peproch

Drobné drama šikovného bankovního úředníka, který sice jezdí v starodávnym autě, nosí obnošené šaty a šetří každý cent, ale na škále vzrušivosti má sázení na 100% a sex na 20% a tak je schopen za jeden týden defraudovat miliony a prohrát je v kasinu, zanedbávat svoji dívku, který jej z jiným nepochopitelných důvodů miluje.

Plakala jsem, potěšená a zároveň nepřekvapená tradičním Eastwoodovým skeptickým urputným dědkem, nelítostnou kritikou zla v rodině, v lenosti, konzumentsví, oslavou síly ducha lidí výhodami nestižených. A navíc ten poctivý euthanatický dramatický závěr z příběhu udělal epos a oslavu suverenity tváří tvář ošklivosti světa.

Mnoho bylo boxerských filmů, jsou atraktivní divácky (silný fanouškovský prožitek) i režisérsky (výzva natočit krvák dost zblízka a neudelat masakr)  i kritikovsky (přidal poselství do prostého mlácení mezi provazy). Nečekala jsem nic převratného, ale jsem plně spokojena všemi třemi atraktivitami a ještě navíc jsem celou dobu uměla fandit a pro herectví celým tělem obdivovat JG.

Zprvu jsem se obávala, že půjde o lacině idylický prokřesťanský a prorodinný snímek, tato charakteristika zůstala i poté, co jsem se sledováním dostala do fáze posttraumatické (ztráta končetina hlavní hrdinky Bethany) a dramatické (rozhodování o pokračování v soutěžení), a přibyly další prvky,jako biografičnost a sportovně přírodní dokumentárnost. Tím film zíkal u mně body a chápu jej pozitivně - jako story o tom, že když se rozhodněte v životě "jen" serfovat po vlnách, musíte svému plánu dostát, i když třeba přijdete o ruku, čímž nabídnete k prožití plný a hodnotný příběh.

Režiséři, scénáristi a movie stars soutěžili o to, kdo natočí vulgárnější, oplzlejší a surovější scénku. A pokud se nechcete takto pobavit, pak se na to nedívejte, protože o nic jinýho tu nejde, jen o to, co ještě snesete jako ftipný.

Takže zas jako u předchozích dvou Takenů, je třeba se slitovat nad pitomoučkou scénářovou expozicí milujícího tatínka a ex-manžela. Tato omáčka je fakt až trapná, ale což, řekli námj, že o to tu nešlo a nepůjde a zaměříme-li se na akčnost scén, mimořádné fyzické a mentální schopnosti Bryana Millse, jedinečný střih, kameru a režii násilí bez zobrazení krve a masakru, tak je to opět dobrý, i když tentokrát není k zobrazení teroru třeba opustit LA. Jen konzumuji, nic víc.

Jakožto krimi nebo detektivka se jedná o prvoplánovou (tedy skoro dopředu známě pozadí) a celkem drsnou podívanou do post apartheidové jižní afriky, kde tvůrci nešetří brutalitou, krví a nechají pozabíjet i maminku hlavního hrdiny. Detektivové mají záležitost původně snobské vraždy brzy na osobní záležitost, nerespektují vedení policie, a i za cenu nejvyšší, dotáhnou pátraní v pronásledování a úspěšný lov. Herecky mi oba hlavní herci přišli výteční, pustina pustá, bída bídná a krutost nestrojená. Jaká je pravá povaha být Zulu a jednat zulsky, to neumím docenít a tak mi možná mnohé utíká.

Především se jedná o rodinný film, ale v tom komplexním smyslu rodinný, že nikoli jen zábavný a nikoli zřejmě pro české diváky. Ale šlo by to i tak, dívat se s desetiletými. Film o absurdním násilí, kde však není ani jedna hrubě násilná otřesná scéna a film je krásný dětským hercem, jeho maminkou, tatínkem, dědečkem i babičkou... Poselství? Někdy je třeba odejít, když není v našich možnostech změnit myšlení a chování těch, s nimiž nám bylo údělem dáno žít. Jsme lepší než fantičtí muslimové? Ó nikoli, jsme stejně bídní, křesťané schopní se bít pro pitomou identitu.

Měla jsem pocit jakoby filmu pro pamětníky, ale nesntimentálního. Téma, výstavba, dialogy, použitá technika, řešení... jakobych to všecho už viděla a bylo to dávno. Vlastně jsem sledovala jen podmanivý účes Melanie G. v roli slečny právničky, která se nestydí obhajovat dost podezřelýho a posloužit odhalit politickou špínu jaksi naivně.

Knihu jsem nečetla a vůbec neznám detektivní žánr a už vůbec současné severské krimi. Porozuhodná mi přišla kratičká rozprava, kdy detektiv Harry nemá případ k práci a nadřízený se mu omlouvá za nulovou kriminalitu v Oslu. Kriminalitu tedy nutně pak vytváří kriminalista sám, už jen tím, že je, že je ve vztazích, že je v životní mizerii alkoholu a impotence. Vražedný sled jej tedy zasahuje  a nebýt jej, krutost by zůstala neznámá. Opravdu je tedy v Oslu nulová kriminalita nebo je policie neschopná dopadat současné vrahy a vyšetřování se odkládají a zastavují a anihilují v severské tmě, zimě a pustině? Film je mi zajímavý, protože takových podobných neznám, kromě Fincherovy Girl with dragon tatoo