží na vzdělávací systém tím klasický dogmatickým pohledem, ba naopak se snaží o jisté inovace a změny. Jedna z mála věcí, která se za ty roky nezměnila v mém vnímání je role Lenky Juroškové (krásná Klára) tehdy po ní slintala celá škola kluků. Hele fakt je to pěkná ženská a určité scény vypovídají o její odvaze a sebevědomí...proč vlastně ne. Nádherná ženská.    Shrnutí: Kozy, puberta, policajti, hlášky, rebelie, škola a samozřejmě taggovaní a spreje. Kdo bude film vnímat maličko citlivěji a bude číst mezi řádky, tak jako přídavek dostane poměrně tuhé poukazování na reálné životní problémy a problémy dospívání spojeného s ''hledáním sebe sama''.

plagát

Mission: Impossible 3 (2006) 

Pravidelně se k tomuto dílu vracím. Né snad proto, že by byl v mých očích tím nejlepším, ale kvůli té první ''výslechové'' scéně. Bože, to je něco tak neskutečnýho, napětí v té scéně a herecký výkon Cruise vám zkrátka nedovolí film nedokoukat znovu a znovu do úplného konce. Jedná se o nejlepší díl série? Za mě pravděpodobně né (Jednička je můj šampión), nicméně se jedná o nejlepší herecký výkon Toma Cruise ze všech dílů. Philip Seymour Hoffman je jako záporák naprosto respektuhodný, máte z takový zvláštní pocit smíchaný se strachem, přitom se jedná, co do talentu a různých vlastností, prakticky o nejobyčejnějšího padoucha jakého Mission Impossible zatím představilo.  Celé je to poměrně zběsilá akce, která velmi příjemně utíká a nenudíte se. Dokonce se dočkáme i (ne)starých známých postav. Nikdy jsem se ale nemohl zbavit dojmu, že třetí díl mi do celého toho universa né a né zapadnout. Jako by to bylo jakési sidestory Důvod svého pocitu ale sám neznám... Nicméně se jedná o jeden z nejlepších dílů, pro mnohé je považován za dokonce ten nejlepší. S klidným srdcem mohu doporučit.

plagát

Princ a Večernica (1978) 

Jedna z mých nejoblíbenějších pohádek v dětství. Ani nevím, proč mě jako dítě tenkrát ta pohádka tak utkvěla v paměti a musel jsem jí vidět x krát za rok. Dnes, s odstupem času, tomu ale částečně rozumím. Pohádka jako taková má výbornou atmosféru, chytlavou úvodní píseň a hlavně hvězdné obsazení! Tvrdohlavý král v podání Vladimír Menšíka, unavený a potměšilý šašek František Filipovský, charismatický čaroděj Mrakomor v podání pana Brzobohatého, jako vždy nádherná a kouzelná Libuše Šafránková, ale i mladičká Zlata Adamovská či dokonce Václav Lohniský nebo Čestmír Řanda: Herecké legendy se tu střídají jako na běžícím páse a celkový dojem mezi hvězdami kazí snad jen poněkud herecky zaostávající Juraj Ďurdiak, který je snad nejvíc nesympatický princ všech dob.  Průměrnější příběh celkem obstojně vyvažuje několik ponaučení plynoucích ze strastiplné cesty namyšleného a egoistického prince, který na cestě za záchranou princezny, potřebuje možná daleko více zachránit a objevit sám sebe...Podaří se mu to?  Pohádka nepatří mezi širokou veřejností mezi to nejlepší, nicméně já se pokaždé moc rád podívám a funguje na mě stejnými kouzly jako před lety.

plagát

Pulp Fiction: Historky z podsvetia (1994) 

Právem se jedná o naprostý kult a podle některých je Pulp Fiction tím nejlepším výtvorem od Quentina Tarantina. Já se ale zdržuji podobných stanovisek, převážně právě proto, že mé filmové srdce si získal film Hanební Pancharti. Možná mi Tarantino do Pulp Fiction obsadil Christopha Waltze, připojil bych se k ostatním ve výrocích o nejlepší ''tarantinovce''. Nicméně zůstanu při zemi a ač se jedná o pěti hvězdičkové hodnocení, pár chyb by se zde našlo, především v kameře a některém ze střihů. Ale to vem čert! Stejně se jedná o další zábavnou tarantinovku, ze které stříká akce a tempo.