Heliooos

Druhý díl Hobita se mi líbil snad ještě více než ten první. Medděd správný týpek, v Temném lese trocha akce s hnusnými pavouky, kteří mají docela dobré průpovídky, než jim Bilbo s následnou pomocí trpaslíků a pak i Elfů nakope jejich zadky. Thranduilovi někdo nasadil pěkné parohy a tak není v moc přátelské náladě, zvláště když ho Thorin pošle kamsi (je to v trpasličí řeči :-) ). Legolas mi tu přišel hrozně upjatý a otravný (vtipnou kaši sní asi později s Gimlim a Aragornem), Tauriel naopak sympatická. Epizoda s útěkem v sudech je naprosto geniální - od scény, kdy Bilbo zjistí, že na něj žádný sud nezbyl a poklop je zaklopený, přes vlastní plavbu spojenou s rubáním skřetů, při kterém si trpaslící navzájem přihlávají ukořistěné zbraně. Výborná je i krátká bojová scéna s Bomburem v sudu místo brnění. Dost se mi líbil Šmak (akorát ve mne furt evokuje slogan na ty tatarské omáčky a kečupy :-D ), který v dabované verzi zněl jako Severus Snape v Potterovi a fakt byl výborný. Potkáme se opět i s Radagastem - ten se mi moc líbil i v prvním díle - má výborné grimasy a občas je úžasně mimo :-) A ty jeho sáně se zapřáhnutými králíky v prvním díle taky super... Gandalf si to zkusí vyříkat se Sauronem a skončí v kleci... Uvidíme, jak se odsud dostane... V třetím díle očekávám napínavou scénu ohledně zabití Šmaka, který na konci tohoto odletěl udělat si v městě barbecue - černý šíp protidračí obrany je jen jeden a díra ve Šmakových šupinách taky a ne moc velká - budou to nervy... Přeplácaný mi film nepřišel, dost jsem si ho užil.

LOTRA jsem samozřejmě viděl, ale i hobit se mi líbil. Je takový odlehčený - scény trpaslíků s talíři, někteří jsou vůbec pěkní týpci. A ti zlobři jsou ještě lepší - ty jejich řeči o vaření, mírně nechutný žertík s nudlemi z nosu ... Azog je záporný hnusák jak má být, zatímco třeba a skřetí král je spíš takový osobitý strejda a na mne působil spíš humorně než drsně. Následné bojové scény (pomineme-li jejich nereálnost - za běhu pobít tolik skřetů) jsou odlehčené už dost - místy jsme se řezali smíchy - šutr kosí skřety, skřeti zhoupávající se jak Tarzan na provazech, než jim je trpaslíci odstřihnou. Úžasná byla i scéna, kdy po dlouhém pádu do hlubin se trpaslíci sbírají z trosek plošiny se slovy "Mohli jsme dopadnout hůř...", načež na plošinu zahučí mrtvola skřetího krále a kdosi reaguje "To si snad dělaj srandu..." Scenérie tradičně nádherné. Potěší i krátká návštěva Roklinky a taky Galadriel.

Příběhově sice nic invenčního (de facto moderní varianta Pocahontas), ale vizuálně jsou to naprosté orgie (zvláště v 3D) - vznášející se hory s vodopády, nádherná příroda - všemožně tvarovaná a barevná květena, obrovské stromy a prapodivné zvířectvo. K tomu pořádná dávka akce, finální bitva a štastný konec. Vše doplňuje výtečná hudba. Moc se mi líbila i technická stránka věci - vrtulníky, bojové exoskelety atd.