radimartin

[Literární předloha: Anthony Burgess - Mechanický pomeranč] Zde již nelze nic dodat. Snad jen: kdykoli slyším Rossiniho či Beethovenovu Devátou, vždy, opravdu vždy, mám před očima scény z tohoto neskutečně výborného Kubrickova filmu. Jedno z nejdokonalejších zachycení atmosféry knižní předlohy.

Filmy Stanleyho Kubricka vynikají po několika stránkách. Jmenujme ty, které se mj. týkají tohoto filmu: brilatní scénář; neuvěřitelný cit pro pomalé, ale o to víc dynamické vyprávění; přesné zachycení atmosféry záběru v postavení a technice kamery; promyšlenost detailů; geniální využití hudebních "doprovodů"; a v neposlední řadě touha po dobrém technickém zpracování. Kubrickovy filmy náleží do řady těch, ve kterých lze po opakovaném sledování nalézat nové a nové věci jak po stránce detailní tak obsahové. Odysea je geniálním počinem, který dokáže udivit člověka i po čtyřiceti letech (a to člověka "zhýčkaného" dokonalostí dnešních vizuálních triků). Její triky jsou možná dnes poněkud zastaralé, možná již nedokáží působit tak jako dřív, ale jsou neustále nositelem krásy vesmíru a ladnosti vesmírných letů bez odporu vzduchu. Sám film zůstává bez znalosti knižního zpracování nedávno zesnulého velmistra technické a obsahově jedné z nejdokonalejších sci-fi A.C.Clarka volný pro bezbřehé množství interpretací - zvlášť co se týče sekvence "hvězdných bran" a faktu, že ve filmu nevidíme skutečné tvůrce monolitů. Odysea také zůstává, i přes nesporně stejné kvality Mechanického pomeranče a Eyes wide shut, nejlepším Kubrickovým spojením filmu a hudby. Spojení pohledu na naši krásnou Zemi s ladnými tóny Modrého Dunaje nelze nazvat jinak než spojením geniálním. Odysea také není obyčejným filmem - jeho rámec snadno překračuje. Stává se totiž formou filosofického náhledu na lidskou existenci - dává jednu z možných odpovědí na otázku po počátku a cíli naší existence. Odpověď na otázku, která trápí člověka od nepaměti a nikdy na ni odpověď nenalezne. Chápejme tedy Odyseu jako pokračovatele filosofických tázání, i když šlo Stanleymu paradoxně pouze o "příslovečně dobrý sci-fi film".

[Literární předloha: Winston Groom - Forrest Gump] Nejzdařilejší a nejkrásnější filmový příběh.

[Literární předloha: P.D. Jamesová - Země prázdných domů (nově: Potomci lidí)] Nejlepší film 21.století. Absolutně brilatní. Jeden z mála filmů, který dokázal v mnohém překonat literární předlohu.