PPHBVB

Jednou za čas se v Česku (Československu ) povede natočit dobrý film. Jedním z nich je rodinná komedie S Tebou mě baví svět. Tato komedie je právem od roku 1998 Komedií století, protože má všechno, co má mít takový film mít. Hlavně INTELIGENTNÍ A LASKAVÝ HUMOR. Je to jiný humor než ten, na který jsme dnes zvyklý z americké provenience. Je to český humor. Je to humor pro dospělé i pro děti. Neklouže po povrchu, nikdy nemine. Ať tento film vidíte podruhé, nebo potřetí, nebo nepočítaně, stejně nás pobaví. Tedy ty, co jsou nezaujatí.. České filmy, na rozdíl od těch amerických, mají v sobě něco specifického. Jakoby osobitý, typicky český styl. Nebývalo to vždycky, jen vepřo, knedlo, zelo.. Nabízí se mi tu jméno Cimrman, ale o tom až jindy. Je to klasika. Odpočinek, zábava, vtip, nadhled. Hlášky dětí i dospělých jsou skvosty a Albertovy bojovky perly. O co tu jde ? Má to smysl psát ? Nejprve zaskočení otcové - primář Albert (Július Satinský), zvukař Pepa (Pavel Nový) a dirigent Michal (Václav Postránecký) - se nakonec s nečekanou výzvou expedice YDYKSEB ( každoroční pánskou jízdu na hory ) vyrovnají se ctí. I když jsou jejich výchovné metody poněkud svérázné, šest ratolestí (i filmoví diváci) si je užívají ještě o to více.  Režisérka Marie Poledňáková měla nejdříve obavy. Tehdejší Rudé právo ( hlavní zdroj informací tehdejší vládnoucí strany ) totiž film recenzovalo velmi vlažně. Citace - "Samá nápodoba, chtěnost a jakoby život," napsal o filmu 6. ledna 1983 v recenzi Lubor Kazda, podle něhož ze světa tří rodin "vykukuje cosi veskrze nafouklého a pustého jako pouťový balónek"…. Ano, i samolibost se nevyplácí. Poledňáková opravdu uměla. Ač sama žena, dokázala popsat mužské hrdiny s takovým pohledem, že se vyhnula hrozícímu zkreslenému pohledu, zesměšňování a ztrapňování, naopak. Postavy jsou uchopeny s excelentním vtipem, plně respektují odlišnosti mezi Venuší a Marsem. Paní režisérko, skládám Vám poklonu a smekám.  Myslím, že v našem státě není nikdo, kdo by neznal alespoň jednu hlášku z tohoto filmu. Přitom výběr dětských hrdinů nebyl vůbec nic snadného. Asistenti obešli před natáčením desítky škol a školek a z několika tisíc dětí jich nakonec Marii Poledňákové přivedli asi 450. Například Pepína (Cyril Křůpala) vybrali prý pro jeho prostořekost. Dášence (Zuzana Lisová) do filmu pomohl její zpěv a neustálý úsměv. Naopak Bertík (Marek Dvořák) se spíš mračil a prý do filmu strašně nechtěl. S dětmi, které za roli dostaly každý honorář 3 000 korun ( v té době slušné peníze ), byly u natáčení kromě filmových maminek (Zdena Studenková, Jana Šulcová a Eliška Balzerová) i jejich pravé maminky, které zažily i pár krušných chvilek. Například Dášenka si druhý den po natočení "kadibudkové scény" s Pepínem zlomila ruku a po scéně s bačkůrkami ve sněhu musela brát antibiotika. Film S tebou mě baví svět používám jako balzám na duši ve chvílích, kdy je mi smutno, protože vím, že mi spolehlivě zvedne náladu takzvaně za každého počasí. Někdo by řekl, že je to čistě ženská záležitost, ale myslím, si, že i muži, kteří se dokážou povznést nad vlastní pocit důležitosti, sáhnou rádi po tomto zdařilém dílku.

Je to, co vidíte, skutečné? Jak je možné, že holubice, která zákonitě musela zemřít rozmáčknuta zaživa v úzké ocelové kleci, vylétá z kouzelníkova rukávu? Byla skutečně přemístěna nějakým kouzlem či trikem, nebo z ní zbyl jen ledabyle poskládaný shluk masa, kostí, peří a krve- a divák tleská, s nadšením obelstěn, zcela jiné holubici ? Nechcete znát tajemství. Chcete být klamáni… Christopher Nolan je režisér, jehož intimní atmosféra v komorních dramatech prostě zabírá. Tento film je jako ten trik, který se jeho hrdinové snaží předvést. I když znáte závěr, pořád je velká skvělé sledovat průběh. No a s tím koncem to nakonec nebude zase tak jasné… Jakkoliv je tento skvost řemeslně profesionální, bez zvláštní „vůně“ ( víte, že filmy voní ? ), by byl asi jen filmem, kde se určitě okouzlí, na konci to nějak dopadne, ale co pak ? Režisér nicméně ví, co s napětím a udržením pozornosti, jak vyprávět. Zajímavě sestavuje dohromady příběh, který začíná koncem. Každý záběr má jasný účel, hraje si s divákem, nastraží stopy, které nikam nevedou. Klade na sebe časové smyčky a sebejistě vede diváka směrem k dramatickému vyvrcholení. Ve světě, kde se tenhle tajuplný příběh plný nádherných dam, elegantních gentlemanů s cylindry a podivuhodných postaviček, se ponoříte do děje snadno a rádi.  No a co herci ? Jak je to s nimi ? Robert Angier (Hugh Jackman) a Alfred Borden (Christian Bale). Absolutně rozdílní. Oheň a voda. Angier, extrovert, lev salónů. Borden, introvert, nadaný, schopný jít za hranu. Úplně stejní. Milují svoji práci a je pro ně vášní. Jsou velmi chytří, rozumějí svému řemeslu. Dva velké mozky v souboji o velké kouzlo, čest, ale především o diváka Oba touží po jednom, jediném – předvést ukázku skutečné magie, dokonalý trik. Předhánějí se v přátelské rivalitě, ale v očích obou hrdinů se zračí něco... Atraktivní souboj, v němž není vítězů. Nedokážete říci, kdo z těch dvou má jasně navrch.  Jestli Bale se svým lišácky, až tajuplným výrazem, či Jackman, se svou autoritou a smyslem pro kabaret. I když se může zdát, že jeden není až tak šikovný, vynahrazuje to něčím jiným. Odhodláním. Zarputilostí. Aby si zasloužil obdiv. A divák chápe do detailu, co k tomu toho kterého vede. Netrvá to dlouho a stane osudová chyba, která je rozdělí navždy. Jejich rivalita se mění v souboj, který nemá pravidla. Souboj, který rozmetá všechno a všechny, kteří stojí v jeho dosahu. Rodiny Angiera a Bordena, mladou asistentku v podání Scarlett Johansson – mimo jiné výborně zahranou, i mentora obou hlavních protagonistů, jako vždy precizně a s grácií hrajícího Michaela Caina v roli Alberta. Kdo je mimo tento souboj ? Nikola Tesla. Muž, který možná stojí nejúžasnějším trikem, co není trik ? Ale cena je příliš vysoká.. Angier se vydává za Teslou, aby celé věci přišel na kloub. Charismatický David Bowie, jako vynálezce Nikola Tesla. Scénář se opírá o skutečná fakta ze života Tesly, což mu ještě zvyšuje kredit. Bowie vdechl postavě zvláštní kouzlo své osobnosti. Vše je však podřízeno komplikované zápletce a hře s divákem. No a Andy „Glum“ Serkis jako jeho pomocník? JAKO JO 😊 !  Tak chytrý a „propletený“ film tu nebyl už dlouho. Přemýšlíte o něm. Nadchne Vás. To není málo. V titulcích hrající píseň Analyse Thoma Yorka ( znáte skupinu Radiohead ? Výborná ! ) se stává hlavní písní filmu.

Je rok 1719 Velké planiny Severní Ameriky, jsou drsnou divočinou, kde žijí původní obyvatelé, indiáni. V jedné vesnici kmene Komančů, žije dívka Naru ( Amber Midthunder ), sžíraná představou, že jí čeká jen život sběračky, případně léčitelky po matce. Touží být velkým lovcem jako její bratr. Díky tomu se dostává do konfliktu s ostatními mladými lovci, nejvíce pak se svým starším bratrem Taabem ( Dakota Beavers ), který je nejlepší bojovník kmene… Naru si musí zjednat jejich respekt a dostává příležitost. Vyplíží se z vesnice a následuje mladé lovce, kteří mají za cíl nebezpečnou pumou. V lesích je ovšem mnohem větší výzva– nedaleko vesnice totiž právě přistála kosmická loď a zůstal tu jeden člen posádky, který zabíjí, ne aby se najedl. Zabíjí, protože mu to dělá radost..  Tak začíná film Predátor: Kořist, který se stal ihned po uvedení na streamovací platformu Hulu nejsledovanějším filmem v historii této platformy. Už za dobu a místo, kterou si vybral, si film získal kredit. Lze jej sledovat i v komančské jazykové verzi. Ovšem Komančové se zde úmyslně moc neřeší. Příběh je přímočarý, jednoduchý a srozumitelný. To, že film je na téhle úrovni takto přímý, je jeho velký klad – umožňuje mu být komplexní v mnoha ohledech. Předně v tom, jak na malém prostoru ukazuje různé typy lovců a kořisti. Důležitost lovu pro přežití lidí, žijících v divočině. Ale podle mého je tu jeden velmi silný aspekt a za ten u mě má film bod navíc. Vede diváka k myšlence, že původní americké obyvatele stihne genocida ze strany bílých kolonizátorů. Jen tak mimoděk na to upozorňuje tím, jaké postavy se tu objevují a co dělají… Vzájemně se tu loví pomocí různých technik a různých zbraní, viz sekyra uvázaná na provaze. Ze všech filmů s Predátorem je Predátor: Kořist také jednoznačně nejvíc přirozený a skutečný, včetně designu samotného Preda. No a co mě zaujalo nejvíc ? JÁ JSEM TOMU FILMU VĚŘIL. Bláto bylo bláto, sekyra byla sekyra, strom byl strom, rána byla rána. Poté herecké výkony Naru a Taaba. Uvěřitelné, také přirozené, nehráli, že hrají.. BYLI TO, CO HRÁLI. A ještě jedna perlička na závěr, co jsem se dočetl. Pes Sari (jeho PRAVÉ jméno je Coco),  byl zachráňen z útulku a vytrénován speciálně pro tento film. Jeho povaha byla natolik energická,že tvůrci vůči původnímu plánu rozšířili počet scén s ním. To byl třetí herec, co NEHRÁL 😊. Ten film je svobodný. Nevím, jak to vyjádřit lépe.

Mlčení jehňátek. Film, který nemá slabinu. Jeden z mých top 10 filmů. Co je to vlastně za film ? Psychologický ? Kriminální thriller ? Horor ? Všechno  v jednom ? Je to hlavně VZNIKAJÍCÍ FILM. Myslím si, že se jedná o jeden z nejgeniálnějšího filmů a o jedny z nejlépe zahraných rolí vůbec. I kdyby už Jonathan Demme nenatočil nic jiného. Lví podíl na tom mají také Anthony Hopkins v roli bývalého vynikajícího psychiatra Hannibala Lectera, představitelka hlavní role agentka Starlingová v podání Jodie Foster a také Ted Levine jako Buffalo Bill. Clarice Starlingová je jakožto chytrá ( a to Jodie je i ve skutečnosti), mladá a ambiciózní studentka FBI vhozena do světa testosteronu. Byla dobře vybrána nejen typově. Scénárista Ted Tally vzal předlohu Thomase Harrise a roli Clarice napsal přímo pro Jodie Foster. Ať už musí její role jít až na dno fyzických, někdy s Lecterem i psychických ) sil, nebo se stát silnou ženou, kterou chce být, Foster se to daří skvěle. Na „Mlčení jehňátek“ není hlavní téma hledání Buffalo Billa. Kolem tohoto vyšetřování se vine, jako břečťan „vztah“ Clarice s Hannibalem a jejich společné pátrání. Quid pro quo - „něco za něco“. Těšíte se, kdy se na obrazovce objeví Hopkins a ZAHRAJE. Gentleman, genius…. a psychopat. Uhrane Vás a to se s ním ve filmu vidíme jen 17 minut. Ano, 17 minut z 118. Pravděpodobně nejkratší čas, za který dostal herec Oscara.. Demme s kameramanem Takem Fujimotou precizně zabírají detaily tváří herců. Díky tomu se divák  velmi snadno vtělí do postav a zároveň to celé ještě více umocní atmosféru. Pracují se střihem jednotlivých záběrů, tím budují napětí. No a nesmím zapomenout na soundtrack Howarda Shorea. Fantazie. Komplexnost tohoto díla nic neztrácí ani po 30 letech. Film Vás vtáhne, mačká, dusí a nakonec dostane… Doslova. Detaily, střípky, které se postupně složí v šílenou, temnou mozaiku.. Mlčení jehňátek“ prostě patří k „základnímu vzdělání“ filmového fanouška. Mnoho filmů se ho snažilo buď vykrást, nebo napodobit. Ale originál je jeden. Je to film o dopadení sériového vraha, dětském traumatu, změně stavu mysli, podceňování a především těžké zkoušce vlastních schopností. Je myšlenkově bohatý, interesantní, ohromující… Takových filmů, je jako šafránu. Škoda..

David Fincher, režisér filmu začínal natáčením klipů s Stingem, Aerosmith, ale také s Madonnou a třeba Georgem Michaelem. Poté si přijal výzvu - Vetřelec3 a zhostil se jí velmi zdařile. Sedm bylo Fincherovým druhým ! filmem a bylo nad slunce jasnější, že tenhle člověk bude, jako kometa. Ne padat k zemi, ale tak zářit. To dokázal. Hra s Michaelem Douglasem, Klub rváčů - Brad Pitt podruhé, Edwardem Nortonem, Úkryt a Jodie Foster, Zodiac s Jakem Gyllenhaalem. Všechny tyto filmy jsou výborné, ale Sedm je prostě Sedm. Co se mi na tom filmu tak líbí ? Několik věcí. Za prvé atmosféra. Začátek filmu - pod ocelově temnými a těžkými mraky prší na šedivé domy a neutěšené ulice New Yorku. Na jedné z nich začínají pátrání dva detektivové. Sommerset ( Morgan Freeman ) a Mills ( Brad Pitt ). První zkušený, starší, který má za týden odejít na odpočinek, druhý mladý, horká hlava, na začátku. Právě Mills má Sommeseta vystřídat na jeho pozici. No a potom… Je tu někde vrah… Sériový, připravený, inteligentní a odhodlaný. Samozvaný mstitel. Vyvolený. On pomstí Hněv, Lakotu, Lenost, Obžerství, Pýchu, Smilstvo a Závist. 7 smrtelných hříchů. Na těch, co je páchali. Postupně jsou jím vedeni, ano vedeni, aby vypátrali to, co mají vypátrat. Mě osobně dostala scéna s Victorem. Tak šílený výraz strachu v jeho očích, zápach… Já  jsem to opravdu cítil …  Oba detektivové jsou vzájemně zdrženliví, protože jsou naprosto rozdílní. Aby se prolomily ledy, Millsova žena pozve Sommerseta na večeři. No a věřte, nebo ne, tady jsem se poprvé a naposled zasmál. Kdo si vybaví tu scénu, kdy proiíždí metro a Sommerset říká „ útulný, vibrující domov“… Právě tady bych vyzdvihl další aspekt, proč se mi ten film tolik líbil. Je to herecký koncert v podání Morgana Freemana a Brada Pitta, tak v postavě, kterou ztvárnil Kevin Spacey (John Doe ). Trojice výborných herců, na jejichž výkonech film stojí. Ať už je to teď s Kevinem jak je, fantastický herec to prostě je a zústane.  Od první minuty filmu jste hozeni do děje a vydechnete až s posledním záběrem. Neustále se něco děle, film má spád a neskutečný náboj. A závěr…? Uff... Žádný happy end, smutek.