D.Snake

Tohle je pro mě osobně po dlouhé době opravdový návrat ke kořenům a tématům, které jsem miloval na originálu (z roku 1954). Gojira zde není hrdina ani ochránce, nýbrž reinkarnací zla, které si na sebe přivolalo samo lidstvo a jeho design to pouze umocňuje - tentokrát opravdu nechutný mutant, který se přizpůsobuje okolnostem byl skvělý nápad a nakonec asi stěžejní důvod, proč se mi film tak líbil. ShinGoji je pěkně hnusnej zmetek a nemůžu se dočkat dalších filmů z tohoto temného restartu. Jako kontrast k LegendaryGoji to funguje skvěle - fanoušci Kaiju filmů všech druhů se mají v příštích letech na co těšit!

Jediné co snímku dodalo jakous takous hloubku je fakt, že se tvůrci nechali inspirovat skutečnou událostí. Samotný film byl ale zvláštně napsaný, jednotlivé scény do sebe nezapadaly a Mel kolem sebe kydal o pár desítek minut symbolizujícího patosu víc, než bych dokázal strávit. Nechuťárny mu ale pořád jdou skvěle. Pokud chcete vidět válečný film s pacifistou v hlavní roli, Tenká červená linie nabízí mnohem ucelenější zážitek - počínaje lepší režií, konče hereckými výkony a ne tak násilně předanou myšlenkou.

Nová Naděje 2.0

Winter Soldier je konečně film, který se pokusil vybočit ze zajetých kolejí Marveláckých filmů, aniž by začal nudit (IM3). A co si budeme povídat, po prvních solo filmech to šlo s Marvelem trochu z kopce a z celého projektu se stala jedna velká sázka na jistotu. Winter Soldier dal prostor důležitým postavám, které neměly čas se moc prosadit (Fury, Black Widow) a zároveň představil zvrat ovlivňující celé universum, který navíc není o nějakém super silném artefaktu v podobě nějaké koule či krychle - yay! O tom jak působivým záporákem je samotný Winter Soldier není ani třeba hovořit. DC u mě stále vede, ale WS byl krok správným směrem.

To, že Nolan je poněkud jiná liga, jsme už věděli. Tak nějak jsem ho ale považoval za režiséra, který nešlápně vedle především kvůli tomu, že prostě nikdy nic neriskuje. Na dobře promazaném stroji složeném ze svých věrných kumpánů, postavil základy úspěchu i tentokrát, ale svým pojetím, tématem a hlavně ambicemi předčil veškerou svou dosavadní tvorbu (čímž nechci nijak hanobit jeho předešlé filmy). Dnes už si troufám tvrdit, že po letech se o něm bude mluvit jako o legendě, podobně jako třeba o Kubrickovi, kterému tímto filmem složil poklonu. A co se mě týče, Interstellar je od dob Kubrickovy Odysey tím nejpůsobivějším science-fiction, které se dostalo na filmové plátno. Ano, je to smutné, ale je to tak. Až Christopher Nolan a jeho tým dokázal, že za vizuální dokonalostí nestojí pouze pěkná digitální produkce, ale především tvůrčí duch a poctivá práce s modely, kulisami a reálnými sety. A že ty nejlepší herecké výkony podají herci až ve chvíli, kdy jim jsou dopřány adekvátní podmínky, ne prázdná místnost se zeleným pozadím. Třeba zatleskat především Matthewovi a Anne za emocemi nabité ztvárnění svých postav, nicméně poklonu si zaslouží všichni. Zimmer opět předvedl proč je momentálně špička mezi hudebními skladateli a předhodil nám úžasně zkomponovaný soundtrack, který nádherně podtrhoval všechny scény; ve vypjatých situacích mě málem zvednul z židle. Mám v hlavě asi 4 scény, které se díky kombinaci všech těchto faktorů navždy zapíšou do historie kinematografie. Jak už to u Nolana bývá - opět vytvořil tu správnou recepturu, opět zůstává na pozici dosud nechybujícího režiséra a už teď se můžeme ptát s čím proboha přijde příště. Ještě bych rád zmínil, že Interstellar byl první film, na který jsem šel do kina 2x a druhá projekce mi přišla ještě lepší naž první, protože člověk se už nemusí soustřeďovat na technické aspekty příběhu a může se nechat unést tou emocionální jízdou. 10/10

Chěl jsem tomu dát šanci, fakt že jo. Ale po 10-ti dílech žalostných hereckých výkonů (především v podání představitele hlavní role) a trapných dialogů, jsem s tím byl nucen seknout.

Bohužel to postrádá veškeré kouzlo své předlohy. Okleštěn o většinu velrybářské omáčky a Ishmaelovo filosofování, je filmový Moby Dick jen chabým stínem toho knižního. Navíc příliš zjednodušené/zkrácené scény ve výsledku působí velmi nevěrohodně. Musím pochválit herecké výkony, výpravu, i velryby, které vzhledem k roku vypadají docela věrohodně. Jen kapitán Achab ve mě nevzbuzuje tolik respektu, jak bych si představoval, a tak jsem asi jediný, komu se Gregory Peck v jeho roli moc nezamlouval. No co už, řemeslně to je dobře zvládnutý kousek, ale jakožto fanouška knihy mě spíše zklamal.

Heisei éra je pro mě znovuzrození legendy Godzilly, která od originálu začala pomalu, ale docela jistě upadat a proměňovat se ve frašku (hlavně pod vedením Fukudy). Design už se taky začína opět přibližovat mému gustu, v příštím díle to už dotáhli k dokonalosti. Jinak je to dějově lehce nadprůměrný snímek, který se místy strašně táhne. Jako návrat ke kořenům ho ale oceňuju. 6/10

Scénáristicky naprostá zhovadilost, ale na stupni zábavy jeden z nejlepších dílů. No kdo by proboha nechtěl vidět Mecha-Ghidoru? Proč fanoušci odsuzují tento díl na základě jeho naivity a hlouposti, a Showa Godzilly z konce 60. a 70. let (prakticky všechny Fukudovy sračičky) si vychvalují, mi je záhadou. Víceméně jediný problém vidím v tom cestování časem - jako to je ostatně u většiny filmů, tvůrci nezvládli takhle zamotanou spleť paradoxů už rozmotat, a podle toho to taky vypadá. To ostatní se mi líbilo. Film přišel se zajímavým origin story pro Godzillu (už méně zajímavým pro Ghidoru, ty plyšové netopýry si mohli odpustit, strašně mě naštvalo, že už není vesmírný plenitel planet) a nabídnul velmi zajímavé postavy a s nimi i velmi dojemné scény (závěrečné setkání Shinda a Godzilly je jeden z mých nejoblíbenějších momentů celé série). No... Prostě mě to bavilo. I přes ten stupidní scénář. Slabších 7/10

Co se zábavnosti týče, pro mě jedna z nejoblíbenějších Showa Godzill. Oproti posledním cca pěti dílům tady hlavní hrdinové nejsou na zabití a monstrům se nemotají do záběrů, takže závěrečný tag team mezi čtyřmi monstry, plný wrestlerských šíleností, si můžete nerušeně vychutnat. Nebýt tolika nestydatě zrecyklovaných záběrů z minulých filmů, dám za 4*.