LachtanShows

Tři dny nazpátek jsem viděl čtyřicet let staré Krameriová versus Kramer, kde si Meryl Streep střihla hodně nepříjemnou roli a v přesných šlépějích kráčí i tady. Je to ovšem paní herečka, tudíž jí v tom záporáctví mírně podporujete. Ale stejně doufáte, že nic neskončí v její prospěch.

Když si to necháte dokonce celý měsíc proležet v hlavě, už to není takový odvar. Linka se Zoe Kravitz mi přijde už přebytečně deprimujicí a nějak té herečce nemůžu přijít na uvěřitelnost jejího snažení.

Vždycky jsem se snažil epizodám, kde hlavní prim hraje Krusty, vyhýbat, ale to kouzlo prastarých dílů bylo cítit i zde a celých 20 minut jsem si po "simpsonovsku" patřičně užil.

Teď náš život až do června 2020 ztrácí smysl. Cliffhanger jako blázen, snad alternativní svět/y neuberou na kvalitě!

Jestli se něčemu říká láska, tak je to moje opojení tímhle bravurním seriálem, který i pouhou hodinu před finále jedné ze svých sérií komplikuje story natolik, že třetí řada nemůže stačit ji celou vysvětlit.

Bylo hodně nostalgické vidět všechno idylicky vypadající před tím neutichajícím zmatkem, který odstartoval Michael.

Nejemotivnější scéna, na kterou jsme čekali od první epizody celé show. Ulrich byl vždycky postavou, které nejvíce fandím.

Motem celého seriálu je věta, která mi nahání husí kůži na všech možných místech těla: "Ich bin du!"

Chudák Helge trpí celý život pro dobro/zlo celého cyklu a Claudie si jen tak lítá mezi časovými liniemi.

Každý má své temné tajemství. Už i ti, co se doposud tvářili poněkud nevinně.