HoneyBunny

Indie film, který si vzal na paškál ošklivé a nepříjemné téma, nedokázal ale proměnit svůj potenciál. Hlavní hrdinka Autumn divákovi nepřiroste k srdci. Je apatická, zdánlivě nezajímavá, apatická teenagerka. O tom, jak v řiti je její život, se dozvíme spíš mimochodem - faktem, že se nedokáže svěřit rodině, zvláštně odtažitým vztahem s nejlepší kamarádkou (i když to je asi u některých puberťáků normální). Ale nejvíc pochopíte z rozhovoru se zdravotní pracovnicí, který dal jmenu filmu. To je jediný okamžik, kdy z Autumn spadne maska a divák vytuší, co se jí už několik let děje. (O to nepříjemnější je konec, když si uvědomíte, že Autumn se vrací do stejného prostředí, a kromě zbavení se nechtěného těhotenství si nepomohla.) Naopak sympatické je, že film nedělá s rozhodnutí hlavní hrdinky velké dilema, naopak je ukázané, jak absurdní je fakt, že v jejím domovském státě se jí interupci ještě snaží zkomplikovat. Chyběla mi tu ale nějaká katarze, nějaký opravdu silný moment, který by filmu dal nějakou emocionální tečku.

Zajímavá premisa, super obsazení a náhled do světa, ze kterého bych chtěla vidět víc příběhů. S vyšším budgetem. A lepšími souboji, protože na to, že naši hrdinové mají být velmi staří, tak jejich bojové schopnosti ne vždy září... Charlize to v těhle rolích sedne, je to jedna z mála ačkových ženských celebrit, které věříte, že umí někomu nakopat řiť. Film stojí na ní, to si přiznejme, ale vedlejší postavy, které kolem ní oscilují, jsou sami o sobě zajímavé - až na mladou vojačku, která se nově stala nesmrtelnou a dostáváme díky ní po kouskách expozici do minulosti ostatních z týmu. KiKi Layne na takovou roli neměla, jakkoli může být sympatická. Příště by to chtělo příběh s větším dopadem a trochu víc dialogů o smyslu nesmrtelnosti. A bude to bomba.

Přiznávám, prvních asi dvacet minut jsem zařadila tenhle film mezi plejádu udýchaných, nedomrlých českých pohádek posledních dvaceti (!) let (s pár výjimkami). Ale jakmile začne působit kletba a princezna Ellena začne po vzoru Na hromnice o den více prožívat znovu a znovu ten samý den, film nabere obrátky a začne si s tropou opakování děje krásně hrát. Jako opravdu jsem si nemyslela, že v české pohádce někdy uslyším vypalovačku Little Less Conversation, aniž by to bylo výsostně trapné. Ale Petr Kubík i přes své mládí ukázal skvělé režisérské schopnosti. Umí šikovně udělat vtipnou i efektní montáž (na mysl třeba přijde scéna, s písničkou, která podbarvuje zhoubu království, nebo montáž, kdy se Ellena snaží, aby se do ní zamiloval princ Jan tak, že udělá všechno naprosto perfektně). Umí dokonce i hlubší emocionální momenty - vtipné i dojemné jsou chvíle, kdy u "Ucha" princezna doluje ze svých společníků, co chtějí slyšet. No a pak tu máme samotné hezké a sympatické mladé herce (netradiční Germani, roztomilá Křenková, Lambora s jeho luxusním hárem a pohádkovým ksichtíkem). Co nevyšlo, tak to je motivace hlavní záporačky, trochu moc záběru na dva hlavní hrady a nevyužití zkušených herců typu Dejdar, Revai nebo Zach. I tak ale velká poklona Kubíkovi, že se od tradičních českých pohádek odklonil k fantasy a taky od věčného shazování včeho mnohdy až trapným humorem. 70 % (PS: Pro připravovaný druhý díl bych se přiklonila spíš ke slovanské fantasy typu Zaklínače, oni ti druidi a černošští čarodějobijci zkrátka v českém prostředí působí jak pěst na oko.)

Nolan Unleashed... Jeho filmy mám ráda a vážím si ho jako vizionáře, který je inteligentní a nebojí se velkých a originálních konceptů, jak vyprávět svoje filmy. Film vyprávěný pozpátku. Komiksová adaptace coby prvotřídní městský thriller. Film odehrávající se v několika úrovních vědomí. Velkolepá sci-fi hrající si s filozofickým pojetím času. Válečný film vyprávěný ve třech časových liniích, které se na konci protnou. Všechny zmíněné filmy jsou vyprávěné jasně a divák Nolanovu story prožívá. Tenet je jiný, ukazuje v plné nahotě Nolanovy nedostatky - nedotažené hlavní hrdiny (nikoho z hrdinů jsem si neoblíbila ani bych neřekla, že je výjimečnou filmovou postavou), nevýrazné ženské hrdinky, které se vůbec nechovají jako normální ženy, předimenzované vyprávění, tendence exhibovat, jak je režisér/scénárista inteligentní. V průběhu sledování jsem se několikrát přistihla, že mám pověstný WTF moment, kdy mi nebylo jasné, proč postavy něco dělají nebo říkají. Ano, na druhé shlédnutí spousta toho bude dávat smysl, ale jaksi se nemůžu dokopat k tomu, abych se vůbec na film podívala znovu. Nemám důvod. Hrátky s obráceným časem jsem cool, ale když je máte zasazené do chladného, přechytralého příběhu s nudnými hrdiny, na titulky pak zíráte s kyselým výrazem. PS 1: Bobby Pattinson si jako jediný očividně užíval natáčení a podává nějak zajímavý herecký výkon. PS 2: Věnováno Václavovi, který na tento komentář trpělivě čekal, a bez jehož deseti připomenutí by nevznikl. ;-)

Překvapivě jiné než první série - kde byl Hill House o strašení a potlačených traumatech, tak tam je Bly Manor gotickou romancí. Seriál sám to na konci řekne, ale je dobré to vědět už před sledováním téhle série. Není totiž moc děsivá. Je tu napětí, jsou tu duchové a občas se asi budete bát. Důchové Bly Manor ale nejsou ve své podstatě zlí (narozdíl od Hill House), jejich příběh je spíš smutný. Stejně jako romance v téhle sérii. Je jich tu hned několik a ani jedna neskončí dobře. Ale to tak u gotických romancí bývá. Série (i díky umístění do 80. let) je prodchnutá melancholií a pocitem lítosti nad tím, co se stalo a co se mohlo stát. To vše zabalené v až pohádkovém vyprávění Carly Gugino. Bly Manor je (hlavně co se týče kostry vyprávění) horší než Hill House, ale narozdíl od něj má silnější konec. Uvědomíte si u něj totiž, že Flanagan je prostě romantik a klíčem k jeho seriálu je láska. K dětem, k partnerovi, nenaplněná, nezdravá... Mike se do toho nebojí jít. Mám ale jednu výhradu - zásadní pro sérii je osmá epizoda se dozvíme důležité informace o jednom z duchů, který se ale předtím nezdá tak důležitý a tolik se v dílech neobjevuje. Z vypravěčského hlediska zásadní chyba. Ale ten osmý díl je zase luxusní.

No, ten pocit novosti je pryč a zbývá docela tradiční postapokalyptický horror, který ale popravdě už není tolik děsivý. Krasinski tu trochu chybí, Murphy ho nenahradí, jeho postava není ani tak zajímavá, ani sympatická. Emily a mimčo jsou tu většinu času do počtu. Film je hlavně o dvou starších dětech, které se v druhém díle konečně naučí bojovat samy za sebe. Stačí to? Mě ne. Třetí díl by to opravdu chtělo něčím novým opepřit.

Tereza Ramba a Vojta Kotek už po těch x filmech, kde se spolu objevili, jsou fajn sehraná dvojka. Na začátku filmu spolu mají několik vitpných scének, kdy jsem doufala, že film spáruje tyhle dva. Kotkův učitel je ovšem fanaticky zamilován do německy chladné princezny (Leonie Brill je sice moc hezká a šlechtičku ji věříte, ale herecky je úplně někde jinde než čeští herci). Jinak fajn je minipříběh hvězdy Bezejmenného, alespoň něco trochu originálního. Jinak je film velmi, velmi inspirovaný Hvězdným prachem, což je film, který je kvalitnější na všech úrovních. PS: Nechápu, proč Kotek tak dlouho unikal českým pohádkám. Vypadá dobře, má charisma, umí hrát... moc takových mladých herců nemáme.

Namísto sexy drsňačky tu máme mentálně narušenou rain manku, které jako zázrakem všechno vyjde. Jen v jednom okamžiku Harley popužije své schopnosti psycholožky, jinak je chová jako idiot. Idiot v čele opelichaných "dravců" (birds of prey, hehe). Ne, vážně, do tohohle filmu někdo z produkce/studia hoooodně mluvil a prakticky celý ho pok*rvil. Co jsem slyšela, tak v původní verzi Black Mask nechtěl nějaký trapný diamant, ale fotky dokazující, že je gay, což by mu sakra zkomplikovalo život. Z nějakého důvodu se ale toto nelíbilo a muselo se přetáčet a vniklo něco, co často nedává smysl. Tady nejde o nějakou agitku s girl power, tady jde o to, že vznikl nekonzistentní, poslepovaný a nudný film. Nebrat.

Patty Jenkins je dobrá režisérka, ale tentokrát ji pustili i ke scénáři, kde leží jádro pudla. Nemusím rozebírat nepříjemné implikace toho, že navrátivší se love interest Steve (božanský Chris Pine) obývá tělo jiného muže (yikes...), že legendární nemesis Cheetah je tu naprosto zbytečně nebo že je zkrátka divné, že Diana po Stevovi truchlí i po 70 letech - nemám nic proti tomu, že si ho "vypřála", ale nemohlo to být zkrátka třeba proto, aby si řekli konečné sbohem nebo něco podobného? Ale blbé je, jak je scénář plytký, jeho příběh nedotažený a kolik je tam logických mezer. Film nám chce narvat do chřtánu poselství, že se nemáme nechat oblbovat sny, přijmout realitu, nepodvádět atd. atd. ve formě, kterou by si nedovolily ani filmy z roku 1984. A propos - čekala jsem mnohem větší nostalgickou eightees notu, nebo alespoň důvod, proč se film odehrává v této dekátě. Marně. WW se zkrátka jen nese na moderní retro vlně. Ráda se někdy dozvím, do jaké míry má v tomhle bordelu prsty samotné studio. Tohle se fakt nepovedlo.

Solidní hororové momenty, super dětská herečka hrající dceru (její první scény po návratu ze hřbitova jsou parádní), ale ten konec... ten konec sráží film o dva levely dolů. Předvídatelný, "edgy", zbytečně temný a nelogický (na úrovni béčkových hororů). Čičinka ale dobrá. :-)