Orgic

Trapnost, kterou v pomalém tempu prokládá jenom křeč a ubohost. S každou další scénou tohodle výplodu se jenom prohlubuje pocit zmaru a wtf. Neexistuje důvod (snad kromě chronického sebemrskačství nebo sázky kdo dá víc), proč se na to dívat.

Stará, co zřejmě nikdy nepracovala rukama, protože jí všechno udělá friendzoned týpek s kšiltovkou naopak, a mladá, která všemu rozumí, ale pořád koumá s kým zrovna chodit. A obě mluví, a to neustále. Když nemluví spolu, mluví s někým jiným, a když nikdo nablízku není, mluví do telefonu. Je jedno o čem, nemusí to dávat smysl, ale slova musí proudit kadencí cca 10 slov za vteřinu. Všichni kolem ty dvě trpělivě poslouchají a občas jim nahrajou na humornou glosu. Děs běs.

Nádhera. Symbolický komorní příběh jednoho ajznboňáka z drsného totalitního pohraničí. Zpracování je výborné, ale příběh, který se jako ta mlha v Jeseníkách jen tak naoko ledabyle táhne nocí, mi učaroval překvapivě ještě mnohem víc. Filmu i scénáři se dá pár chyb vytknout, ale celkově celek působí mezi zběsilými moderními filmy jako příjemné retrozjevení ala snová parní lokomotiva. Jen škoda že film netrval ještě o půlhodinku déle a nebyl čas dát postavám víc prostoru.