curil

Před natočením dalších dvou dílů filmové série "Sedmé roty" se rozhodl režisér Robert Lamoureux realizovat se svými třemi hrdiny z válečného filmu "Kam se poděla sedmá rota?" Pierrem Mondym, Jeanem Lefebvrem a Pierrem Tornadem příběh ze současnosti. Po velkém úspěchu se dostavilo mírné zklamání, vždyť legraci z "boschů" si nenechá žádný frantík ujít. Charakter hlavních postav se liší, nejsou to už naivní vesničané a maloměšťáci, ale spíše nešťastní lidé s existenčními problémy. A pro ně je šance na bohatství velice inspirující i za cenu nějakého porušení zákona. Zajímavá role Jeana Lefebvra jako nezaměstnaného bratra Louise, který nadává svým dětem za vysokoškolská studia, protože po letech lenosti musí nastoupit do práce, aby je mohl podporovat.

Klasická americká kriminálka ze sedmdesátých let, která ve své době přinášela vše, co má ve správné detektivce být. Charismatický hlavní hrdina v podobě  Roy Scheidera, napětí, drsné scény a pravé násilí. Děj hodně připomíná romány Raymonda Chandlera nebo Dashiella Hammetta, jen posunuté o nějakých čtyřicet let v čase. Ve filmu vyniká automobilová honička pravých amerických bouráků, jak už známe z podobných detektivek např. Bullita.

Další z nostalgických zavzpomínání na západoněmeckou produkci a koprodukci vč. s tehdejší ČSSR. Film ve své době viděl každý fanda aut, čímž nemyslím wartburgy, moskviče, volhy, trabanty, žiguly, olcity atd. Filmu nelze upřít napětí, opravdu krásné auťáky a solidní herecké obsazení. Není to náročná podívaná, ale splňuje svůj účel; honičky, krásné evropské destinace - Alpy,   Riviéra. Snad lze zmínit i dabing, kdy B. Stephana namluvil Jiří Schmitzer, který daboval poprvé a myslím, že i naposledy.

Průměrná americká komedie s obehranými vtípky a předvídatelnými situacemi ve vztahu dvou hlavních postav. Stejně tak asi těžko překvapí některého diváka konec příběhu, který nebudu prozrazovat, jak je jindy mou slabostí. Kladem filmu jsou výkony J. Segela a E. Bluntové, kterou mám čím dál raději. Jejich špičkování v dlouholetém vztahu ale také začne po určité době nudit. Nevím, který muž by obětoval slušně rozjetou kariéru v jednom z nepříjemnějších měst Států za úspěch svojí snoubenky v nejistém zaměstnání na univerzitě v neatraktivním prostředí. Jak se ukáže, Tomova oběť není adekvátní vzájemné lásce, která podle mého názoru i přes sňatek skončí nakonec rozchodem, nerovná dvojice.

Zkušený scénárista francouzských filmových komedií a kriminálních filmů Michel Audiard v jedné ze svých režií filmu, který splňuje oba žánry. Když hrají hlavní role Annie Girardot a Bernard Blier, nemůže jít o   propadák, i když tentokrát příběh balancuje na hraně. Trochu fantastický stroj na lidské ostatky, z nichž se vyklubou i ty "pravé" ostatky církevních celebrit, je také na rozhraní vkusu a nepomůže tomu ani libozvučná samba, když strojek dělá "řízy, řízy". Malinko mi připomíná naši "Adélu", když vyplivne nestravitelné zbytky a také za zvuků hudby. Tentokrát se dají dobře zpeněžit a Vatikán mlčí. S překladem bych si poradil jinak, volně "Méně mluví, více   zabíjí".

Shlédnuto na YouTube dne 28. 9. 2023 v originálním francouzském znění.

Viděno na YouTube dne 27. 9. 2023 v anglickém znění.

Americká komedie je spíše pro ženské divačky, které zřejmě budou fandit sebevědomé dívce, která nemá na to, aby byla zrovna hvězdou maturitního plesu. Ale jeden úder do hlavy všechno spraví a už je tu vyfabulovaný příběh, který hýří trapnými fórky pro mě málo humornými. Představitelka Renee mi nebyla sympatická ani na začátku, ani na konci. Celý film vlastně vychází z jednoho jediného gagu, což nestačí upoutat pozornost. Navíc to řečnění hlavní hrdinky v závěru filmu o tom, že ať je žena jaká je, je stejně krásná, jak se cítí. Pro mě těžko přijatelné. Další šanci už filmu nedám.

Další z výborných francouzských kriminálek ze sedmdesátých let. Hodně připomíná film "Čas vlků" z roku 1970 se stejnými představiteli (Hossein, Aznavour, Minski, místo jedné italské hvězdy - Virny Lisi, druhá Elsa Martinelli), režisér Sergio Gobbi nyní jako producent, stejný scénárista A. Tabet. Podobný děj o dvou přátelích a jejich setkání po dlouhých letech, dvou protikladů. Originální nápady jako první setkání v hospicu u starce, který přátele vychovával; při loupeži v bance použití falešné mrtvoly pro zastrašení rukojmí; vyšetřovací postupy inspektora Grazziho (v bezvadném podání Michela Constantina, mohl dostat větší prostor), které jsou značně neortodoxní; demoliční stroj jako způsob likvidace úkrytu gangsterů atd. Trochu mi není jasná Ericova  motivace při loupeži, ale je to spisovatel s fantazií.

Krimikomedie provede diváka několika zeměmi a hlavně mnoha prostředími, kde se odehrávají honičky v autech, na motorkách nebo člunech v grachtech starého dobrého Amsterdamu. Té akce je na malého českého človíčka až moc, působí to někdy až přehnaně. Kdyby dvojici hlavních představitelů netvořili Ryan Reynolds a Samuel L. Jackson, nebyla by moje spokojenost zase až taková. Lepší než ty jejich ruchačky jsou jejich kecy a jiskření mezi nimi. Jen mě mrzí, že zase hlavní záporáci pochází z východní Evropy, i když místo Rusů jde o Bělorusi. Ale je v tom vůbec nějaký rozdíl? Hollywoodští autoři jedou podle šablony, v severských filmech představují zase mafiánské zlo zločinci ze zemí bývalé SFRJ