Batahst8

8/10. The Boys to rozhodně není, ale i přesto je Gen V extrémně povedenou a esteticky podobnou záležitostí, která je správně ujetá, zvrhlá, gore a komediální. A do toho všeho se nebojí mluvit o dost důležitých aktuálních problémech. Tvůrci navíc občas přijdou s hodně zajímavou akcí nebo cool nápadem (viz. maňáskové, a nebo okno). Postavy jsou fajn, ale kdybych to měl srovnat s postavami z The Boys, tak The Boys vedou o hodně. A horší postavy nejsou jediným problémem. Tvůrci totiž příběh a jednotlivé zápletky dost urychlují a někdy dokonce ani neví, co s nimi. Ale i tak jsem si to neskutečně užil a utvrdilo mě to v hajpu na čtvrtou sérku The Boys.

8/10. Never…………more Flanagan, more Flanagan a ještě jednou more Flanagan. Pád domu Usherů potvrzuje, že Mike Flanagan patří k nejlepším novodobým hororovým režisérům, jehož tvorbu stojí za to sledovat. To jak umí pracovat s kamerou, s kompozicí, s barvami a se světlem je neuvěřitelné. Samotný příběh mi přišel dosti dost zajímavý a originální, byl vyprávěn neskutečně poutavě a s přibývajícím časem Flanagan víc a víc napíná atmosféru. Ústřední motiv chamtivosti je dle mého výtečně vystavěn. Poeovské motivy jsou někdy trošičku zbytečné, ale někdy jsou i celkem cool. A momenty, kdy postavy vedou monology o naší době, ve které žijeme, patří k vrcholům letošního seriálového roku (např. monolog o citronech). Skvostná je též hudba od The Newton Brothers, jež dechberoucně pasuje do jednotlivých scén. A herci? Tak ti jsou všichni výborní a minimálně Carla Gugino tu podává životní výkon. Pád domu Usherů je výbornou záležitostí, se kterou mám vlastně jenom dva problémy. První je ten, že příběh i přesto, jak je zajímavý a originální, je dost předvídatelný. A druhý problém má s koncem, který jakoby mnou proplul  a nic se mnou neudělal.

Nijak převratná epizoda, ale pořád neskutečně zábavná a vtipná. Hugh Jackman dle mého trošičku zbytečný, ale naopak Predátor a sekačka jsou neskutečně v topu. P.s.: Nový dabeři jsou super.

7/10. Tohle je přesně to Star Wars, které miluju. Ano, ani tentokrát to není dokonalé a poslední dvě epizody byli už naprosto zoufalé. Ale těch prvních šest epek bylo fakt kurva něco, fenomenální akce, každých 5 minut se něco dělo, tvůrci neustále přicházeli s cool nápady a super interakcemi, seriál byl fakt na top produkční úrovni a některé momenty působily až filmově (první setkání s Thrawnem!!!!!). Jenže pak přišli poslední dvě epizody, které jakoby vypadli z úplně jiného seriálu, spousta cringe momentů, nepromyšlených detailů a trapné akce. Rosario Dawson je jako Ahsoka perfektní a neskutečně se do té role hodí. O trochu ji přeci jenom ještě převyšuje Natasha Liu Bordizzo jako Sabine Wren, s níž má Ahsoka skvostnou chemii, a jenž v průběhu seriálu působí jako protipól Ahsoky. Avšak nejlepší ze všech je extrémně charismatický Ray Stevenson jako Baylan Skoll, jehož všechny scény jsou vrcholem seriálu. Ale i zbytek postav je hodně super. Ahsoka je rozhodně velmi kvalitní Star Wars seriálový počin, ale mohla být i o dost lepší, nebýt toho fakt skličujícího finále, takhle je to na úrovni třetí sérky Mandaloriana.

6/10. Bohužel nová sci-fi klasika se tady nekoná, což je mega škoda, protože ten potenciál tu byl enormní. Gareth Edwards patří k mým oblíbencům, protože jak jeho Godzillu, tak i Rogue One považuji za výborné filmy, které se v některých momentech nebojí vyskočit ze škatulky klasických blockbusterů (hlavně teda Godzilla). A The Creator je v tomhle naskrz stejný, jenže oproti Godzille a Rogue One si tady Edwards psal scénář ve směs sám, což byla dost velká chyba. Edwards je totiž fenomenální režisér a designér, ale taky dost špatný scénárista a vypravěč. Aby jste mě nechápali špatně mě vůbec nevadí jednoduché příběhy, avšak zde to už nebylo jednoduché, ale banální. Já bych ten film i dost v klídku rád bránil a i s hodnocením bych byl o něco výš, nebýt toho fakt příšerného a nesmírně zrychleného finále. A pokud jste se stejně jako já těšili na nějaké ty myšlenky, tak ony ve filmu celkem jsou, leč nejsou absolutně využity. Ale už k něčemu sakra pozitivnímu, a to dost hodně pozitivnímu. Ten film vypadá kurva nádherně, a to jak vizuálně, tak i designově a vůbec nevypadá na 80 mil., ale tak na 250 až 300 mil., což já jako absolutně nechápu. Dopomáhá tomu dechberoucí kamera Greiga Frasera a Orena Soffera, která se z každého záběru snaží udělat něco výjimečného. A jak už jsem zmínil, Edwards je sakra fenomenální režisér, který přesně ví kdy má zpomalit a kdy zrychlit, umí udělat neskutečně nápaditou akci, každých deset minut přichází s nějakým cool nápadem a  každé dvě minuty přijde s nějakou brilantní designovou atrakcí. Hudba od Zimmera je zase poveda, i když tentokrát to není žádný masterpiece. Herci jsou dost v pohodě, hlavně teda mladá Madeleine Yuna Voyles, ze které by mohla vyrůst vcelku velká hvězda. A ten svět je výborně vystavěn a okamžitě chci z něho vidět víc. The Creator je bohužel zklamáním, který sice vypadá naprosto Božsky, ale příběhově je na tom špatně.

8/10. Řeknu to hnedka na začátek, za mě je to prostě kinematografický zázrak a film, který by každý český divák měl vidět, protože něco takového tu už hodně hodně hodně dlouho nevzniklo. Robert Hloz a lidi kolem něj vytvořili něco, co by jim mohli závidět i top tvůrci v Hollywoodu. Už hned první záběr, který jakoby vypadl z Blade Runnera od Denise Villeneuva, vám ukáže, že tady se bude kopat trošičku jiná liga. Jedná se totiž o audiovizuální atomovku se skvostnými efekty (i my češi to dokážeme líp, jak ten marvel), parádní architekturou, Božím designem, cool nápady, báječným světem, výbornou kamerou, úžasným záběrováním a dechberoucím soundtrackem. To celé ještě jistí v režisérském křesle výborný Robert Hloz, na kterém je vidět, že má nakoukáno. Obsazení je taktéž suprově vybráno, obzvlášť bych chtěl vyzdvihnout Andreu Mohylovou, která je neokoukaná a velmi talentovaná. Bohužel film má i to ale, a to ale spočívá v tom, že scénář není oproti zbytku filmu, tak peckovní jak by mohl být. Ano, podle mě se nejedná o takový průser, jak tady někteří píšou, ale pořád si myslím, že si nad tím tvůrci přeci jenom mohli dát víc času. To finální hodnocení je asi trochu přehnané, ale mě to skutečně enormně dostalo a chyby nechyby takové filmy se tu u nás prostě netočí.

10/10. Internetem se šíří zprávy, že Pixar ztrácí svoje kouzlo, energii a už nevytváří takové bomby jako za mlada. No, já s tím rozhodně nesouhlasím. Elemental může být pro někoho fajn animák, který si užije a za pár dní na něj zapomene a já to plně respektuju, ale já osobně na to asi do smrti nezapomenu. Aby jste byli v obraze. Stejně jako Ember, tak i já moc s lidmi nevycházím a taky jako ona mám někdy psychické výbuchy. Stejně jako Wade, tak i já jsem extrémně extrémně citlivej kluk, jehož rozbrečí snad úplně všechno. A stejně jako oba naši hrdinové, tak i já nevím, co ze životem. Ano, možná to beru víc osobně než bych měl, ale mě je to vesměs jedno, protože mě se to fakticky neskutečně dotklo, a to až tak moc, že jsem od půlky filmu až do závěrečných titulků neustále brečel, brečel a brečel. Příběh se může zdát být jednoduchý a ve skutečnosti je i jednoduchý, ale je nesmírně silný, parádně emocionální a vytěžený do úplného maxima a to pro mě stačí, protože v jednoduchosti je nádhera. Přidejte si k tomu ještě ten úžasný pixarovský vizuál (ahhhh, ten oheň je neskutečně sexy) a Boží originální svět. Woooooow, za mě dost možná nejlepší Pixar film vůbec. P.s.: Film není určený pro děti, ne proto že by se tam dělo něco extrémního, ale spíš proto že ho nepochopí.

5/10. Tak on to ten Marvel zase podělal a z komiksového nápadu za milion dolarů (i když v trošičku okleštěné verzi) udělal pouze fajn jízdu. Jako dokud jsem neuviděl první díl, tak jsem si říkal, že kdyby to byla fajn jízda, tak bych byl hodně spokojenej, jenže pak jsem viděl první díl, který mě odpálil. Mělo to skvělou atmosféru, parádní dialogy, vcelku dost hravou režii, kurde zajímavý příběh a hlavně emoce. No, ale pak přijde půlka seriálu a všechno, co do té doby seriál budoval a co mu tak šlo, se začne bortit, zmizí v podstatě všechny intimní dialogy a na všechno se začne spěchat. A to celé vyvrcholí v totálně trapném digitálním finále, které vůbec nedává smysl. Co se týče postav, tak Fury s Talosem májí geniální chemii (dialog mezi nimi na začátku druhé epizody ve vlaku je nejlepším dialogem MCU), Emilia Clarke je totální missed cast, Kingsley Ben-Adir se sice snaží aby jeho záporák byl nějak zapamatovatelný jenže scénářem je jeho záporák naprosto prázdný, no a Olivia Colman si to neskutečně užívá a ten její britský přízvuk je libovej. Seriál nakonec skrz tu první půlku dopadl fajn.

7/10. Dost pohodová zábava, která samozřejmě má nějaký přesah, je audiovizuálně peckovní a je naprosto odlišná oproti všemu, co jste mohli vidět za posledních pár let, ale ve své podstatě, to fakt víc než pohodová zábava není. Ano, ten sociální přesah tam je, ale upřímně když už jsem tu v podstatě stejnou frázi, slyšel ve filmu pošesté a následně posedmé, tak mě to fakt už začalo trošičku nudit, a to hlavně teda na dojemném konci. Upřímně já tu nechci znít nějak negativně, protože film se mi fakticky moc líbil a jsem neskutečně rád, že film vzniknul, jelikož se to vymyká úplně všemu, co se v Hollywoodu momentálně dělá, za což jsem enormně rád. Jinak Margot Robbie se pro roli Barbie narodila, moje dvojče Ryan Gosling si krade celý film pro sebe a okamžitě chci s ním spin-off, zbytek castu je cool a celkem sexy (na Emmu Mackey a Alexandru Shipp by jsem se mohl koukat celý film), muzikálová čísla jsou parádní a 95% fórů je fakt luxusních. P.s.: Ken (Ryan Gosling) je největší chudák filmu a totálně ho chápu.

9.5/10. Jako wooooow, tohle bylo fakticky něco. Christopher Nolan je můj vůbec nejoblíbenější režisér, kterého naprosto miluju a považuji ho za režijního génia (stačí se podívat na to, jak jsem hodnotil jeho předešlé filmy). Ale i tak jsem se před projekcí trochu bál jestli náhodou nebude na Nolana obyčejný biografický film trochu málo. A víte vy co, není, jelikož Nolan je masterpiece genius, který ví jak udržet diváka v pozoru po celou 3 hodinovou stopáž, tak aby ani nemrkl. Po audiovizuální stránce se opět jedná o vrchol kinematografie, kdy Nolan opět skvostně pracuje se zvukem, s hudbou a s absolutně „Božskou” kamerou Hoyte van Hoytema, která nám dává naprosto fantastické záběry. K tomu si ještě dejte perfektní naturalistický soundtrack Ludwiga Göranssona a garantuju vám, že po audiovizuální stránce asi letos už nic vypiplanější neuvidíme, vlastně jo, Dunu: Part Two (sorry Denisi, skoro jsem na tebe zapomněl). Co se týče samotného vyprávění, tak je Christopher zase o něco hravější a inovativnější, kdy během těch tří hodin vystřídá asi tři žánry, kde první hodina je klasický biografický film o tvůrci atomové bomby, druhá hodina působí jako psycho thriller s hororovými prvky a třetí hodina je soudní drama, které spíš připomíná Aarona Sorkina. A všechny tyto části filmu fungují minimálně bravurně. Plus do toho ještě rozpléta mnoho neskutečně silných sociálních a existenciálních otázek, např. zda jsme sami odsouzeni k záhubě nebo zda je dnešní chování k vědcům správné. To celé ještě podporují výborní herci, kdy Cillian Murphy je v hlavní roli naprosto démonickej, ale kdybych měl fakticky říct pouze jednoho, tak asi řeknu Roberta Downey Jr., jenž ve své kariéře snad nikdy nehrál líp. Ale třeba i takový Matt Damon, Florence Pugh a nebo Josh Hartnett byli fakt suprový. Mimochodem Florence Pugh tu má jednu z nejžhavějších sexuální scén za posledních pár let, která je dost možná ta nejžhavější od Vlka z Wall Street, a to je co říct a plus to prostě ještě musím říct, že v životě jsem ve filmu neviděl lépe záběrovany ženský prsa. Nolan je zkrátka Bůůůůůůh, který opět dokázal natočit totální bombu, bohužel tentokrát to není až taková bomba, skrz to že emočně mě to nedostalo, tak jak bych si přál. Tedy na Nolanovi poměry průměrnější film, na poměry současného Hollywoodu audiovizuální a vypravěčsky inovativní Masterpiece, který okamžitě musíte vidět v kině a ne jednou. O tomhle filmu se prostě nedá bavit, musíte ho zkrátka vidět v kině.