peproch

Velké vyprávění.

Film Martin S věnoval své mamince, která zřejmě nesnesla katolickou zatíženost mafiánstvím a násilím a na postavě mladého dalajlámy ukázal nutnost útěku před násilím. Nehraje tu jediný euroamerický herec.

Co dělají někteří lidé, když jiní lidé klidně spí? V čem jej jejich jinakost? Jsou to halucinace? Není to jen dobrota, která se pokouší prokousat nocí?

Velmi dlouhý, výpravný film a vyprávěný film, snažící se dohledat, jestli násilí neleží v původu NY, jestli není předitalské. A je, a je příšerné.

Především krásné, lidé stroje prostředí motivace. technické mistrovství velkofilmu.

Svižná mafiánská hříčka viděná z perspektivy policie a dvou motivačních scémat, proč a jak u policie působit. Filmovými hvězdami se nešetří, všechny jsou v plném lesku a šťávě.

Tajemný film kde federální agenti jsou jaksi uváděni v omyl. Mistrovské filmařství.

Alternativou k cynickému finančnictví je veselé sexové koksové. Di Caprio je veselý kumpán.

Další výborné hledání řešení a odpovědí na otázku, jak je slučitelné katolictví a násilím, tentokráte v obráceném gardu, jestli katolíci unesou na sobě násilí a stojí-li to za to. Je-li odpadlictví, apostaze, legitimní odpovědí na zkušenost krutosti. Scorsese myslím nabízí tuto odpověď: odpadnout je adekvátní a legitimní reakcí na nemožnost autentického katolictví, sice nešťastnou ale rozumnou odpovědí na nemožnost přestat být katolík a přitom nemoci praktikovat

Ještě jednou a naposled se Martin S vrací k tématu porozumění a nějakému řešení otázky, jak je italoameričanství, katolicismus, mafiánství slučitelné s dobrem. Snad jako Irčan. Jak tomu porozumět? Může dojít gangster rozhřešení a odpuštění hříchů. Vzkaz je: Ano. Ale musí stát o odpuštění, musí projevit lítost. Odpustit mu nemusíte vy, pokud netoužíte po tom, aby i vám byly hříchy odpuštěny. Trest v podobě samožití a odcizení dcery asi není dostatečný, ale nejsme Bůh, abychom soudili. Film je mooooc dlouhý, snad proto, aby se naznačilo, jak dlooooouhýýý je život.