spacylemon

Kečup a glutaman sodný tvoří 80% mého kuchařského umění, na druhou stranu jsem nikdy nepochopil, proč mi v restauraci plesknou na talíř vedle toho dobroučkého smažáku s hranolkama taky hrášek se strouhanou mrkvičkou a kyselým zelím, říkají tomu obloha a totálně to přebíjí chuť všeho ostatního :P ..... Je mi jedno, že je to licenční pořad, je mi jedno, že je to reality show (takže žádná realita), zas tak mi ale není jedno, že občas nepřijde žádné východisko a že se to všechno tak hezky opakuje :-/ Naštěstí Pohlreich je chodící hláškovač a hlavně - míří vždycky na cíl. Přesně, férově(!) a se železnou selskou (teda kuchařskou) logikou.

Mám rád mluvící lišky... aneb Budulínek si za svůj nehezký osud nemohl sám, na ocas ho posadila členka nukleární rodiny... neboli - abych citoval klasika - ideální film, na který vzít holku na první rande.

Nejsem zrovna fanoušek, natož beatlemaniak, ale tohle prostě maká!

Kolik let jsem se snažil sledovat, poslouchat, dokonce mít rád(!) český "indie mainstream" (ne až takový oxymorón, jak jste si mysleli) - nemá to cenu! ... Lence Dusiové vlezlo mlíko definitivně na mozek a mele naprostý pičoviny; a bohužel přesně tak zní i její hudba (dokonce ji už zbártovatěla i ruka(!))... Narcis Carloff na pódiu bezostyšně onanuje, až mu z toho špiní pindík a já se ptám: kde je Rada České televize, když ji potřebujeme?! ... Poslední věc, na které se podílel žánrový oportunista (s)Kleník, a nebyla to úplná blbost, byl Scion v devětadevadesátým... Kieslowski začli zpívat česky, takže z nich teď lezou tzv. chytrý texty (slovní hříčka, pointa, překvapivé přirovnání, teplá lidská pravda, atd.) - nechutně šprťácká kapela... Ty dvoje hipíky pro holky z fildy (Zrní, DVA) jsem eště ochotnej jakžtakž tolerovat... A vyhrál to Bell, kterej asi nikomu nevadil. Komu by taky mohl vadit dospělý pop se špetkou blues a country (strašně zajímavý, fakt že jo)... Ať žije tato anketa oduševnělé kvalitní hudby eště mnoho let a já si jdu radši pustit ňáký dementní primitivní kromaňonský bordel.

Nemá cenu tady něco opakovat - prostě nejtrefnější postřehy napsali fík, Arccos a masik a já k tomu můžu jenom doplnit, že ale vůbec nechápu, jak je možné, že z vyloženě holčičí Mařenky vyrostla ňáká emancipovaná dřevochlapice a z neohroženého Honzíka takový ňouma...?

Nebylo by nic snazšího, než Argumenty odstřelit jako pseudointelektuální slátaninu (jasně, nahej týpek v Botiči má smysl - blablablabla). A přiznám se, občas vůbec netuším, co Abramjan svými dokumenty chce říct, ani co si o nich mám myslet. Přesto, nějakým záhadným způsobem a zcela subjektivně, na mě každá jejich sebeabsurdnější složka funguje a ještě záhadněji rezonuje s mým uvažováním. Upřímně, nikomu bych Abramjanovy filmy nedoporučil, ale CHCI VIDĚT DALŠÍ.

grínpísácká agitka - medvídci umřou, když si budeme dál vesele prdět ve vaně... navíc mi přijde značně sestříhaná, aby nevyšlo najevo, že příběhy s hladovým samcem nemusely dopadnout až tak sluníčkově... no nic, medvědi jsou roztomilí, 3D funguje skvěle (hlavně když se člověk předtím trochu nalízne silným svrchně kvašeným belgickým pivem), takže pro cílovou skupinu - proč ne. ale ty hippie-jipí písnišky Paula McCartneyho byly pěkný opruz.

Přesně ten druh filmu, ke kterému jsem získal tak osobní vztah, že by mě až sralo, kdyby se líbil každému hejhulovi... Jen pro zasvěcené - na ulici se poznáme, za uchem máme mývalí ohon a na nohách boty z nedělní školy.

...ha! tak ono to funguje, i když nejsem ožralý jak hovado..!? jediný opravdu skvělý Jacksonův film: kašička, mozky ven a zas dovnitř; čiré béčko, čirá radost.

... seriál, s kterým bylo báječné vyrůstat; ale ještě mnohem silněji působí, když se k němu člověk po letech vrátí... (i když do těch jemných strun nostalgie občas buší paličkou na maso)