Lumpy

Ultimátní doják Hope a jeho hlavní představitel, herec Kyeong-gu Seol. Film inspirovaný skutečným zločinem je bravurně zvládnutý. Jsou tam nesmysly a dialogy hloupé, na pilu však tak akorát tlačí, nikdy z mantinelů nevybočí a po zhlédnutí jednomu do smíchu není, milý pane.

Režisér Woo-suk Kang (vpravo) a herec Kyeong-gu Seol po promítání filmu Public Enemy na Korejském filmovém festivalu v Londýně 2013. Režisér nebyl den po příletu v nejlepší náladě, ale jinak dobrý. Ptal se již tradičně Tony Rayns.

Flora Lau po uvedení filmu Bends na Londýnském filmovém festivalu. Získat pro první celovečerní film Carinu Lau či Christophera Doylea se jen tak nepoštěstí.

Herec Sung-ho Choi a filmový reportér Tony Rayns v konverzaci po skončení filmu Lebanon Emotion. Zatímco Brit Rayns se právě vrátil z Koreje, Korejec Choi to neměl na festival daleko - studuje v Londýně.

V týdnu začal Londýnský filmový festival. Po blamáži se zrušeným promítáním Ilo Ilo, vyšla další účast režiséra lépe. Kim Mordaunt a producentka Sylvia Wilczynski po promítání filmu The Rocket. Jo, za ten skvěle natočený závěr, který mi málem přivodil infarkt, si tu čtvrtou hvězdu zaslouží.

Režisér Masato Ozawa měl na natočení filmu Remiges (Letky?) pouhých šest dní a postěžoval si, že kdyby mohl, udělal by spoustu věcí jinak. Mika Akizuki s papouščíma očima - perfektní volba (herecký výkon ponechám stranou).

Závěrečný víkend festivalu Raindance a s ním Mikihiro Endō po promítání filmu Friendship. Inspiraci našel režisér ve službě, která v Japonsku funguje, kdy agentura dodá svatebčanům herce představující "rodinu a kamarády".

Pátek 4/10 a výlet do Londýna si udělal Takuya Matsunaga, hlavní z herců ve vedlejších rolích v příjemném snímku Shindo - The Beat Knocks Her World.

Režisér Daihachi Yoshida si nejenom přivezl cenu za režii a nejlepší film z udílení japonských filmových cen, ale v den promítání oslavil i 50. narozeniny. The Kirishima Thing není špatný film. Jen jsem pořád čekal, v co se rozvine, na osudy kterých osob se zaměří, čekal jsem, že se něco stane. A nedočkal jsem se. Že v lidech vyvolává nostalgii, že mi všichni tvrdili, jaký je to skvělý film? Já si to odseděl a šel domů.

Slavko Martinov dostal svým filmem Propaganda mnohé. Realita, fikce? Po mnoho let (tuším sedm) skládaný propagandistický film jakoby z pohledu Severní Koreje, aneb jak natočit satiru na "Západ" a moderní konzumní společnost a... dostat se do problémů. Přátelská debata s protiteroristickým oddělením novozélandské policie a ubezpečení - víme o tobě a sledujeme (už od doby, co sis z Malajsie přivezl propagační video teroristů), co děláš, komu píšeš, kam voláš. Návštěva USA? Hodiny na letišti, problém s vízem. A navrch dva telefonáty z jihokorejské CIA a obvinění z práce pro Sever. Hůř podle všeho dopadl Eugene Chang ("severokorejský profesor") - blíže nespecifikované vážné problémy, které neskončily.

Raindance festival skončil teď v neděli 6/10, 2 dny pauza, zítra začíná Londýnský filmový festival... Ale ještě zpět k Raindance. 1/10 překvapil dokument A2-B-C od Iana Thomase Ashe. S dokumenty a hranými filmy o zemětřesení, cunami a Fukušimě se roztrhl pytel, žádný mě ale dosud nezaujal. A2-B-C je zajímavý, donutí k zamyšlení a navíc přináší výborný náhled do japonské společnosti a mentality. Jen drobnost - je naprosto jednostranný, zavádějící a vykalkulovaný ;-) I tak, dobrá práce.

Pofilmová debata s režisérem Takahashim. Jeho vynikající snímek Confessions of a Dog rešil korupci v japonské policii a po jediném promítnutí v Japonsku byl v podstatě zakázán - ne přímo, ale nikdo si ho nedovolí promítnout. Court of Zeus se zabývá japonským justičním systémem, kde téměř všichni obvinění jsou i odsouzeni. Stejným tématem se zabýval i film I Just Didn't Do It (mimochodem mnohem lepší). Bylo skvělé to s ním trochu prodiskutovat, ale až příliš často se uchyloval k radikálním a protiamerickým postojům (mimo mísu). Vpravo s kamerou je režisér Junya Sakino.

Režisér Gen Takahashi odpovídá na otázky po premiéře jeho nového filmu Court of Zeus na festivalu Raindance. Vlevo je Adam Torel, ředitel distribuční společnosti Third Window Films, který si ve filmu střihl malou roli jednoho z odsouzených.

Satoko Yokohama (vlevo) po promítání tří krátkých filmů Jump From the Midnight, The Granny Girl a A Girl in the Apple Farm. Vysvětlila svoji vizi, to, proč jsou její filmy jaké jsou. Chápu ji, je důležité, že takoví tvůrci jsou, přeji jí, aby sehnala finance na svůj další celovečerní film, ale ocenit její filmy nedokážu...

Režisér Junya Sakino odpovídá na otázky po promítání jeho filmu Sake-Bomb na festivalu Raindance.

Režisérka Satoko Yokohama přiletěla na filmový festival Raindance, kde se budou promítat její krátké filmy. Předtím dnes vystoupila v Japonské nadaci.

Odpovídal rozumně, rozvážně a diplomaticky. Na remake Oldboye se těší ;-)

Hodně civilní, tichý chlap.

Po Roce dvanácti režisérů organizuje letos Korejské kulturní centrum v Británii Rok čtyř herců. Jako třetí se představil Min-sik Choi. Promítalo se postupně sedm jeho filmů, na poslední, Nameless Gangster, v kině organizace BAFTA, dorazil dnes večer i osobně.