smajly

Po shlédnutí originálních muzikálových Bídníků v Londýně jsem neodolal a pustil si pro srovnání filmovou verzi. No...nenadchlo mě to tak, jako jevištní podoba, ale myslím, že to ani nebylo možné. Takže celkově za obě zpracování Bídníků, za hudbu a texty písní, za skvělou výpravu filmu a za Samanthu :-), dávám plný počet hvězd. 85%.

Začátek seriálu odehrávajícího v hlubokém socialismu byl zajímavý díky věrnému vyobrazení tehdejších poměrů včetně hmotných reliktů a člověk mohl mít pocit, že se vrátil o 40 let zpět v čase. Postupně ale děj začal směřovat k něčemu jako je "růžovka" a seriál přestal být originální. Nicméně na naše současné seriálové poměry je to nadprůměr. 55%.

Kam se hrabe Pearl Harbor. Pan Svěrák ukázal, že režisér nepotřebuje hollywoodský rozpočet, aby natočit výborný válečný film. To, že ve filmu není každé dvě minuty akční scéna plná výbuchů, filmu myslím spíše prospělo. Je pravda, že film hraje už od začátku tak trochu na city, ale pokud jde o retrospektivu podávanou z komunistického lágru, vidím v tom spíše historický obraz doby s morálním poselstvím. Hádek a Vetchý excelovali a Vetchý v dost možná svém životním výkonu. Realistické vzdušné bitvy (natočené pouze s dvěma letuschopnými letadly), vkusná milostná zápletka, pravdivý obraz doby a poměrů po válce, mírný pocit národní hrdosti...za to všechno 88%.

Co se týká děl z našich luhů a hájů, jde o mírný nadprůměr. Herecké obsazení je slušné a výkony rovněž. Líbila se mi Aneta Krejčíková v roli slepé holky...popravdě jsem z ní byl i trochu na měkko :). Jinak je to vyložená oddechovka s nijak složitým dějem a několika vtipnými momenty. Pěkných 60%.

Netradiční snímek, který vznikl v době hlubokého propadu nedůvěry ve vládu a věci s ní spojené v USA 70. let, takže za vznikem tohoto filmu je nutno hledat historické reálie jako válka ve Vietnamu, nevyjasněná smrt JFK a aféra Watergate. Tomu, kdo holduje spíše konvenčnějším "detektivkám", film dost možná nesedne. Po několika minutách od začátku filmu začnete být napjatí, jak to asi skončí, v tomto stavu vydržíte asi do tří čtvrtin filmu, kdy začnete tušit, že to dopadne nějak divně, abyste si při závěrečných titulcích uvědomili, že to vlastně nedopadlo skoro nijak :-). Pointa tohoto filmu se hledá jen opravdu těžko, ale děj vás slušně vtáhne i když přesně nevíte co co jde. Spojit notnou dávku konspirace s těžko zpochybnitelnou realitou není vůbec špatný nápad. Vše se navíc točí kolem Hackmana, který zahrál jak je jeho dobrým zvykem na výbornou a role mu sedla jako ušitá. Dávám 60%.

Je to klon Pána prstenů, což s sebou přináší klady a zápory. Hlavním záporem je to, že diváka nečeká nic nového pod sluncem: hlavní hrdina se skupinou kámošů se vydají na cestu za něčím, během které potkají rozličné zrůdičky a svedou hodně efektní bitky (samozřejmě za použití nejmodernější filmové techniky). Všichni, kterým se líbil Pán prstenů, ocení stejně i Hobita. Bilbo na Froda trochu ztrácí, ale opravdu jen velmi málo, a navíc je to subjektivní pohled. Trochu se bojím, aby v dalších dílech nedošel filmu dech...přece jen předloha k Pánu prstenů je obsáhlejší a trilogie z ní šla jakž takž vymáčknout, jsme zvědavý Jak se pan Jackson dějově popere s útlejším Hobitem. Je to ale hezká podívaná, která určitě nenudí! 72,5%.

Hodně se tady píše o demýtizaci westernového žánru, ale já bych to zas tak dramaticky neviděl. Nesmiřitelní bezpochyby patří mezi westernová áčka, ale že by se Eastwoodovi podařilo něco až tak zásadního? Nebo že by dokonce překopal všechny zažité stereotypy, které známe z bezpočtu jiných filmů z divokého západu? To ne. Eastwoodův realističtější pohled a to že, hodní nejsou v tomto filmu hodní a zlí nejsou zlí, je jediným vybočením ze zajetých kolejí. Nutno říct, že filmu to velice prospělo a s hvězdným triem hlavních postav z toho dělá opravdovou špičku mezi westerny. Jako filmu 78%, jako westernu 88%.

Docela fiasko, přitom z námětu na motivy románu Julese Vernea by se dalo vypotit daleko více. Zastávám názor, že když nemám na to udělat zvláštní efekty kvalitně, tak se do nich nepouštím...tady se do nich pustili a bylo to místy opravdu až smutné. Když už se nerozvážně pustíte do sledování tohoto filmu, počítejte s dlouhými sekvencemi, u kterých se budete vyloženě nudit. Ani herci vás dle mého názoru neosloví, tak třeba postava profesora mi přišla vyloženě nesympatická. Celkově nemastné, neslané. 20%.

Podle mě je to hodně povedená povedená sloučenina Orwellova románu 1984 a Matrixu (co se týká vizuální stránky). Dekadentní sci-fi, ve které se vládnoucí společnost rozhodla zničit veškeré pocity, jako zdroj všeho zlého je zajímavým námětem, podle nějž má film spád od začátku až do konce. Akční scény jsou zvládnuty hodně dobře, i když kamera je při nich hodně okopčená z již zmíněného Matrixu. Atmosféra beznaděje mě uhranula, herci si taky zaslouží pochvalu, i když je škoda, že to Sean Bean zabalil už na začátku. Zkrátka se mi to líbilo a dávám 82%.

Opět jsem se přesvědčil, že Monty Pythonský humor jde zcela mimo mě. U Života Briana jsem se možná dvakrát pousmál, ale z 99% mi to přišlo jako strašná hovadina plná trapných, naivních a přehrávaných scén...což je dost možná to, co na Monty Pythonech ostatní obdivují. Film měl pro mě dva světlejší okamžiky: jednak to byla písnička Always look on the bright side of life a pak taky to, že hned potom film skončil :-). Fanoušci M.P. prominou, ale pro mě 40%.