Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Animovaný
  • Komédia
  • Akčný
  • Dobrodružný

Recenzie (38)

plagát

Gravitácia (2013) 

Po dlouhých úvahách dám Gravitaci ty horší čtyři hvězdy (než dobré tři), které si vysloužila zejména skvělými efekty. Tenhle film je totiž opravdu nářez a věřím, že kdybych ho viděl v kině, hodnotím jinak. Na mém skromném počítači jsem ale mimo parádních záběrů viděl taky Bullockovou jak 90 minut plýtvá časem, kyslíkem a někdy i slovy (na zamlčenou doktorku toho sama dost nakecala). Její charakter mi v hlavní pozici vadí, protože je mi svou nervozitou nesympatická - jo, taky bych byl podělanej, ale mě si NASA nevybrala. Jako vedlejší nedostatek hraje nelogická dráha ruských trosek - člověk by čekal, že trefí všechny stanice najednou a ne jen když se v jejich blízkosti bude zrovna nacházet nestabilní doktorka, která ve vesmíru nabírá novou motivaci na život na zemi. Když ale opomenu tyhle štěrbiny, zvětšené mým malým plátnem, opravdu příjemná hodinka a půl.

plagát

Dogville (2003) 

Nečekaně výborný snímek opírající se o křehkost lidské povahy v kolektivu odříznutého od zbytku světa, která lze zobecnit na celé lidstvo. Scenérie je minimální, ale je to právě to, co podporuje naši fantasii a samotné analyzování prezentovaných problémů. I to je na Dogville geniální - každý odejde s názorem. Silný je také motiv viny a trestu - Erben zvedá palec nahoru. Zvrat, teda spíš obrat příběhu překvapí a těch 180 minut oběhne jak voda. Můj potlesk pro Kidmanovou a další herce se v aplausu sice ztratí, ale stejně tleskám.

plagát

Veľká nádhera (2013) 

Sorrentino mě nadchnul Mládím a zklamal Boží Rukou. Rok a půl jsem od něj nic neviděl a dnes konečně nastal čas na další snímek. Hned první scéna je mimo děj a jen diváky zmate (má prý naladit tón a poukazovat na Vedi Napoli e muore, ale je prostě navíc.)  Od druhé se scény se už chytám a postupně se všechno zlepšuje. Nejlepší část nastává po představení prostitutky (zasnění nad ztrátou panictví, chození po tajných místech). Pak je to zas trochu o ničem. Hudba parádní. Italština mrštná. Toni Servillo umí hrát a Sorrentino točit, ale občas si neuvědomí posloupnost nebo návaznost. Co dodat? Dokonalé i slabé chvilky, ale bylo jich dost, abych ubral hvězdu.

plagát

Láska nebeská (2003) 

Zrovna tenhle film fakt další recenzi nepotřebuje, ale rád bych si napsal pár poznámek, které nepřehlédnu. Jedná se o snímek míchající příběhy o lásce různých lidí dohromady, což je něco extrémně neoriginálního, ale dělá to sakra dobře. Bohužel se tím vytváří silnější a slabší příběhy a tím rovněž méně a více zajímavé postavy, a když zrovna netrávím čas sledováním té mé, tak o ní uvažuji a snímek mě nezajímá. Vlastně tolik postav tam je jen kvůli tomu, aby měli čím zaplnit letiště. Celý film tak dohromady není o něčem hlubším (jako nějaký unikátní pohled na dlouhodobou problematiku), jen prostě láska je všude a má mnoho podob. Ale přes tohle všechno JE TO SKVĚLÝ - anglickej humor perlí, herci září, koncové scény zahřejí u srdce, a co chtít od něčeho podobnýho víc? Je důležitý mít takovýhle filmy, který bude milovat vaše milá a bude vás mít jen ráda protože se vám líbí její oblíbený film.

plagát

Čistá duša (2001) 

Já vážně miluju brouzdání žebříčkem nejlepších filmů. To se občas stane, že si náhodně vyberu film, který má jméno, které mi přijde otřesné, a zhlédnu absolutní pecku. To je přesně příklad Čisté duše - filmu na 3 přiměřeně stejně dlouhé části - 1. představení matematika Johna Nashe, 2. objevení a přesné definování jeho problému, 3. následky problému.  Zejména délka třetí části je kritizována za ztrátu tempa, ale já nesouhlasím. Vidíme čím si Nash, kterého v ten moment už podporujeme a záleží nám na něm, prochází a o to víc ho oceníme. Vyzdvihovat herectví, kameru ani hudbu snad nemusím, zkrátka je to jeden z těch vynikajících snímků Rona Howarda. Prvně zhlédněte, pak čtěte - BACHA NA SPOILERY.

plagát

Ona (2013) 

Recenze jsou podle mě od toho, aby lidem, co danou věc neznají, řekly jestli jí stojí věnovat pozornost. Občas se ale stane, že nelze objektivně hodnotit, protože jsme každý jiný a ne vždy se bude všechno líbit všem. ONA lze pochopit jako něco o lásce, co je hrozně nudné a "úmorně předlouhé a zoufale ukecané". Navíc věci o lásce tady už byly stokrát. ONA lze však taky pochopit jako snímek zaměřující se na budoucnost lásky - lidé hledají nejkratší cesty k radosti a už teď radši než jít do baru někoho hodinu balit je jednodušší si zapnout péčko. Lze tak očekávat, že v budoucnosti bude vybudován monopol i na lásce, a to je pravděpodobně to, co dělá Her tak realistickým. Já jsem ale JI pochopil jako univerzální a nadčasovou výpověď o tom jediném, co pojí všechny generace dohromady. Nahlížení na lásku vám změní jen zážitky s ní a tenhle snímek staví na něčem, co nás jako lidstvo trápilo, trápí a bude trápit. Nejde o to kolik nám je, jakou máme rasu a nebo jestli jsme jen software, být zamilovaný je krásné, ale náročné, protože jsme každý jiný a protože se každý jinak vyvíjíme. Někdy se dvě bytosti v čase najdou - to je univerzální. Z mého pohledu Her vypráví skvělou lekci o tom, že milovat můžeme kohokoliv a milován lze být kýmkoliv. HER se vám bude líbit přesně tak, jak v ten moment lásku vnímáte.

plagát

Čierna krv (2007) 

Název nelhal, opravdu bude krev. Ale až na konci. Do té doby se zhlédnete příběh parádně šíleného dělníka (zahraný bravurně), který se ztělesní s klasickým tématem poválečné literatury 20. let - Převrácený americký sen. Daniel Plainview totiž nemá žádné morální zábrany a během let ho sžírá nenávist. Za pomyslným cílem v podobě bohatství a skrytý za maskou anděla tak otvírá černé hlubiny ropného pekla. Příběh vnímám velmi pozitivně, ale srážím body za délku filmu a přeskakování mezi lety - oboje poukazuje na problém s tempem. Štvala mě i hudba, mohla být živější, rozmanitější a víc k tématu.

plagát

Lovec jeleňov (1978) 

Lovec jelenů je proslaven svými náhlými střihy, napjatými scénami s ruskou ruletou a špičkovými hereckými výkony. Tohle všechno jsem tam viděl, ale stejně tak táhlé nudné scény, které byly tak náhlé, až mi místy přišly nesouvislé. První část (před válkou) je na papíře geniální - potkáváte hlavní hrdiny ještě před zvratem a mají si získat vaše sympatie, načež vás má zaskočit bombardování. Zní to krásně, ale postavy mi přes hodinové sbližování nechaly chladným. Hlavně takhle část šla udělat líp. Chvilkové napětí ve Vietnamu na mne naopak zapůsobilo a moc se mi líbí nápad ukazovat trauma, které vyvolalo. Proto mě mrzí, že ani návrat do USA nevyšel a taky šel udělat líp. Zejména mě vadilo, že se film zaměřil pouze na osud jedné postavy. Chápu, že šlo o to, jak zbylé dva přeživší nalezne, ale osudy zbylých dvou chlapíků by mohly být zajímavější ba i emočně silnější. V těchto chvílích jsem uvažoval dát 2 hvězdy, ale návrat do Vietnamu to zachránil. Scéna "poslední rulety" je opravdu silná a jsem rád, že jsem film zkoukl alespoň kvůli ní. Konec by taky šel udělat líp. Když si to shrneme, 3 hodiny jsou opravdu dlouhý čas na tolik vynechaného příběhu a zejména první hodina se opravdu vleče. Místy filmu napomáhá hudba, jindy hezký záběr, ale taky na to nejde spolehnout. Co bych doporučoval, je zkouknout nějaký dvacetiminutový kecání o tom, proč je Lovec paroháčů nejlepší film všech dob, a pak si tu scénu s ruletou pustit. Máte tak tříhodinovou klasiku za půl hoďky, a vlastně o tolik nepřijdete.

plagát

Favoritka (2018) 

Yorgos Lanthimos - jméno cizího původu, které pro mě před pár týdny bylo naprosto neznámé. Film Chudáčci mě na něj upozornil a vytvořil chuť, kterou Favoritka uspokojila. Ano, pokud čekáte další Poor Things, budete zklamáni. Sice se zde objevují náznaky avangardní kamery a vhodná hudba, ale to je ve výše jmenovaném na vyšší úrovni. Taky je pravda, že po první hodince film zaznamenává změnu tempa. Ta ale není na škodu, protože podtrhne eskalující konflikt. Co teda film může nabídnout? Barevné spektrum podivnosti, lahodnost hereckých výkonů a ostrý zábavný děj o manipulaci královny a královny manipulaci. Už jen za těch "pár" doporučuji a dávám 5 pro boj za červené skóre.

plagát

Erupcia lásky (2022) 

Na dokument málo informativní, na romantiku málo lásky. Skoro pořád přeskakuje z místa na místo a jen málokdy respektuje návaznost. Přesto má snímek Fire of Love něco, za co stojí kouknout. Nebudu vás napínat - jsou to záběry sopek v akci. Pozorovat krajinu jak se v rychlosti mění, bere životy a rozsévá živiny je opravdu krásné. Film sice obsahuje pár děr, ale díky němu jsem dostal náramnou chuť zkoumat aktivní sopky.