Gimp

Stává se ze mě lítostivá žena v přechodu

Autentická výpověď o tom, jak si blonďaté koťátko s klubíčkem hrálo. V kategorii sextapes jednoznačný nadprůměr.

Deset minut pohledu na industriální krajinu v pohybu v 5 barvách a s pár vizuálními efekty (negativ, snad zpětná projekce..), nic víc, nic míň ale asi těžko něco víc od tohoto typu avantgardy čekat takže za 4 do začátků.

I s pitomým scénářem se dá hrát skvělé divadlo, zvlášť když máte solidní herce, nápady a vytažená tanga. Orál rulez.

Syrovost a intimita, jenž Mann může jen závidět. Takhle se má na digitál točit. Za levno ale přitom s obrovskýma koulema, sice bez úchvatného scénáře ale zato s atmosférou z níž to kape..

Candyman, Candyman, Candyman, Candyman, C...ukrkandl

Scottův rukopis je patrný na první pohled - nejen formou - hyper (Domino hadr) střihem a zrychlovačkami, zeleným filtrem, titulky ale i motivem zlaté (oranžové) rybky [Domino] a "next day" nebe se zvukovým samplem jakoby vypadlým z Beat The Devil.

Dnes jsou rohlíčky obzvláště vypečené.

Ze začátku jen malá reminiscence na old school popravování ala Casino a Mafiáni (modly) a pak vás hned převálcuje "boston mess" hardcore irské odrhovačky made by Dropkick Murphys. Taloši jsou mrtví, tenhle film je o Iroších a tak nečekejte vixlajvantové obleky ani obří sluneční brýle (ani Joea Pesciho :( ). Film mi připomněl poctivé francouzské kriminálky s Delonem a Gabinem. Jenže tomu prostě chyběl Scorseseho mafiánovský a casinovský šmrnc - geniální střihy na hudbu, delší záběry a přímočařejší příběh, který sice neuzemnil po prvním shlédnutí, ale o to více drtil při repete. Jenže u Departed jsem nějak neměl pocit, že by si to víceré shlédnutí zasloužil. Ad Matt Damon -jeho herectví zde kritizují jen ti, co se nedokážou smířit s jeho postavou skorovtipného čůráčka, kterému nic hezkého nepřejeme. 70%

Velmi decetní a vkusná, přesto moderní podívaná s možná kapánek moc zamotaným příběhem (dějová linie minulosti mi přišla už trochu nadbytečná). A taky mi vadila ta nevyužitá kočička :(