MaleRipley

Když se řekne South Park, spoustě, možná i většině lidem se vybaví jen hromada vulgarit a neustálé narážky na židy, obezitu, vážené umělce, mentálně a fyzicky postižené lidi, sexuální orientace, odlišné rasy atd. atd. atd... Přiznávám, že v dětství tomu u mě nebylo jinak, měl jsem doma originál DVD s filmem a kompletní edici prvních 6 sérií, přičemž některé epizody jsem byl schopný sjet i 10x za sebou, jen kvůli dardě sprostých slov. Jak jsem postupně vyrůstal a rozšířil jsem si trochu obzory o světě, začal jsem tak nějak víc vnímat co se děje kolem, (ne)chápat svět takový, jaký je.. Tak jsem začal postupně chápat i mnohem hlubší podtext South Parku a tím jsem se do něj snad každým dnem zamiloval o něco víc. South Park je zcela nekonveční satirická záležitost, která vytahuje na povrch mnohdy ta nejcitlivější diskutovaná témata naší společnosti a pouze nám nastavuje naše zrcadlo trochu ostřejším způsobem, což se mnohým nemusí tak úplně líbit. Pro mně se ale SP díky tomu stal největším fenoménem a snad tou nejvíce srdeční záležitostí. Parker se Stonem totiž v mnoha epizodách vystihli dokonale můj pohled na v podstatě celej ten nekonečnej kolotoč stále dokola stejných nejvíce řešených témat, jejichž základ je po desetiletí stále stejný, jen probíhají stále drobné aktualizace. Přestože někteří jedinci, kteří nemají hlubší vidění (nebo prostě širší přehled), v tom vidí jen vulgární slátaninu a zaujatost vůči určitým skupinám lidí, popř. sektám, je South Park paradoxně tou nejobjektivnější satirou v aktuálním světě. Ten kdo chce, zcela jistě bez problému pochopí, na co hlavně Parker se Stonem ve svých epizodách poukazují. Naprosto jednoduše a obecně řečeno, South Park nám pouze ukazuje, že lidská tupost nezná a asi nikdy nepozná hranic. A teď něco pro hatery South Parku, takový alternativní komentář, kterým se podíváme na tento animovaný pořad jejich očima a jejich pohledem, respektive spíše pohledem čerstvě náctiletých dětí, bez jakéhokoliv smyslu pro podtext :D <3 South Park mě toho naučil opravdu mnoho, mimo jiné třeba že: Knihy jsou naprosto o ničem a jedině televize a filmy nás mohou poučit. Každý černoch umí na baskytaru a král černochů je Jesse Jackson. Konspirační teorie o vládním spiknutí 11. září vytvořila sama vláda. Když vám někdo unese dítě, určitě to byl "nějaký Peruánec". Lidem s prdelema místo obličeje bychom se neměli smát. Každý Číňan umí postavit velkou zeď. Když zlenivíte a místo kamenných obchodů se spolehnete pouze na donášky, poslíček vám dřív či později opíchá starou. Z Němců si nikdy raději srandu nedělejme. Veškeré dobrodružné cestovatelské kluby jsou ve skutečnosti tajné spolky pedofilů. Asbergerova nemoc neznamená, že máte v řiti hamburgery. Al Gore je paranoidní šílenec. Mel Gibson je úchylný submisivní sadistický prase a Umučení Krista bylo jen uspokojení jeho zvrácených choutek. Tom Cruise je totálně labilní urážlivý melancholik. Russel Crowe je naprostý buran, který se umí jen rvát. Sarrah Jessica Parker je prostě k smíchu. Rozměry prdele Hillary Clintonové začínají ohrožovat svět. Pokud má konec světa přijít 2 dny před pozítřkem, můžete začít hystericky panikařit. Zrzci nemají duše... ... a mnoho dalšího.

Strhující pokračování o "teen" psychopatech, kteří neustále pronásledují nebohou Sydney a masakrují všechny její přátelé. Opět se tu dočkáme mnoha velmi povedených hlášek, trefných narážek a odkazů na jiné filmy, netrpělivé vyčkávání a tipování další oběti, honby za týpkem (nebo snad "borkou"?) skrývající se pod legendární Ghostface maskou.. Proč je podle mě v tomto případě dvojka lepší, než první díl: 1. Svižnější tempo, které tomuto filmu jen prospělo. 2. Více vtipných hlášek. 3. Více napínavých okamžiků, není to jen čistá sázka na lekačky, jako v předchozím díle. 4. Vyspělejší a hezčí Neve Campbell. Pro filmové kritiky asi nic neříkající typický a okoukaný slasher, pro mě ale srdcovka od dětství, která si dokáže utahovat z hororového žánru i sebe sama. Craven to prostě pojal trochu jinak a povedlo se mu to.

Dodnes suverénně nejlepší Wanův kousek. James si zde dokonce dle mého názoru sáhl na hranici geniality. Psychologické hrátky, hledání pachatele, falešné stopy, šokující rozuzlení. Film vám nenabídne snad jedinou slabší pasáž, kdy si můžete oddechnout, nebo přestat vnímat. Tohle je jediné a pravé Saw, veškerá další pokračování jsou o ničem. Nejvíc v paměti mi ale asi utkví hudba. Main theme ze Saw řadím mezi ty nejlepší soundtracky vůbec a pokaždé když zazní v samotném závěru, naskakuje mi husina.

Pro mě je tohle Tom Hanks ve své životní roli. Nádherný, strhující a napínavý příběh o nespravedlnosti a krutosti skryté v tomto světě. Občas se zdá, že společnost by opravdu potřebovala nějaký ten zázrak v podobě člověka, který by svými schopnostmi dokázal pomáhat lidem, přičemž jeho úmysly by byly zcela čisté. Darabont je prostě génius a byl bych moc rád, kdyby ještě někdy natočil něco z vězeňského prostředí.

Tento Derricksonovo kousek musí zatočit i se sebezkušenějším hororovým fandou. "Nádherně" vykreslené zlo v té nejčistší formě, které bez jakéhokoliv slitování velmi surově masakruje rodiny napříč generacemi. Některé nahrávky vražd jsou tak autentické a silné, že mně donutily uprostřed noci při sledování film pozastavit a rozsvítit světlo v mém pokoji. Prostě a jednoduše jsem tehdy rozhodně takovou podívanou nečekal, když jsem viděl že je film hodnocený slaběji než v Zajetí démonů, které mě rozhodně zas až tak neohromilo. O to větší šok se mi pak dostavil. Znova musím doporučit, dopřát si tuto projekci uprostřed noci za tmy, ideálně v osamělé místnosti. Pak poznáte, že Sinister je pravý horor, ne klasické brainwashingy, zakládající si jen na ohraných a několikrát viděných jump scares. Zatím nejlepší horor tohoto desetiletí, dodnes se mi moc nechce k němu vracet.

Bohužel, celonárodní únorové šílenství roku 1998 jsem nezažil, narodil jsem se až o rok a půl později, nezbývalo mi tak než si neustále pouštět nejslavnější okamžiky z Nagana a dívat se na záběry z ulic po vítězství. Děkuji tedy velmi pěkně panu Hudečkovi, že mi tehdejší atmosféru přiblížil asi nejvíce, jak to jen šlo. Nagano je a zřejmě navždy bude největším úspěchem v našich sportovních dějinách, tehdy o nás svět slyšel snad ještě víc, než během Sametové revoluce. Turnaj, který sledoval snad opravdu celý svět, poprvé se na hokej dívali lidé i z naprosto nehokejových zemí (pomineme-li samozřejmě naprosto vyloučené lokality), kde mnohdy nepůsobí ani žádná hokejová reprezentace. A není divu, poprvé v historii se totiž sešli nejlepší hráči z celého světa, aby mohli nastoupit za své národní týmy a dobýt hokejový Olymp. Přesto, že až do roku 2014 se už ti nejlepší hokejisté planety scházeli na zimních olympiádách pravidelně každé 4 roky, tohle bylo prostě poprvé, takový turnaj se už nikdy opakovat nebude a byla tu tedy jen jedna jediná příležitost vyhrát nejdůležitější a nejsledovanější hokejový turnaj v dějinách a jeden z nejdůležitějších sportovních turnajů vůbec. Dalším tahákem bylo loučení Wayna Gretzkyho, nejlepšího hokejisty všech dob, který na tomto turnaji naposled oblékl reprezentační dres a sám několikrát před olympiádou prohlásil, že následující utkání budou nejdůležitější v jeho kariéře. No a tento turnaj vyhrála Česká republika. Malá země s 10 milióny obyvatel, která byla ještě v té době považována Západním světem za "méněcennou", která se teprve rozkoukávala v ohromném moderním světě. Nejvíce fasnicující je však to, že se nedá hovořit ani o žádném štěstí co se týče losu, Češi museli v cestě za vítězstvím porazit 3 největší favority. Nejprve USA, vítěze posledního Světového poháru (kde se už také sešla spousta vynikajících hráčů), poté Kanadu spolu s Gretzkym (největší favorit turnaje) a nakonec Rusko (které až do finále dokráčelo naprosto suverénně a neprohrálo jediný zápas, vstřelilo nejvíc branek a hned po Česku jich i dostalo nejméně). Přesto to Češi zvládli. Před zraky celého světa vystřelil Petr Svoboda 10 minut před koncem finále zlatý gól, který odstartoval celonárodní šílenství a celosvětový údiv. Ať si každý, kdo sport nebere zas tak vážně, říká co chce, já tvrdím, že toto je jeden z největších úspěchů Českých i Československých dějin, díky tomuto turnaji si většina lidí na světě vůbec všimla, že náš národ existuje a narozdíl od listopadové revoluce, která se v počtu těch všech revolucí a převratů ve světě prostě v paměti lidí z jiných zemí ztratí, tento turnaj si všichni, kdo mají byť jen minimální povědomí o sportu, budou pamatovat do smrti.

Názory na tento remake se poněkud různí, což je myslím dáno hlavně kontroverzí Roba Zombieho. Spousta lidí nově zpracovaný Halloween zavrhne automaticky jen kvůli jménu režiséra, na druhou stranu někteří hodnotí nový Halloween jako dokonce lepší než ten starý právě kvůli Zombiemu. Já jakožto naprosto objektivní, rozhodně ne fanoušek, ale taky ne hater Zombieho, tento remake hodnotím jako jeden z nejpovedenějších hororových remaků. První polovina filmu byla místy až geniální a rozsáhlejší nahlédnutí do dětství Michaela Myerse a počátku jeho zvrácených činů, bylo něco co skutečně chce pořádnou porci odvahy, Zombie však tuto část dokázal zrežírovat až nečekaně suverénně, bez jakýchkoliv výrazných přešlapů. Kdyby se tímto stylem držel po celou stopáž, neváhal bych dát dokonce 5*. Od chvíle, kdy Michael utekl z ústavu, se však vytratila téměř veškerá originalita, atmosféra šla do kytek a snímek už jen (byť stále tak trochu po svém) kopíroval děj i pořadí vražd z Carpenterova originálu (ano viděli jsme možná 2 vraždy navíc, ale to není žádná přidaná hodnota). Škoda toho, že Zombie neučinil ještě vážnější krok a nezauvožal trochu víc nad tím, jak zakončit tento remake. Pořád si ale myslím, že H2007 si zaslouží velmi poctivé 4* s tím, že více blíží té páté, než třem.

Vynikající dílo. S v podstatě neuvěřitelným rozpočtem 300 000 dolarů dokázal Carpenter natočit jednu z největších klasik hororového žánru a vytvořit mého nejoblíbenějšího sériového vraha. Geniální hudbu a úchvatnou Jamie Lee asi nemá cenu vyzdvihovat, naprosto pozoruhodné je třeba to, že představitel Michaela Myerse (Nick Castle) dostával zaplaceno 25 dolarů (!!!) za každý natáčecí den, herečka v hlavní roli musela přijmout honorář v hodnotě 8000 dolarů za celé natáčení (jen pro představu, Kate Winslet za natáčení Titanicu dostala 2 miliony dolarů). Z původně očekávaného až Céčkového hororu se stal zakladatel slasherů takových, jak je dodnes známe, Carpenter na tomto filmu zároveň samozřejmě královsky zbohatl a mohl tak naplno nastartovat svou úspěšnou režijní kariéru (byť paradoxně dle mého názoru je Halloween dodnes jeho nejlepší dílo). Ačkoliv dnes originální Halloween asi nevyděsí tak jako před 40 lety, pořád z něho vyzařuje nepříjemná, plíživá atmosféra, která vás při sledování v noci a osamotě rozhodně nenechá zcela chladným. Pro mě osobně spolu s Texaským masakrem nejvíce nadčasový horor všech dob (ovšem zatímco Leatherface převedl na plátno na tehdejší dobu nevídaně morbidní scény, Michael Myers dokázal publikum vyděsit tak, jako do té doby nikdo jiný).

Tak.. Nevím moc, jak začít. Předem si dovolím upozornit, že komentář bude zřejmě obsahovat drobné spoilery (respektive ne přímo vyzrazení děje, ale dost možná výrazné klíče k domýšlení si). Když jsem se cca před rokem a půl rozhodoval, který seriál si rozkoukám během jarních prázdnin, adeptů bylo mnoho. Breaking Bad vyhrálo asi jen díky tomu, že bylo již dokončené, a tak bych nemusel čekat rok na další sérii. Jinak jsem byl trochu skeptický, zároveň jsem však chtěl poznat a pochopit, proč je seriál hodnocen spolu s GoT a Bratrstvem neohrožených jako nejlepší na IMDB a zároveň má své místo v TOP 15 i tady. Tak jsem tedy začal. A od velmi slušné zábavy v prvních dílech to došlo až k nejlepšímu kinematografickému zážitku vůbec. Jsou filmy, které miluji a obdivuji, je i spousta seriálů a pořadů na které se rád podívám.. Ale Breaking Bad mi zprostředkovalo něco dosud nevídaného. Hlavním aspektem výjimečnosti jsou neuvěřitelné vývoje postav a naprostá nepředvídatelnost. Nejprve fandíte někomu, kdo však později provede něco, za co ho budete nenávidět. Naopak se vám začíná zamlouvat jiná postava, ta ovšem taky zklame a hledáte si jiné favority. Mezitím někdo, kdo vás předtím zklamal, si teď výrazně napravuje reputaci, v závěru nezůstane jediná postava bez viny. A co se týče zvratů v ději... Pokud si myslíte, že jste již dostatečně ošlehaní na to, aby jste předvídali děj jakéhokoliv seriálu či filmu, garantuji vám, že v BrBa si absolutně neškrtnete. Pokud si troufáte očekávat nějaký vývoj, stane se něco úplně jiného, nebo pravý opak. BrBa totiž vybočuje ze všech zajetých kolejí a pravidel, vyhýbá se mainstreamovým představám o "happy american families and society" a nevyvíjí se tak, jak by si zřejmě žádalo publikum. Hodně zajímavé je pustit si postupně nejprve úplně první díl a hned po něm ten úplně poslední. Nezasvěcený člověk by ani neuvěřil, že se jedná o ten úplně samý seriál. Zasvěcenému pak jen zbydou oči pro pláč. Je totiž opravdu smutné koukat se, jak všichni byli vlastně zpočátku šťastní, nikomu v podstatě nic nechybělo, rodina Whitových byla typickou šťastnou americkou rodinou střední třídy. A na konci je to všechno pryč. A kdyby jen to.. Všechny vztahy a vazby jsou přetrhány tak brutálním a nevídaným způsobem, že musí zasáhnout i psychicky silnějšího jedince. Dokonalá ukázka toho, co z člověka dokážou udělat peníze a moc. Walter White dokázal to, po čem v posledních dílech toužil nejvíc, ale ztratil to, o čem zpočátku pořád mluvil jako o největší prioritě. Způsob, jakým nám byl tento příběh zprostředkován, však nemá v dějinách kinematografie obdoby. Kdo neviděl, neuvěří.. Pro mně se Breaking Bad stalo takovou malou dokonalostí a synonymem pro genialitu.

Nevím, jestli bych si vzpomněl na film, ke kterému bych se vrátil už tolikrát jako ke Gran Torinu. Clint Eastwood a jeho kousky nikdy nepatřili mezi mé TOP favority, co mi ale předsunul v této dvouhodinové podívané, mi doslova vyrazilo dech. Nádherný film, který podle mě ukazuje hlavně to, jak se v každém člověku, do kterého byste to tak úplně neřekli, může skrývat spousta skrytého citu, ochoty a možná i pochopení. Starý, silně konzervativní pán plný předsudků vůči všemu novému a cizímu, se zaplete do místní války s drobným rasovým podtextem, přičemž u svých "šikmookých sousedů" objeví něco jako druhou rodinu, pro kterou je ochotný obětovat cokoliv. Geniálně zpracované a geniálně zahrané, klobouk dolů Clinte.