topi

Během těch 35ti let bych řekl, že Vladimír je sebestřednej, egoistickej a ješitnej kokot. Oceňuji práci Heleny Třeštíkové, že natáčení s takovým imbecilem vydržela tolik roků. Škoda, že se Zuzana už pak natáčení nezúčastňovala, mnohem víc by mě zajímaly její názory, než pořád dokola blekotání toho vola.

Nejlepší jsou ty kérky, co má krotitel Gambiér na sobě a jak vysvětluje malýmu Vaškovi, že se to jmenuje "tatuáž". Ten knižní termín je výbornej :).

Moc se mě líbí, že krom příběhů a historií z navštívených hospod se dozvídáme i různé zajímavosti ohledně pohostinství. Třeba jak se používal ohříváček piva, kolik druhů pivních půllitrů se vyrábělo a které bývaly nejoblíbenější, co se nejčastěji pašovalo přes horské hranice a spoustu dalších informací. Příběhy starých hospod jsou momentálně jedny z nejlepších pořadů České televize.

Dvě bandy spolu zápolí v přetěžkých časech poválečného období roku 1920. Chlapské drama, jak má být. Na jedné straně pašeráci koní a obyvatelé zapadlé vesničky na československo-polském pohraničí, na straně druhé členové finanční stráže, kteří jsou na místo povoláni, aby zjednali pořádek a pašeráky pochytali přímo při činu. Vesničané by rádi odjeli za prací do Ameriky a prodej koní z Polska jim může pomoci k penězům na šifkartu, což byl lodní lístek z Hamburku do New Yorku. Perfektní je herecké obsazení, pašíře tvoří slovenští herci, zatímco financové jsou čeští aktéři. Velitelé obou skupinek jsou navýsost charismatičtí, Michal Dočolomanský versus Radek Brzobohatý. Není co řešit, těžká liga. Film mě v některých momentech připomíná Vláčilovo westernové dobrodružné drama "Stíny horkého léta", nejvíce asi tragickým závěrem. Události oné nelehké doby, kdy nebylo co do huby a lidé prchali za prací do Ameriky se Martinu Hollému podařilo zachytit věrohodně a dokonale. Jeho filmy fakt žeru a z TOP slovenských režisérů u mne okupuje první příčku. Zajímavostí je, že se na námětu podílel také Vít Olmer. Hudba Svetozára Stračiny burácí ve všech směrech a dodává snímku přesný rytmus. Je však obrovská škoda, že František Uldrich materiál nenatáčel na širokoúhlý kinoformát, ale jen v poměru 4:3, kde bohužel tatranská panoramata nevyniknou tak, jak by měla. Zážitek z filmu je přesto dokonalý.

Když si vytvoříte sympatie k dvojici Martina Písaříka a Igora Brezovara, budete se o to více těšit na nadcházející díly. Musím říci, že v této epizodě si borci zažili pěknej nášup.

Ty bakalářský scénáře byly až na pár výjimek fakt tak blbý, že to nemělo obdoby. Tenhle příběh by se nemohl odehrát snad ani v pohádkové říši fantazie.

WTF? Jestli byla na konci nějaká pointa, tak jsem asi zaspal. Neuvěřitelné, jak Jaroslav Dietl občas zaťal naprosto mimo mísu. Bod za uslintanýho a uřvanýho Větrovce.

Neskutečná sada! :D :D Závěrečné scény v televizním studiu se odehrávají na můj svátek, což mě vyloženě pobavilo. Honza Kolařík v triku TITANIC taky nemá chybu. Zatím TOP díl!

Scénáristu s dramaturgem bych poslal zametat ulice, to by snad svedli lépe. I dítě školou povinné by nenapsalo takovou stupiditu! Fakt už mám dost. Z Judit Bárdos udělali nejdebilnější postavu celého seriálu a ona jí teda ještě dodává fazónu svým "herectvím".

František Vláčil byl největší osobností československého filmu. Nikdo jiný ho už nikdy nepřekonal a ani nepřekoná. TALENT ve všech uměleckých odvětvích. Chovám k němu absolutní respekt! " Člověk by neměl pracovat, ale TVOŘIT! "